Sázejí na cestovní ruch Východočeské město Broumov (okres Náchod) s devíti tisíci obyvateli je centrem známého Broumovského výběžku, obklopeného ze tří stran polským územím. Množství turistických atraktivit nabízí šanci městu i jeho okolí. V besedě o minulosti, současnosti a zejména blízké...
Sázejí na cestovní ruch
Východočeské město Broumov (okres Náchod) s devíti tisíci obyvateli je centrem známého Broumovského výběžku, obklopeného ze tří stran polským územím. Množství turistických atraktivit nabízí šanci městu i jeho okolí.
V besedě o minulosti, současnosti a zejména blízké budoucnosti města Broumova pronesl jeho starosta Zdeněk Streubel výstižnou větu: "Sázíme na turistický ruch".
Návštěvnost tu rok od roku stoupá a je předpoklad, že by tento vývoj mohl pokračovat. Mimo jiné i proto, že ke stále častějším návštěvníkům hezkého přírodního okolí, například Broumovských stěn nebo Adršpašsko-Teplických skal, a neméně pak k obdivovatelům městských památek, patří polští turisté.
Například z blízkého, víc jak stotisícového Valbřichu, Kladska, Nové Rudy a z mnoha jiných menších polských měst. Od polské hranice a rovněž od pěších hraničních přechodů je sem místy jen pár kilometrů.
Nejvíc baroka po praze
Co mohou Broumovští svým hostům nabídnout? Není toho málo. Na Broumovsku je soustředěno po Praze nejvíce obdivovaných staveb ovlivněných barokem a staviteli z rodu Dienzenhoferových. Tím víc může Broumov lákat i obdivovate umění, protože se stal městskou památkovou zónou.
Tvoří ji především historické jádro města, ale i část okolního území. "Poněkud vzdálenější je odtud dřevěný kostelík," upozorňuje tajemník městského úřadu Arnošt Obst. Významný objekt je nejstarším toho druhu v Čechách a patří rovněž k nejpozoruhodnějším stavbám ve střední Evropě.
Rekonstrukce infrastruktury
Důvod, proč není ještě všechno tak, jak by si především první představitel města i jeho spolupracovníci přáli, zejména co se týče památkových záležitostí, tkví v tom, že bylo třeba nejdříve dohnat jisté zanedbání ve výstavbě a vybavení.
Například dosavadní vytápění uhlím nahradit povětšinou plynem. Už i z těch důvodů, že ruku v ruce s péčí o památky jde ve stěnavské deltě - nejednou s rozvodněným tokem - současně o zlepšování životního prostředí. Obdobně tomu bylo s neodkladnou výstavbou čistírny odpadních vod, aby poměrně rušný průmysl ve městě mohl i nadále existovat, případně se dále rozvíjet. Je pochopitelné, že více než čtvrt miliardy korun pro tyto rozhodující investice muselo poněkud oddálit obnovení vzhledu města.
Přesto i Broumov prokoukl. Od roku 1991 vynaložilo město na své zvelebení a rekonstrukce deset miliónů korun jen ze svého vlastního rozpočtu. Za deset let tak bylo investováno pouze do těchto prací více než 11 miliónů korun. Z nich asi čtyři milióny byly uhrazeny dotací z programu regenerace památek.
Starosta města si pochvaluje, že broumovská radnice nachází pro své požadavky na Ministerstvu kultury většinou pochopení. Na proměnách se podíleli i někteří noví vlastníci domů, které jim město odprodalo zejména proto, že by samo sotva našlo tolik prostředků potřebných k rekonstrukcím.
Vzhledové proměny současně přispěly i k obchodnímu a všeobecnému oživení městské památkové zóny.
Program regenerace
Program regenerace Městské památkové zóny Broumov byl zpracován v roce 1994 a tehdy také vznikla pracovní skupina. Za nejcennější součást památkové zóny se považuje národní kulturní památka Benediktýnský klášter. Dále pak 40 domů, zapsaných jako kulturní památky. Patří sem tři kostely, ještě další dva takto zapsané leží mimo hranice památkové zóny.
Dalších 57 domů, většinou na náměstí a v přilehlých ulicích, patří mezi objekty památkového zájmu a dotvářejí charakter vytýčené zóny.
Dominanta oblasti
V neuspokojivé situaci byl především klášter. Podmínky pro postupnou opravu se změnily až poté, když byl vyhlášen národní kulturní památkou. Nezbytné prostředky jsou třeba i na práce pro klášter.
Město počítá s úpravou klášterní zahrady. Tam by měla prokouknout kašna, balustrády, schodiště. Plocha se má proměnit na francouzskou zahradu a anglický park.
Plány jsou to zdánlivě velkorysé, avšak nezbytné. Jen tak se město, s jehož založením na pomezí Slezska se pojí rok 1255, a které i v nedávné době bývalo sídlem okresu ve stejnojmenném výběžku České republiky, může stát přitažlivým centrem.
Josef Farský
FOTO ARCHÍV
