Schválení nového stavebního zákona budí rozpaky

Poslanecká sněmovna včera ve třetím čtení schválila nový stavební zákon, který se svým týmem připravila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Místo shánění razítek tak konečně začneme stavět. Zákon, který přinese zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, nezávislost a zastupitelnosti úředníků a také kompletní digitalizaci stavebního řízení,  teď poputuje do Senátu.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové jsme udělali velký krok pro budoucnost naší země.  Hlavní rozpor byl v novém modelu čistě státní stavební správy, která ale jako jediná dokáže zajistit dodržování lhůt. 

Zpátky do Evropy

 „Stavební zákon je důležitý pro nás pro všechny. Je důležitý pro mladé rodiny, které mi píšou, že je pro ně zcela zásadní předvídatelnost, aby si mohly vyřídit hypotéky na stavbu rodinných domků. Nikdo z nás nechce, aby jeho život řídil úředník stavebního úřadu. Stavební zákon je velmi důležitý pro regionální rozvoj, abychom byli schopni rychle postavit silnice, dálnice, vysokorychlostní tratě nebo energetické sítě. Nový stavební zákon je ale velmi důležitý i pro vznik nových pracovních míst, aby se nám nestávalo, že investory odradí právě délka povolovacích procesů a utečou nám k sousedům,“ dodala Klára Dostálová. Česká republika je totiž v žebříčku Světové banky mapující složitost a délku přípravy a realizace staveb na ostudném 157. místě z celkem 190 zkoumaných států. Ještě před 10 lety byla Česká republika přitom na 76. místě.  V Evropě jsou dnes na tom hůře pouze Albánie, Kosovo a Bosna a Hercegovina.

 Cesta k novému bydlení i investicím

Nový stavební zákon je důležitý pro občany i pro velké investory. „Nový stavební zákon přináší změnu pro nás všechny. Cílem tohoto zákona je razantní zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, zastupitelnost úředníků a digitalizace. Prostě a jasně, aby stavebník neobíhal úřady, ale aby vše vyřídil z pohodlí domova od stolu. Pokud bude mít vše v pořádku, může mít stavební povolení na domek v tzv. zrychleném řízení v ruce už za třicet dní. Velký investor pak do roka. Lidé dostanou profesionální a rychlou službu. Hlavní princip zákona: jedno razítko u jednoho úřadu do jednoho roku není žádná proklamace, ale skutečnost! Budeme mít život v našich rukou, ne v rukou úředníků,“ zdůraznila Klára Dostálová.

Co přinese nový stavební zákon

 Úředníkům díky rekodifikaci stavebního práva a zjednodušení povolovacího řízení odpadne až 40 procent agendy. V budoucnu povedou stavební úřady už jen jedno řízení, jehož výsledkem bude jedno rozhodnutí místo současného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Nový stavební zákon také zavede apelační princip, který zajistí, že odvolací orgán bude muset vždy rozhodnout. Odpadne tak současný ping-pong, kdy se věc stále dokola vrací nižší instanci. Velkým krokem vpřed bude kompletní digitalizace stavebního řízení, která umožní elektronickou komunikaci mezi občany a úředníky, ale i mezi úředníky navzájem, a přinese větší kontrolu, otevřenost a transparentnost řízení.

„Chtěla bych ubezpečit opoziční poslance, že jejich obavy z kolapsu povolování staveb, až přejdou stavební úřady pod stát, jsou opravdu zbytečné. Už nyní v průzkumu místních samospráv deklarovalo 40 procent stávajících úředníků stavebních úřadů ochotu přejít do služebního poměru. Nyní začneme vysvětlovat výhody práce pro stát a já jsem přesvědčena, že personální nouzí trpět rozhodně nebudeme. A určitě také nebudeme potřebovat desítky miliard navíc, jak se obává opozice,“ uvedla ministryně. V současnosti obecní stavební úřady zaměstnávají přibližně sedm tisíc úředníků. S ohledem na zamýšlené procesní zjednodušení stavební agendy a její digitalizaci si nová stavební soustava vystačí s podstatně méně úředníky.

Jak bude vypadat nová soustava stavebních úřadů

Nový stavební zákon počítá s převodem stavebních úřadů přímo pod stát a s vytvořením zcela nové struktury v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě, se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem jako prvostupňovým úřadem ve věci zákonem vyhrazených staveb (jako jsou dálnice, či letiště apod.) a odvolacím stavebním úřadem pro prvostupňové krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou dále tvořeny územními pracovišti v obcích podle vyhlášky Nejvyššího stavebního úřadu. První vyhláška bude vydána na základě zákonem vymezených kritérií.

Na stavebních úřadech budou muset například pracovat minimálně čtyři lidé, aby se už nestávalo, že občané najdou na stavebním úřadě ceduli: Pro nemoc zavřeno. V současné době je totiž 16 procent stavebních úřadů tzv. jednohlavých. V současnosti funguje na obcích téměř sedm stovek stavebních úřadů, do budoucna by jich mělo být v první fázi asi 300.  I opoziční pozměňovací návrh Martina Kupky počítal s redukcí obecních stavebních úřadů a se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.

Žádné miliardy navíc

Nová stavební soustava počítá s integrací většiny dotčených orgánů chránících veřejné zájmy, což také výrazně přispěje k urychlení celého řízení. Náklady na provoz stavebních úřadů se ale nijak nezvýší. Ročně by měly vyjít na zhruba 4,1 miliardy, stát přitom už dnes platí kolem čtyř miliard ročně za přenesený výkon státní správy, který zajišťují obce a kraje. Jednorázové náklady na změnu systému dosáhnou přibližně 1,3 miliardy korun, což je z dlouhodobého hlediska přijatelné číslo. Jeden z našich nejlepších ekonomů – nedávno zesnulý profesor Michal Mejstřík – spočítal celospolečenské přínosy rekodifikace stavebního práva na 7,1 miliardy za rok.

Systémová podjatost a rychlejší odstraňování černých staveb  

Převodem stavebních úřadů ze spojeného modelu veřejné správy přímo pod stát dojde k omezení nežádoucího vlivu samosprávy na povolovací procesy, a tudíž k odstranění systémové podjatosti úředníků stavebních úřadů. Další z výhod tohoto systému představuje odstraňování černých staveb, které obce nezvládají platit ze svých rozpočtů. Proto nepovolené stavby dnes neodstraňují. V rámci nové soustavy bude výkon rozhodnutí hrazen přímo ze státního rozpočtu.

Úředníci ve státní stavební správě pod služebním zákonem budou také jednotně metodicky vedeni, bude zvýšena jejich zastupitelnost a samotná flexibilita stavebních úřadů, nový model státní správy rovněž umožní sdílení odborníků v případě složitějších a méně obvyklých případů.

Přínosy nového stavebního zákona pro občana:

• Žádost o stavební povolení se bude podávat elektronicky. Občan nebude muset na stavební úřad vůbec chodit – žádost o stavební povolení bude moci díky digitalizaci odeslat klidně z gauče v obýváku. Veškerá komunikace s úřady se bude odehrávat elektronicky.
• Elektronický spis zajistí transparentnost rozhodování a „elektronickou“ stopu, kdy bude každý zásah do dokumentace dohledatelný. Občan bude moci sledovat, jak probíhá stavební řízení pro jeho „domek“ on - line
• Obíhat bude „papír“ – lépe řečeno elektronický spis – a nikoliv občan. Žadatel už nebude muset obíhat desítky úřadů a prosit o razítka (závazná stanoviska, vyjádření…) ještě před tím, než vůbec mohl vyrazit na stavební úřad. Většina tzv. dotčených orgánů (hygiena, životní prostředí, dopraváci..) bude totiž integrována do stavebního úřadu. Úředník stavebního úřadu pak sám vyřeší případné rozpory. Všechny informace získá občan na jednom místě.
• Stát bude vůči občanovi vždy dodržovat lhůty. Už se nestane, aby na stanoviska, vyjádření nebo povolení čekal měsíce, či dokonce roky. Nový zákon zavádí lhůty tam, kde dnes chybí a obsahuje mechanismy pro jejich dodržování. Tam, kde nebudou dotčené orgány integrovány, zajistí dodržování lhůt  fikce souhlasu (zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůty 30 dnů, které je možno ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní. Pokud dotčené orgány lhůty nedodrží, bude se mít za to, že souhlasí a nemají žádné připomínky)
• Už žádný ping – pong mezi úřady. Občan se už nebude muset bát, že se proti rozhodnutí stavebního úřadu někdo odvolá a úřady si pak mezi sebou budou přehazovat jeho případ jako horký brambor a žádný nebude chtít rozhodnout. Zákon zavádí apelační princip, který znamená, že odvolací orgán bude muset ve věci rozhodnout.
• Jedno řízení. Nový zákon ruší dvě současná řízení, která se často dublovala, a řešily se v nich ty samé námitky. Stavebník už nebude potřebovat dvě povolení, ale pouze jedno.
• Občan dostane profesionální a rychlou službu od úředníka stavebního úřadu, který bude zastupitelný, takže už se nestane, že by našel na dveřích ceduli: Pro nemoc zavřeno. Dnes je totiž 16 procent stavebních úřadů jednohlavých. Čistá státní stavební správa zajistí, že budou úředníci zastupitelní a budou si moci navzájem pomoci a díky tomu budou moci dodržovat lhůty. Díky digitalizaci nebudou muset cestovat, ale budou moci řešit třeba ostravský spis ze svého úřadu v Českých Budějovicích.
• Občan se nebude muset bát pohádat se starostou. Úředníci stavebních úřadů, kteří přejdou pod stát, nebudou závislí na politickém vedení obcí, jako jsou dnes. Budou tedy moci rozhodovat nezávisle a bez strachu o svou kariéru nebo odměny.

Podle Svazu měst a obcí došlo ke schválení nejhorší možná kombinace pozměňovacích návrhů, kombinace, která centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou: „Můžeme jednoznačně říct, že developeři zvítězili,“ říká předseda SMO ČR a starosta Kyjova František Lukl, a pokračuje: „což dokládá například nově možnost přestavby sklepů na byty. To je návrat do středověku.“ Poslancům byla odepřena i klasická diskuze, běžná před schvalováním každého zákona, museli se vyjádřit jen v omezené míře. Opět zazněla nepravdivá slova o nesouhlasu SMO ČR s územním plánováním v samostatné působnosti. Svaz od začátku vehementně podporoval územní plánování v samostatné působnosti, kdy mají města a obce ve své jedinečné kompetenci pořízení svých územních plánů, ale se státní finanční podporou minimálně pro malé obce.

V podstatě byla schválena nejhorší možná kombinace pozměňovacích návrhů, kombinace, která centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou. „Byť byla novela schválena těsným poměrem hlasů, poslanci hlasující pro vůbec nevzali v potaz naše připomínky ohledně obrovské finanční náročnosti realizace zákona, kdy stát vydá desítky mld. korun z kapes daňových poplatníků, peněz, o kterých není nikde jasně potvrzeno, že se někdy do státní kasy vrátí,“ pokračuje František Lukl.

Pokud zadrhne institucionální změna, vidíme i velké ohrožení čerpání peněz z Evropské unie, neboť města a obce a ani stát, nestihnou získávat stavební povolení ke svým projektům v daném čase pro čerpání těchto dotačních finančních prostředků.

„Neskládáme zbraně, věříme v rozumnost našich senátorů, jak již v minulosti několikrát dokázali,“ končí František Lukl.*

/zr/