Schvalování usnesení

Odpověď: Podle paragrafu 87 zákona č. 128/200 Sb., o obcích (obecní zřízení), je k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce. Pojem "všichni členové" se vykládá tak, že zahrnuje jen ty členy zastupitelstva, kteří svou funkci reálně vykonávají. To pro případ, že v průběhu volebního období dojde k poklesu počtu jeho členů (nejsou náhradníci na uprázdněné mandáty). V takovém případě se při přijímání usnesení vychází z počtu členů, kteří "zbyli", a nikoliv z počtu členů zastupitelstva původně zvolených na počátku volebního období. V každém případě je ale třeba respektovat jednoznačnou a kategorickou dikci § 87 zákona o obcích, která nepřipouští žádnou výjimku a pro jakékoliv rozhodnutí zastupitelstva vyžaduje dosažení souhlasu nadpoloviční většiny všech členů, tedy nikoliv jen nadpoloviční většiny přítomných.

Do jisté míry matoucí je ve vztahu k § 87 ustanovení § 92 odst. 3 zákona o obcích, podle jehož první věty je zastupitelstvo obce schopno usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, neboť to se podávává ze samotného znění § 87, které jinou možnost vůbec nepřipouští. Ustanovení § 92 odst. 3 nelze proto vykládat izolovaně od § 87. Na první větu § 92 odst. 3 navazuje text, podle kterého není-li při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, předsedající zasedání zastupitelstva obce ukončí s tím, že se do 15 dnů koná náhradní zasedání.

Tato úprava je ovšem též nadbytečná, neboť poklesne-li počet členů zastupitelstva přítomných na jeho jednání pod polovinu všech členů, zastupitelstvo tak jako tak nemůže přijmout žádné rozhodnutí a další jednání nemá praktický význam, takže by k jeho ukončení z povahy věci došlo, i kdyby to zákon výslovně nestanovil. Stávající znění může naopak v praxi vést ke zbytečným sporům o to, zda se má jednání zastupitelstva ukončit v případě, kdy některý z členů zastupitelstva byť jen na chvíli opustí jednací sál, a tím formálně dojde k situaci, kdy "v průběhu jednání zastupitelstva není přítomna nadpoloviční většina všech členů".

Je otázkou, jak by se v daném případě posuzovala situace, kdy by předsedající jednání neukončil a vyčkal návratu tohoto člena zastupitelstva nebo příchodu jiného a jak by se posuzovala následně přijatá usnesení (lze si snadno představit, že by se přehlasovaná menšina v zastupitelstvu mohla domáhat pozastavení usnesení zastupitelstva pro rozpor se zákonem).

Pravidla pro přijímání usnesení zastupitelstva obce se tak liší např. od pravidel pro přijímání usnesení Poslanecké sněmovny nebo Senátu, kdy podle čl. 39 Ústavy jsou komory Parlamentu způsobilé usnášet se za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů, přičemž k přijetí usnesení komory je zásadně třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak ("jinak" stanoví např. při přijímání ústavních zákonů).

Ustanovení zákona o obcích upravující přijímání usnesení zastupitelstva obce jsou tedy přísnější než ustanovení Ústavy o přijímání usnesení obou komor Parlamentu (kdyby se zásada obsažená v § 87 zákona o obcích měla aplikovat v Poslanecké sněmovně, znamenalo by to, že by k přijetí jakéhokoliv usnesení bylo třeba 101 hlasů).

Takové ustanovení jednacího řádu zastupitelstva obce, které pro přijetí usnesení zastupitelstva obce předpokládá jiný poměr hlasů, než jaký vyžaduje § 87 zákona o obcích, je v rozporu s dotčeným ustanovením zákona o obcích.

JUDr. Josef Vedral, Ph.D.,

legislativní oddělení

Kanceláře Svazu měst a obcí ČR