Sdružení místních samospráv ČR se otevřeným dopisem obrátilo na poslance v souvislosti s pozměňovacími návrhy k novele tzv. liniového zákona, kterou dolní parlamentní komora má dnes projednat už v závěrečném třetím čtení. Pozměňovací návrhy hned v několika případech upravují i další nesouvisející zákony a lze je označit za tzv. přílepky. Vzhledem k tomu, že mimo jiné nebyla vypracována analýza dopadů těchto návrhů, se SMS ČR obává nejen prolomení zaběhnutých zásad při tvorbě zákonů, ale i budoucích soudních sporů, které mohou ve výsledku zpomalit výstavbu liniových a energetických staveb.
„Reagujeme na četné námitky našich členských obcí. Obáváme se vzhledem ke značným dopadům, které některé z návrhů mohou mít na územní plánování obcí a krajů, ochranu pitné vody a veřejných statků nebo na vlastnictví občanů, že tyto pozměňovací návrhy povedou k četným soudním sporům, soudy významně zahltí a ve výsledku zpomalí výstavbu liniových a energetických staveb,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.
Tzv. liniový zákon (č. 416/2009 Sb.) má urychlovat výstavbu dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. K aktuálně projednávané novele tohoto zákona (Sněmovní tisk 410), kterou mají poslanci schvalovat ve třetím čtení už dnes, je připojeno hned několik kontroverzních pozměňovacích návrhů.
Zásadní mezery a nejasnosti s sebou nese například pozměňovací návrh č. 3391 (písmeno N1 v usnesení sněmovního hospodářského výboru – HV, který nesystematicky zakotvuje tzv. dílčí rozvojový plán Ministerstva dopravy. K územním plánům obcí a měst by měl být nadřazený, tedy by je mohl rušit či měnit. Z pohledu právní jistoty a koordinace územního plánování v ČR je toto zcela nesystematický krok, který zkomplikuje jak koordinaci státního plánování, tak vnese do územního plánování a rozvoje právní nejistotu.
„Panuje obava, že prostřednictvím dílčího rozvojového plánu by docházelo k účelovému posuzování ne celých záměrů, například celé sítě vysokorychlostních tratí či dálniční sítě, ale pouze jejich úseků tzv. salámovou metodou. V současné podobě tak znamená tento pozměňovací návrh značné riziko nepromyšlených zásahů do územně plánovací dokumentace obcí i krajů, právní nejistotu a zmatky v územně plánovací činnosti,“ připomíná předsedkyně SMS ČR pro Ústecký kraj a starostka obce Dolní Zálezly Magda Pejšová.
Starostové obcí z Jihomoravského kraje na Krajském shromáždění SMS ČR dále jednomyslně přijali usnesení, ve kterém žádají stažení pozměňovacích návrhů schválených usnesením sněmovního hospodářského výboru pod písmenem A. 55- 71 ve věci stanovení kritických nerostů ložisek strategického významu ve prospěch těžby.
Podle obcí dojde touto úpravou k zásadní změně v zákonné úpravě těžby v oblasti vyvlastňování, kdy návrh upřednostňuje těžbu nerostů například před ochranou pitné vody, což je v Jihomoravském kraji aktuální téma v souvislosti s těžbou štěrkopísku.
„Konkrétně v našem regionu je těžbou štěrkopísku ohrožen významný zdroj pitné vody, kterou využívá na 140 tisíc obyvatel. Navrhujeme poslancům stažení pozměňovacího návrhu, případně jeho úpravu tak, aby se týkal pouze těžebních ložisek, která neleží v pásmech hygienické ochrany vod a lokalitách chráněných oblastí přirozené akumulace vod,“ upozorňuje Martina Bilová, místopředsedkyně SMS ČR v Jihomoravském kraji a starostka obce Tvarožná Lhota.
Pozměňovací návrh písmeno A 45-54 v usnesení HV týkající se staveb pro energetickou bezpečnost rozšiřuje okruh staveb, na které budou použity výjimky, a odklání se od správního řízení, kdy není možno využít odvolání. I u tohoto pozměňovacího návrhu, který je označován jako Lex Atom, neboť by měl měnit i atomový zákon je důvodná obava, že pokud bude přijat, dojde ke snížení práv účastníků řízení i ochrany veřejných zájmů, což povede ke zvýšené zátěži soudů a zpomalení procesu vydání rozhodnutí.
Proti způsobu novelizace liniového zákona a dalších zákonů se vyjádřili zamítavě například i experti Sítě k ochraně demokracie.*
/zr/
Ilustrační foto: web Poslanecké sněmovny
