"Nadace Partnerství pomáhá desítkám měst a obcí rozvíjet šetrnou turistiku a dopravu, kvalitní a funkční veřejná prostranství, využívání obnovitelných zdrojů energie včetně energetických úspor a jiné ekologické projekty. Pro tyto účely jim nabízíme grantové a vzdělávací programy, soutěže apod." říká ředitel Nadace Partnerství RNDr. Miroslav Kundrata.
Které grantové programy a soutěže se v obcích nejvíc osvědčují?
Úspěšné jsou rámci Greenways zejména Moravské vinařské stezky. S mnoha starosty jsme společně vyhledávali bezpečné trasy, nyní se staráme o jejich údržbu, značení atd. Na své aktuálnosti neztrácí program Cyklisté vítáni (certifikace stravovacích a ubytovacích služeb a cílů pro cyklisty v obcích), na který poskytla EU 10 milionů korun. Stále víc zájemců o granty registrujeme v programu Strom života a soutěžích Strom roku a Město stromů. Ještě letos chceme soutěž Město stromů rozšířit do měst střední velikosti, tj. bývalých okresních měst. Osvědčil se také program Prostory (Město pro pěší), který pomáhá obnovovat veřejná prostranství vytvářet místa každodenního života a setkávání. Letos v březnu jsme vyhlásili dopravní program Na zelenou, zaměřený na podporu bezpečných cest do škol. Na podzim už posedmé oceníme nejlepší dopravní řešení v soutěži Zklidňování dopravy ve městech a obcích - nyní pod novým názvem Cesty městy.
Hodnotíte tedy spolupráci s komunální sférou jako úspěšnou?
Jednoznačně. Navíc naše nadace je už v situaci, kdy neoslovujeme starosty my, ale oni oslovují nás. To je velká změna proti začátkům. Jak jsem uvedl, o grantové programy na výsadbu stromů, výstavbu cyklostezek či úpravu veřejných prostranství mají obce mimořádný zájem. Žel převis požadavků v grantových řízeních je pětkrát vyšší, než jsou peníze k dispozici. Na projekty poskytneme ročně asi 20 milionů korun, další minimálně stejnou částku dáváme na organizování školení a jiné vzdělávací aktivity, na vydávání publikací a technickou asistenci nadace. Počet každoročně podpořených projektů se pohybuje okolo 250.
Samozřejmě ne s každou obcí je spolupráce úplně ideální. Někteří starostové se chovají jako investoři, budovatelé. Projednávání svých záměrů s občany považují za komplikaci, zbytečné zdržování. Takovým přístupem si pouze zadělávají na pozdější problémy. Přitom účast občanů na přípravě a realizaci projektu, jeho realistický rozpočet či spolupráce s jinými partnery jsou základními kritérii hodnocení podaných žádostí. Dnes to nakonec platí u všech evropských programů.
Jaký by měl být ideální přístup starosty?
V nadaci máme takové rčení, že sebelepší úmysl starosty "páchat dobro" nemusí vést k dobrému výsledku. Je velmi nerozumné předložit veřejnosti projekt v okamžiku, kdy s ním už nejde nic dělat. Každý chytrý a úspěšný manažer a lídr, i když má o svých záměrech jasnou představu, se nejdříve zeptá lidí na jejich názory, získá od nich podněty a nechá vymluvit oponenty. A navíc, pokud obyvatelé obce společně navrhnou ve své ulici či na náměstí drobný mobiliář, pomůžou při jeho instalování, nejenže si ho víc váží, ale také ohlídají před vandaly.
Nadace projekty nejen spolufinancuje, ale nabízí jejich asistenci. V čem spočívá?
Ukážu to na příkladu grantové výzvy 5P pro Prahu, vyhlašované na zlepšení kvality městských veřejných prostranství: Pro městské části a neziskové organizace připravíme školení, během kterého získají nejen informace o základních cílech a podmínkách grantového programu, ale i o tom, jak projekty připravit, kdy mají největší šanci na podporu apod. Účastníci setkání dostanou také prostor pro dotazy a individuální konzultace. Městská část poté zpracuje podrobnější projekt, který přihlásí do soutěže. Grantová komise jednotlivé projekty posuzuje, a ty nejlepší získají asistenci nadace. Naši pracovníci pomáhají při přípravě samotného projektu, vedou veřejná setkání s občany dané městské části, shromažďují a zaznamenávají jejich návrhy a spolu se zastupitelstvem je předají projektantovi. Ale z prostředků dárce, v tomto případě Nadace Penta, můžeme financovat jen část projektu, první kroky, zbytek peněz si musí žadatel obstarat sám. Tento princip platí v zásadě pro všechny grantové programy.
Další asistenci poskytujeme prostřednictvím obecně prospěšné společnosti Partnerství, která mj. připravuje obcím projekty na evropské dotace.
Z jakých zdrojů čerpá peníze nadace?
Začínali jsme téměř výhradně se zahraničními dárci, zejména americkými nadacemi. V posledním desetiletí se nám však podařilo stabilizovat zdroje od českých či mezinárodních společností sídlících v ČR. Budujeme také vlastní nadační jmění, které by mohlo dlouhodobě vynášet a financovat základní činnost nadace. Nyní se pohybuje okolo 100 milionů korun.
Oslovujete sami potenciální sponzory? Kdo jsou čeští mecenáši?
Zpočátku nadace vyhledávala sponzory sama, ale situace se postupně zlepšuje, ve firemním sektoru výrazně roste povědomí o filantropii a společenské odpovědnosti. Velké firmy si vytvářejí svoji strategii a hledají partnery z neziskového sektoru. A pokud se zajímají o oblast životního prostředí, přirozeně přijdou za námi, protože jsme největší nadací v této oblasti.
Například v případě Greenways je naším dlouhodobým partnerem Česká spořitelna, nyní Nadace ČS. Na Strom života nám poskytuje peníze společnost Skanska CZ, v loňském roce se připojila pojišťovna AXA. Spolupracujeme intenzivně i s ministerstvy dopravy a životního prostředí, především v dopravním a stromovém programu.
Upřímně řečeno, rádi bychom byli finančně co nejméně závislí na komkoliv, a to i na veřejné správě. Prostor ke spolupráci jak s firmami, tak komunální sférou je velký, nechceme ho omezit pouze na peníze.
Jaké nové soutěže a programy chystáte v nejbližší době pro města a obce?
Chtěli bychom je víc zapojit do prestižní soutěže o Cenu Josefa Vavrouška. V zastupitelstvech obcí je mnoho lidí, kteří dělají pro životní prostředí na lokální úrovni hodně, jen se o nich neví.
Dozrál také čas, abychom začali na místní úrovni čelit klimatickým změnám. V tom by české samosprávy měly hrát daleko aktivnější roli a zapojit se do klimatické aliance měst a obcí v Evropě. Chystáme proto nový grantový program, který by se zaměřil jednak na úspory, inovace, lepší využití obnovitelných zdrojů, jednak na adaptační opatření, jako jsou výsadba zeleně, zasakování vody v městském intravilánu apod.
LÝDIA STOUPOVÁ
