Šedesát miliónů na změny územních plánů

Vzhledem k tomu, že se zásadně změnily podmínky, za kterých územněplánovací dokumentace byla pořízena a schválena, je dle stavebního zákona nezbytné ji změnit. Z tohoto důvodu vláda poskytne finanční prostředky na urychlené zpracování změny územněplánovací dokumentace obcím, jejichž území bylo postiženo povodněmi.

NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA

Podpora má umožnit obcím rozvoj na vhodných pozemcích, vytvořit podmínky pro realizaci protipovodňových opatření a úprav krajiny a předejít tomu, aby nedocházelo k nové výstavbě na pozemcích, které byly povodněmi postiženy.

"Současně jsme připravili novelu stavebního zákona, která byla schválena. Umožňuje to, co dříve nebylo možné - zrušit platnost části územněplánovací dokumentace právě proto, že území bylo poškozeno povodní. Velice jednoduše se to dá vysvětlit tak, že územním plánem se stavební úřad při povolování staveb musí řídit a paradoxně by nastala situace, kdyby byl vázán tím, co je v územním plánu, ale zástavba by v tomto území prakticky nebyla možná. Proto se ve stavebním zákoně objevilo toto nové ustanovení. Zrušit část dokumentace je v pravomoci toho, kdo ji schválil, to je zastupitelstvo obce. Mohou nastat nejrůznější situace, kdy zastupitelstvo této možnosti nevyužije a dokumentaci nezruší. Tam, kde by bylo jednoznačné, že to zapotřebí je, tak v případě nečinnosti zastupitelstva to může učinit nadřízený orgán územního plánování (do konce roku okresní úřad, v příštím roce úřad krajský)," vysvětloval ředitel odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ing. arch. Martin Tunka.

KDO MÁ NÁROK?

Podmínky Programu podpory aktualizace územněplánovací dokumetace obcí postižených povodněmi se zaměřením na protipovodňovou ochranu (dále jen program) jsou velice stručné. Jde o čtyři základní kroky:

Okresní úřady ve spolupráci s krajskými úřady prověří na základě evidence územněplánovací dokumentace, které obce jsou potenciálními příjemci uvedené podpory a poskytne jim potřebnou metodickou a organizační pomoc.

Vodoprávní úřady vymezí zátopová území postižených obcí, eventuálně provedou aktualizaci vymezených zátopových území.

Okresní úřady ve spolupráci s obcemi, uvedenými v bodě 1., na základě posouzení existující územněplánovací dokumentace a vymezení zátopových území vodohospodářskými orgány vypracují seznam obcí, které budou příjemci podpory.

Okresní úřad projedná a dohodne s obcemi, které budou příjemci podpory, formu součinnosti při pořizování změn územněplánovací dokumentace a zpracuje finanční rozklad nákladů na zpracování změn územněplánovací dokumentace oprávněnou osobou.

"Druhý bod je, myslím, úzkým hrdlem programu. Jde o klíčovou informaci pro územní plánování, kterou musí dodat vodoprávní úřad. Je k tomu ze zákona zmocněný, čili za něho to nemůže nikdo suplovat. Je velmi důležité, aby pro postižené obce byla záplavová území vymezena.

Dále okresní úřad ve spolupráci s obcemi posoudí stávající dokumentaci, jestli je nezbytné provést její změnu, nebo nikoliv. Může se stát, že voda se vylila na jetelové pole nebo zaplavila území, ve kterém se s žádnou změnou podle územního plánu neuvažovalo. Potom by bylo zbytečné územní plán měnitt," uvedl ředitel odboru územního plánování.

Ministerstvo pro místní rozvoj zatím ověřuje toky finančních prostředků i to, jak je nárokovat. Vládou potvrzená dotace je 60 miliónů korun. Počet obcí - potenciálních příjemců - se neustále mění. Mělo by jich být asi 500.

"Ministersto a Ústav územního rozvoje vede evidenci plánovací činnosti. Je přístupná na serveru ministerstva nebo na stránkách ústavu. Zájemce si jen zadá jméno obce a dozví se, jestli má územněplánovací dokumentaci, případně v jakém stavu rozpracovanosti je, kdy byla schválena a kdo ji zpracovával. Z této evidence jsme dělali analýzu. Z těch 500 obcí přibližně 400 dokumentaci má. Jestliže je obec ve fázi, kdy je schváleno souborné stanovisko, to je, jak by dokumentace měla být dopracována, tak by na dotaci měla mít také nárok," doplnil Tunka.

STAVĚT, ČI NESTAVĚT?

Je možné stavět v záplavových územích? Dost často lidé opět staví tam, kde jim povodeň obydlí poničila...

"O území, kam se voda vylila, se nemůže zcela jednoznačně říci, že se tam nesmí stavět. Jde o řadu podmínek, které to mohou ovlivnit. Například území bylo zaplaveno proto, že se někde ucpal most a rozlila voda. Jsou území, která měla ochranu proti vodě, třeba i stoleté, například různé hráze, ale voda se přes ně přelila. V řadě případů vodoprávní úřady v územním řízení sdělují, že lze stavět za určitých podmínek, například bude-li podlaha v prvním podlaží tolik a tolik centimetrů nad hladinou stoleté vody. Takové nařízení kdysi obecně platilo. Když se podíváte na povodně, tak obytná podlaží domů starších zhruba více než 70 let zpravidla nebyla vodou poškozena. Je to otázka nákladů, které činí území bezpečným, mohou zabránit škodám, a otázka rizik, jak často k takové povodni může dojít," tvrdí ing. arch. Martin Tunka.

Jde tedy o peníze, které je třeba vložit do ochrany území a staveb, a také o výši pojistného proti těmto rizikům.

"Domnívám se, že do problematiky ochrany území před škodami by měly významně vstoupit pojišťovny. Mělo by být klíčové, jestli pojišťovna bude ochotna pojistit na rizikovém místě a za jakých podmínek. Je možné si představit dům v záplavovém území, který pojišťovna pojistí za určitých podmínek, například, že přízemí z betonového skeletu nebude obytné, na pozemku nenajdeme absolutně nic, co by mohlo být odplaveno. Kdyby občan tyto podmínky splnil, tak by ho dům mohl stál mnohem víc. Myslím si, že právě v tom je role pojišťoven - měly by stanovit podmínky, za jakých jsou ochotny pojistit. Je krajní příklad, kdy veřejná moc určí, že se někde nesmí stavět, protože okamžitě vyvstane otázka oprávněnosti tohoto omezení. Proto i vodní zákon je velice střídmý. Říká, že se vymezují záplavová území a v těch záplavových územích se vymezují aktivní zóny. V aktivních zónách se nesmí stavět nic, kromě toho, co upravuje odtok vody v tomto území. Problém je, aby aktivní zóny v záplavových územch byly vymezeny. Kvůli programu jednáme s Ministerstvem životního prostředí a s Ministerstvem zemědělství. Dohodli jsme se, že jim předáme seznam obcí, které byly postiženy, mají územněplánovací dokumentaci a pracovníci z těchto úřadů nám sdělí, které z těchto obcí mají vymezené záplavové území," konstatoval ing. arch. Martin Tunka.

INSPIRACE Z USA

Při přípravě nového stavebního zákona ministerstvo spolupracovalo s American planing asociation, což je asociace urbanistů USA. "Měli jsme její členy na semináři. Asi do týdne po povodních nám poslali publikace, které se zabývají řešením a ochranou před povodněmi v USA. Ústav územního rozvoje z nich dělá rešerši, z které vyplývá, že v USA existuje Národní program protipovodňového pojištění. Spočívá v tom, že když obec splní určité podmínky, je zapsána do národního programu. Tím pádem je jako celek pojištěna proti škodám. Mezi podmínkami je třeba to, že nestojí žádné stavby v záplavovém území nebo jsou proti záplavám zabezpečeny a využití tohoto rizikového území se nezvyšuje. Je to pro nás velice inspirativní. Opět je to vazba na pojištění. Ten, kdo se zodpovědně chová a respektuje určité podmínky, což něco stojí, má jistotu, že bude pojištěn," řekl na závěr ředitel odboru územního plánování Ministertva pro místní rozvoj.

- rak -

Foto archív