Členové horní parlamentní komory dnes silnou většinou 62 hlasů schválili novelu energetického zákona, tzv. Lex OZE II, která mimo jiné umožní dlouho očekávaný rozjezd komunitní energetiky v Česku. Novelu Senát schválil ve verzi předložené Poslaneckou sněmovnou. Jsou tak již jasné podmínky, za kterých budou moci energetické komunity vznikat a fungovat. Ačkoliv se nepodařilo naplnit potenciál tohoto zásadního systému v plné šíři, jde o dobrý začátek a otevírá se cesta pro postupné evoluční zlepšování komunitní energetiky v Česku.
O více než dva roky později, ale konečně je tu – zákon, který umožní českým domácnostem a malým a středním firmám, stejně jako územním samosprávným celkům snadněji využívat přínosy místních obnovitelných zdrojů. Podle Svazu moderní energetiky transpozici dvou evropských směrnic mělo Česko zajistit do dvou let od jejich schválení na jaře 2019. Z výhod obnovitelných zdrojů už nebudou těžit jen velké firmy, vlastníci velkých elektráren, případně majitelé rodinných domů s vlastní fotovoltaikou, ale konečně také lidé žijící v nájmu v bytových domech nebo třeba lidé bydlící v centrech měst, kde jim přísná památková ochrana nedovolí postavit fotovoltaiku na střechu.
Podle Martina Andera, experta na komunitní energetiku ve Svazu moderní energetiky, I přes řadu nedokonalostí máme v České republice k přínosům decentralizované energetiky díky novele zákona zase o krok blíže. "Část své spotřeby budeme moci snadněji pokrýt z levných místních obnovitelných zdrojů. Tím dosáhneme snížení svých nákladů na elektřinu i snížení závislosti na dodavatelích nakupujících elektřinu na volném trhu. Čím lépe budeme schopni přizpůsobit časový diagram své spotřeby časům výroby svého (komunitního) zdroje, tím více ušetříme – peníze i emise. Tato ve skrze ekonomická motivace zároveň přispěje ke stabilitě rozvodné sítě," konstatuje Martin Ander.
„Komunitní energetika představuje důležitý nástroj pro českou energetiku a pro české spotřebitele. Možnost sdílení energie z čistých zdrojů pomůže snižovat závislost Česka na dovozu drahých fosilních paliv a zmírňovat dopady výkyvů na energetickém trhu na české domácnosti, ekonomiku i obce a veřejnou správu. Důležitost komunitní energetiky vzroste také z hlediska rozvoje větrných a velkých fotovoltaických elektráren, které bude také možné zapojit do energetických komunit. Obce a domácnosti budou moci čerpat výhody těchto zdrojů a vznikne tak další motivace tyto zdroje na svém území povolovat nebo samy budovat,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Martin Ander upozorňuje na převratnou novinkou, která významně zvýší dostupnost elektřiny ze slunce i větru. Tou je koncept jejího sdílení prostřednictvím veřejné distribuční sítě. Nepůjde o fyzický přenos konkrétního množství vyrobené elektřiny ze zdroje přímo do odběrného místa v domácnosti – fyzikální zákony zůstanou nadále platit tak, jak je známe, a elektřinu tedy budete odebírat ze sítě, jako dosud.
Martin Ander je expertem Svazu moderní energetiky na komunitní energetiku, foto: archiv svazu
Co se však změní, je účtování jejího odběru. Martin Ander vysvětluje: "Pokud na jednom konci budete z vlastní (nebo komunitní) výrobny elektřinu do veřejné sítě dodávat, budete si stejné množství moci ve stejném čtvrthodinovém intervalu ze sítě někde jinde odebrat. Od aktuální čtvrthodinové spotřeby se vám množství vyrobené a do sítě dodané elektřiny odečte. Pokud vyrobíte v danou čtvrthodinu elektřiny více než na jiném konci sítě odeberete, pak bude přebytek elektřiny prodán obchodníkovi, se kterým budete mít uzavřenou smlouvu (stejně tak jako ji pravděpodobně máte už nyní). Jestliže si takto „nasdílíte“ elektřinu z vlastního zdroje, pak zaplatíte »pouze« regulovanou složku ceny elektřiny, tedy v podstatě poplatek za použití sítě.
Jestliže zdroj, ze kterého jste sdíleli, bude patřit někomu jinému, třeba sousedovi, příbuznému nebo místní energetické komunitě, pak za silovou složku zaplatíte dle dohody s majitelem elektrárny a k tomu příslušný poplatek za využití sítě. Přitom se předpokládá, že s majitelem elektrárny se vždy dohodnete na ceně nižší, než jakou vám dokáže nabídnout komerční dodavatel, přitom však mírně vyšší, než za kolik by majitel elektrárny stejné množství energie prodal obchodníkovi jako svůj přebytek (přetok). Sdílení by se tak mělo vyplatit jak majiteli elektrárny (ať už jím je soused, nebo komunita), tak zapojenému spotřebiteli."
Schválený zákon předpokládá vznik dvou typů komunit. Energetického společenství založeného za účelem výroby, sdílení či dodávek elektřiny nebo společenství pro obnovitelné zdroje, u kterého se předpokládá výroba, sdílení či dodávky nejen elektřiny, ale i tepla, případně jiných forem energie, a to navíc výhradně z místních obnovitelných zdrojů. Působnost společenství pro obnovitelné zdroje bude omezena na souvislé území maximálně tří obcí s rozšířenou působností (ORP).
Martin Ander vysvětluje: "Obě verze společenství by měly mít právní formu spolku nebo družstva – a kromě výše uvedeného by mohly poskytovat další služby v oblasti uspokojování energetických potřeb svých členů či širší komunity. Hlavním účelem jejich existence by však nikdy neměl být zisk, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů svým členům nebo komunitám v místech, kde působí. Do budoucna lze tedy očekávat, že společenství budou svým členům nabízet třeba energetický management, dobíječky pro elektromobily apod.
Členy takových společenství mohou být fyzické osoby, malé a střední podniky nebo územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace. Zákon zároveň stanovuje strop ve výši 10 % na množství členských práv, které lze při rozhodování ve společenství uplatnit. Energetická společenství se budou muset registrovat u Energetického regulačního úřadu."
V rámci energetického společenství může vzniknout jedna i více tzv. skupin sdílení – tedy skupin členů s jejich odběrnými místy a jednou či vícero výrobnami, kteří si mezi sebou budou sdílet vyrobenou elektřinu. Množství předávacích míst v jedné skupině sdílení bude zpočátku omezeno na maximálně 1000. Později, v druhé fázi, která začne v polovině roku 2026, bude toto omezení zrušeno.
Druhou možností, jak sdílet elektřinu, budou podle Martina Andera malé skupiny aktivních zákazníků. Každý, kdo vlastní výrobnu elektřiny, např. fotovoltaickou elektrárnu, bude moci sdílet přebytky své produkce až do 10 dalších odběrných míst, vlastních i cizích. Přitom nebude muset zakládat žádné společenství, bude postačovat formulářové nahlášení předávacích míst skupiny sdílení u Elektroenergetického datového centra (EDC).
Předpokládá se, že tato forma sdílení by se měla vyplatit například majitelům rodinných domů s fotovoltaikou, kteří přebytky své produkce budou moci sdílet například svým příbuzným, rodičům či dětem, do bytu ve městě nebo sousedům či kamarádům, kteří si fotovoltaiku zatím nepořídili. V tomto režimu bude fungovat i model „chata-byt“, kdy majitel rekreační nemovitosti na venkově může investovat do fotovoltaiky, ze které bude vyrobenou elektřinu sdílet do svého bytu ve městě.
Samozřejmou podmínkou zapojení do komunitní energetiky je vybavení odběrného místa tzv. chytrým měřidlem. Pro začátek půjde o zařízení, které umožňuje alespoň průběhové měření typu B. Měřidlo bude zaznamenávat spotřebu (popř. přetoky výroby do sítě) ve čtvrthodinových intervalech. Na vybavení odběrného místa průběhovým měřidlem bude mít ze zákona nárok každý, kdo se bude chtít zapojit do sdílení elektřiny, a provozovatel distribuční sítě bude mít povinnost jej poskytnout na své náklady do 3 měsíců od podání žádosti.
Naměřená data budou následně odesílána Elekroenergetickému datovému centru, které je vyhodnotí a vyrobenou elektřinu v každé skupině sdílení rozdělí (alokuje) do všech odběrných míst v této skupině. K tomu bude používat tzv. alokační klíč, jehož podobu určí Energetický regulační úřad. V první fázi (do června 2026) bude používán výhradně klíč statický, který vyrobenou elektřinu rozdělí dle předem stanovených pevných poměrů, které si členové skupiny mezi sebou dohodnou.
"Tento postup je sice »spravedlivější«, protože garantuje pro každého člena skupiny určitý předem dohodnutý podíl vyrobené elektřiny, na druhou stranu, pokud člen alokovanou elektřinu v dané čtvrthodině neodebere, pak jeho podíl končí jako tzv. přetok do sítě, i kdyby jiný člen skupiny mohl tuto porci elektřiny spotřebovat. Použití takového klíče, byť s využitím až pěti kol opakovaných rozdělování elektřiny, jak plánuje ERÚ, bude generovat vyšší množství přetoků do sítě a tím i prodlužovat návratnost investice do zapojeného obnovitelného zdroje. Řešením bude využití dynamického alokačního klíče, který v jednom kroku rozdělí vyrobenou elektřinu mezi členy skupiny dle poměrů jejich aktuální spotřeby. S nasazením tohoto klíče však ERÚ a EDC počítají až v druhé fázi komunitní energetiky, od července 2026," poznamenává Martin Ander.
Spočtené alokace elektřiny za každou čtvrthodinu následně EDC zpřístupní jednak zástupci příslušné skupiny sdílení, aby měl podklad pro rozúčtování cen sdílené silové elektřiny mezi účastníky, a zároveň je předá dodavatelům zbytkové části elektřiny každého ze zákazníků, neboť ti podle něj provedou standardní vyúčtování (od naměřené spotřeby silové elektřiny odečtou tu část elektřiny, která byla dodána sdílením v rámci skupiny). Každý zákazník zapojený ve skupině sdílení tak obdrží dvě vyúčtování – jedno od zástupce skupiny sdílení a druhé od svého dodavatele zbývající elektřiny.
Odpovědi na otázku Co teď? se pochopitelně budou lišit podle toho, jaké má kdo startovací podmínky. "Ten, kdo již vlastní zdroj elektřiny má (v drtivé většině to bude střešní fotovoltaika) by se měl podívat na to, jak velké a v jaké době mívá přebytky, které posílá do sítě (prodává obchodníkovi). Následně by se měl zamyslet, zda by nebylo výhodnější je za lepších ekonomických podmínek sdílet někomu jinému (příbuzným, kamarádům apod.), pro začátek formou aktivního zákazníka, později možná i prostřednictvím vstupu do většího energetického společenství.
Ten, kdo vlastní fotovoltaiku nemá a uvažuje o ní, by si měl dobře propočítat a rozmyslet její kapacitu. Sdílení přebytků výroby dlouhodobě určitě nebude tak ekonomicky návratné, jako samospotřeba, ale za určitých podmínek (např. domluvená spoluinvestice) se může větší kapacita elektrárny na střeše vyplatit," uvádí dále Martin Ander.
Těm, kdo fotovoltaiku nevlastní a ani neplánují, Martin Ander doporučuje poohlížet se po iniciativách ve svém okolí, které se chystají založit energetické společenství. Ministerstvo životního prostředí nedávno zveřejnilo Výzvu č. 7/2023, která nabízí finance na přípravu zakládání energetických společenství. Není vyloučeno, že zrovna ve vašem okolí podobná iniciativa právě vzniká, takže určitě stojí za to sledovat dění a být u toho. Iniciátorem totiž může být jak obec, místní malá forma, tak skupina domácností.
Výhledově určitě může být zajímavé stát se členem energetické komunity, která bude nabízet sdílení elektřiny nejen z fotovoltaiky, ale též z větrné elektrárny, která většinu své výroby poskytuje v chladné části roku.
Martin Ander ovšem takí upozorňuje: "Pokud zvažujete využít nového modelu „chata-byt“, určitě si předem dobře prověřte možnosti připojení k síti v místě vaší chalupy. Bez připojení totiž není možné ani sdílení.
Zároveň veřejná distribuční síť není virtuální baterie. Pokud plánujete využít možnosti sdílení elektřiny z vlastního nebo komunitního zdroje, pak musíte počítat s tím, že výroba se proti spotřebě započítává vždy pouze v dané čtvrthodině. Není tedy možné přes den vyrobit a večer sdílením spotřebovat.
Také v první fázi startu komunitní energetiky (do 30. 6. 2026) bude aplikován statický alokační klíč. Elektřina tedy bude v rámci skupin sdílení rozdělována účastníkům podle dohodnutých pevných poměrů, což ve většině případů bude vytvářet vyšší míru přetoků. Návratnost společných investic do zdroje tedy bude delší, než kdybyste porovnávali výrobu s prostým součtem diagramů spotřeb."
Další nedokonalostí českého systému komunitní energetiky podle Martina Andera bude alespoň prozatím fakt, že každé předávací místo (výrobna nebo odběrné místo) bude moci být účastníkem pouze jedné skupiny sdílení. Nebude tedy možné kombinovat model „chata-byt“ s účastí v širším energetickém společenství, nebo být členem dvou či tří různě zaměřených energetických komunit. Přestože v sousedním Rakousku takové modely sdílení od jara 2024 umožní, čeští zákonodárci zatím nenašli k zakotvení této formy uživatelské flexibility dostatek motivace.
Nikdo není dokonalý, ani zákon zavádějící komunitní energetiku v Česku, přesto je nepochybně důležitým prvním krokem k tomu, aby si na přínosy dekarbonizace české energetiky mohl sáhnout prakticky každý. Jak se zvolený model osvědčí, uvidíme v průběhu nadcházejích tří let.
Martin Ander však připomíná: "Schválení novely Lex OZE II v parlamentu a její podpis prezidentem je ovšem pouze podmínkou nutnou, nikoli postačující k tomu, abychom přínosy komunitní energetiky mohli čerpat všichni. V prvním půlroce po zveřejnění zákona se očekává vydání potřebných vyhlášek, které nastaví detailní postupy pro registraci a fungování energetických společenství a skupin aktivních zákazníků. Dokud však nebude zprovozněno datové centrum (EDC) a schválen řád jeho fungování, nebude možné sdílení elektřiny prakticky realizovat. Pro předložení Řádu datového centra ke schválení ERÚ se podařilo v zákoně prosadit termín nejvýše 9 měsíců od vstoupení zákona v účinnost. Věřme, že přísliby ministerstva průmyslu a ERÚ, že se tak stane ještě dřív, budou naplněny. Přesto očekávat, že budeme moci sdílet elektřinu dřív, než v druhé polovině příštího roku by bylo zcela mimo realitu."
"Každopádně určitě se vyplatí neponechat zbývající čas prostému „čekání na EDC“, ale věnovat jej promýšlení a přípravě kroků, které stejně bude třeba učinit," uzavírá Martin Ander.
Komunitní energetice jsme se věnovali například také zde: https://moderniobec.cz/vlastnici-jsou-mytus-aneb-co-si-cesi-mysli-o-komunitni-energetice-v-bytovych-domech/ , zde: https://moderniobec.cz/lex-oze-ii-zasadni-krok-k-udrzitelne-a-dostupne-energii/ nebo zde: https://moderniobec.cz/pruzkum-sms-cr-sest-z-kazdych-deseti-obci-chce-stavet-vlastni-zdroje-energie-brzdi-je-v-tom-zpozdujici-se-novela-energetickeho-zakona-o-komunitni-energetice/ .
/zr/*
Ilustrační foto: web Svazu moderní energetiky / Pixabay
.
