Senát plány EK na snížení energetické náročnosti budov vnímá jako časově nereálné

„Můžeme mít spoustu bohulibých cílů, ale někdo to musí zaplatit,“ uvedl během debaty předseda senátního výboru pro životní prostředí Zbyněk Linhart. Podle jeho výboru je navrhované zvýšení rychlosti a rozsahu renovací budov nerealizovatelné jak kvůli omezené dostupnosti obnovitelných zdrojů energie, tak kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků, stavebního materiálu či peněz.

Senátorka a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) v diskusi namítala, že pro tyto účely bude možné využít peníze z modernizačního fondu pro firmy i soukromý sektor. Podle Z. Linharta je ovšem možné snadno mluvit o dotacích, ale nevyužijí je lidé s měsíčním příjmem 20 000 Kč, kteří podle něj „jsou rádi, když jim neprší do domu, jehož renovace by stála milion korun“.

Polystyren místo štítku

Horní parlamentní komora vládě uložila, aby před realizací směrnice vypracovala studii, v níž bude konkrétně popsána realizovatelnost navrhovaných opatření a vyčísleny dopady na veřejné rozpočty. Senát se rovněž postavil proti povinnosti vybavovat budovy energetickými štítky – považuje ji za zbytečnou byrokracii. „Jediný energetický štítek, který ušetří energii, je polystyren o rozměru metr krát metr a dvacet centimetrů silný,“ uvedl senátor Petr Vícha. „K zateplování budov není třeba směrnic. Nepotřebujeme směrnice k tomu, abychom dělali užitečné a efektivní věci,“ dodal.

Evropská komise chce prostřednictvím svých směrnic postupně ukončit vytápění budov zemním plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.

Konec zemního plynu?

Komise také loni v prosinci navrhla, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen. Země by podle komise měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že zemní plyn jako hlavní způsob vytápění využívá více než třetina českých domácností. Podobný podíl patří i dálkovému teplu z centralizovaných sítí a pevnými palivy topí zhruba 16 % domácností – jak loni uvedl loni portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání ukazatelů a statistických údajů.

Do konce desetiletí by podle strategie nazvané Zelená dohoda pro Evropu chtěla Unie omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 % proti hodnotám z roku 1990, když do poloviny století, tedy roku 2050, by členské země EU neměly produkovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními. Tzv. Green Deal for Europe je dnes vzhledem k válce na Ukrajině předmětem oživené a nezřídka skeptické, respektive rezervované diskuse v celé Evropě.*

SF/pb