Senátní Podvýbor pro rodinu v úterý 14. prosince 2022 odmítnul revidované Barcelonské cíle, které navyšují procentuální podíly dětí v předškolních zařízeních, o které mají členské státy EU usilovat. Revidované cíle jsou součástí Evropské strategie v oblasti péče na podporu mužů a žen, kterou loni vyhlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Přestože jsou Barcelonské cíle právně nezávazný akt, s jejich plněním je spojená finanční podpora. Jednoznačně se tak jedná o způsob, jak nepřímo, zato výrazně ovlivňovat rodinnou politiku členských států. To je nepřijatelné,“ vysvětluje předsedkyně Podvýboru Jitka Chalánková. Ta kritizuje i způsob, jakým se sílící tlak na posílání nejmenších dětí do předškolních zařízení zdůvodňuje: „Zmíněná doporučení to berou oklikou přes genderovou rovnost či snahu podpořit ženy v jejich kariérách. O dětech už se tolik nemluví. Je to sociální inženýrství, které popírá doposud platné základy dětské psychologie a nebere ohledy na nejmenší děti,“ dodává Jitka Chalánková.
Zároveň zdůrazňuje, že je důležité, aby stát rozvíjel předškolní zařízení, zlepšoval podmínky pro rodiny, kde se maminka vrací do práce, a současně rozšiřoval rodinám malých dětí možnost volby. Doplňuje: „To ale nemá nic společného s budovatelskými plány a kvótami, které ztělesňují barcelonské cíle.“
Návrh původně počítal s tím, že do roku 2030 bude více než polovina dětí do tří let v jeslích, předškolní děti by měly být ve školkách téměř všechny. Přestože se i díky podpoře České republiky původně navrhované cíle podařilo zmírnit a tyto počty odstupňovat podle aktuální situace v jednotlivých členských státech, představují podle Podvýboru výrazný zásah do rodinné politiky členských států. Podvýbor proto rámcovou pozici vlády nepodpořil a vyzval ji, aby hájila výlučnou kompetenci Česka v oblasti rodinné politiky.
Otázku barcelonských cílů komentuje jako zpravodaj také senátor Jiří Čunek: „Návrh doporučení nerespektuje rozdílnost přístupu k péči o děti a omezuje svobodu volby. V ČR je podíl pracujících žen s malými dětmi jeden z nejnižších v celé EU, ale naopak podíl žen zaměstnaných na plný úvazek se staršími dětmi v ČR je v EU jeden z nevyšších. Nelze proto paušalizovat, jakými opatřeními lze příjmovou nerovnost mezi muži a ženami překonat, obzvlášť za rozdílného rozložení žen a mužů v segmentech pracovního trhu,“ říká Jiří Čunek a pokračuje: „Je nepochybné, že zvýšením počtu dětí v institucionální péči stát vybere více daní, ale je otázkou, jestli je prvořadým zájmem státu co nejvyšší výběr daní nebo spokojenost rodin a dětí a svoboda volby. Tato otázka je legitimní a odpovědět by si na ni měl každý členský stát individuálně podle svých sociálních, ekonomických a kulturních podmínek.“
Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění mezi rodiči pro MPSV 85 % respondentů - rodičů uvedlo, že si přeje, aby jejich dítě nastoupilo do institucionální péče až po dovršení 3 let. V průzkumu mezi rodiči pořádaném MPSV 74 % respondentů souhlasilo s tvrzením „Má rodina si myslí, že pro dítě je nejlepší, aby zůstalo do 3 let doma.*
/zr/
Na snímku: předsedkyně senátního podvýboru pro rodinu Jitka Chalánková
Foto: Kancelář Senátu
