Mohou se také ve veřejné správě uplatnit manažerské metody, které se již osvědčily v soukromém sektoru? Tajemnice Magistrátu města Ostravy Mgr. Alena Kartousková s odpovědí neváhá: "V posledních letech je práce ve veřejné správě přece definována jako služba zákazníkovi. Proto i v ní určitě lze uplatnit zásady manažerského řízení."
Magistra práv, absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která působila jako právnička v řadě velkých ostravských firem a nyní stojí v čele osmi stovek zaměstnanců magistrátního úřadu, tvrdí, že nelze příliš rozlišovat mezi lidmi v řídících pozicích ať už v soukromém, či ve veřejném sektoru. Většinu z nich podle ní spojuje snaha zvyšovat účinnost práce kolektivů, které řídí, a motivovat k tomu své podřízené.
"V první řadě je důležité vědět, jaké nároky klade ta či ona konkrétní práce a co od koho mohu u jejího zadání očekávat. Jsem pro to věřit svým spolupracovníkům a nebát se jim svěřovat stále více osobní zodpovědnosti i kompetencí. Pouze je třeba neustále počítat s tím, že vedle nadšenců, kteří se iniciativně chopí zadání, mohou existovat také konfliktní partneři, kteří i přes svou nespornou odbornost mohou být k očekávanému výsledku skeptičtí a jsou přesvědčeni, že "to přece nemůže fungovat". Jinými slovy řečeno, chce to v kolektivu spolupracovníků rozvíjet pozitivní myšlení," říká žena, která na magistrátu přímo řídí odbory organizační, vnitřních věcí, platový a personální, hospodářský, technické správy majetku a archív města Ostravy. Jako tajemnice magistrátu se však v podstatě zabývá problematikou zaměstnaneckých práv a povinností všech pracovníků úřadu.
RECEPT NA NESTANDARDNÍ ÚKOLY
Sama snad nejvíce sází na práci v týmu. "V každé organizaci se lidé v dostávají do pracovních situací, v nichž jsou jeden na druhém plně závislí," vysvětluje Mgr. Alena Kartousková. Proto zdůrazňuje, že při řešení projektů je jako zcela zásadní nutno vědět a správně pochopit, co je třeba udělat, definovat klíčové oblasti a umět činnosti a odpovědnost delegovat. Důležité je rovněž konzultovat své představy s kolegy, ale nechat se inspirovat i jejich nápady a neprosazovat pouze své názory. K řešení nestandardních úkolů je nezbytné ustavovat pracovní týmy, které si vytyčí cíl, dílčí úkoly i způsoby řešení a spolupráce. A pochopitelně i průběžnou kontrolu a hodnocení závěrů.
ZKUŠENÍ PRAKTICI I ČERSTVÍ ABSOLVENTI...
Ovšem sestavit tým, v němž by se jeho členové navzájem doplňovali a dokázali mezi sebou spolupracovat, kde by nepanovala řevnivost, nýbrž vzájemná důvěra, nebývá snadné.
Tajemnice ostravského magistrátu razí zásadu, že by tyto týmy měly být vyvážené a tvořeny jak zkušenými praktiky, tak čerstvými absolventy škol, kteří nejsou zatíženi rutinou a dokáží do týmu vnést nové poznatky, ale i notnou dávku elánu a iniciativy.
Ačkoliv na magistrátu pracuje dostatek kvalifikovaných odborníků, z nichž někteří dokonce přednášejí na vysokých školách či ve vzdělávacích centrech, nebývá snadné tento velký pracovní kolektiv doplňovat. "Požadavky a nároky ve výběrových řízeních jsou podle obsazovaných funkcí tak vysoké, že i při velkém počtu uchazečů musí být výběrová řízení mnohdy vyhlašována opakovaně," vysvětluje. Noví zaměstnanci se účastní předepsaného vstupního vzdělávání, pro které magistrát získal akreditaci Ministerstva vnitra a v současné době má zažádáno o akreditaci vzdělávacího programu Správní řád - správní řízení a Veřejné zakázky.
Tajemnice často zdůrazňuje také to, jak se vyplatí vytvářet u zaměstnanců pocit jejich sounáležitosti s organizací, v níž pracují. "Pak se ruku v ruce s tím zvedá úroveň poskytovaných služeb, jejich kvalita, etika chování k občanům jako klientům," říká Mgr. Alena Kartousková. "I ve veřejném sektoru, tedy také na všech obecních, městských nebo magistrátních úřadech, lze určitě nalézt jistý prvek konkurence ve smyslu porovnávání se s jinými: "Jinde to dělají jinak - a třeba i lépe". Proto se vyplatí čas od času vytáhnout paty za brány města a vyjet na zkušenou." Tajemnice přitom odkazuje například na nedávné setkání představitelů a zaměstnanců partnerských měst Ostravy - Košic, Katowic a Miskolce, které se v metropoli Moravskoslezského kraje uskutečnilo minulý měsíc. Jeho účastníci si tam navzájem vyměnili zkušenosti z oblasti finančního hospodaření, regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury, sociální problematiky a ekonomického rozvoje svých měst v kontextu vstupu České republiky, Polska a Maďarska do Evropské unie.
MĚSTA, NA NĚŽ SE ZAPOMNĚLO
Ostravský magistrát dříve plnil i statut okresního úřadu. Po zániku okresních úřadů se statutární město Ostrava stalo obcí III. typu s rozšířenou působností a výkon přenesené působnosti nově zajišťuje i pro dvanáct dalších obcí. Na úředníky, kteří zabezpečovali výkon státní správy před ukončením činnosti okresních úřadů a dál zůstali na magistrátu pracovat, však Ostrava dostává jen původní státní příspěvek (zhruba od 180 do 220 tisíc korun ročně) a nikoliv 334 tisíc Kč, což je výše příspěvku, kterou dostávají jiné obce III. typu na každé místo, které na ně bylo delimitováno ze zrušeného okresního úřadu. Státní příspěvek v této výši v Ostravě dostávají pouze na 37 funkčních míst, která byla na magistrát převedena pro výkon státní správy po zrušení okresních úřadů.
"V přepočtu na každého občana ve správním obvodu tak příspěvek státu u nás na výkon státní správy činí zhruba 360 korun, zatímco u jiných měst až 700 korun," vysvětluje tajemnice. Nejen na Ministerstvu financí, ale i poslanci a senátoři jsou informováni o této systémové chybě, která kromě Ostravy postihla i Brno a Plzeň. Na Ministerstvu vnitra k tomu ustavená pracovní skupina již připravila novou metodiku výpočtu příspěvku. "V souvislosti s přípravou státního rozpočtu na příští rok nyní doufáme, že náš požadavek bude zohledněn a vláda spolu s parlamentem tento dluh vůči třem zmíněným městům napraví," dodala Mgr. Alena Kartousková.
