Všeobecně platí, že předpokladem dobrého hospodaření každého ekonomického subjektu, a tedy i obce je dobře sestavený rozpočet. Při tvorbě rozpočtu se musí obec snažit co nejpřesněji odhadnout své reálné příjmy a z nich vyvozovat druhy a velikosti svých výdajů s udáním jejich priorit. Obecní...
Všeobecně platí, že předpokladem dobrého hospodaření každého ekonomického subjektu, a tedy i obce je dobře sestavený rozpočet. Při tvorbě rozpočtu se musí obec snažit co nejpřesněji odhadnout své reálné příjmy a z nich vyvozovat druhy a velikosti svých výdajů s udáním jejich priorit.
Obecní rozpočet schvaluje nejvyšší orgán obce, tj. obecní zastupitelstvo. Všeobecně se zdůrazňuje princip vyrovnanosti rozpočtových příjmů a výdajů.
Při sestavování rozpočtu obec počítá, resp. může počítat s reálnými příjmy z majetku obce. Příslušné výnosy z majetku obce mohou být shromažďovány na účelových peněžních fondech.
ZÁSADY
V průběhu zpracovávání rozpočtu je nutné dodržovat určité, obecně platné rozpočtové zásady, mezi něž patří zejména:
[*] zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu,
[*] zásada reálnosti rozpočtu,
[*] zásada jednotnosti rozpočtu,
[*] zásada úplnosti rozpočtu,
[*] zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu,
[*] zásada publicity rozpočtu.
K návrhu na sestavení rozpočtu jsou v zásadě dva přístupy: tradiční a manažerský (americký).
TRADIČNÍ PŘÍSTUP
Návrh rozpočtu obce sestavuje finanční komise obce nebo ve městě finanční odbor města. Tato etapa přípravy rozpočtu musí vycházet z podrobné analýzy a vyhodnocení výsledků plnění loňského rozpočtu. Pro nový rozpočet se musí velmi pečlivě zvážit všechny okolnosti, které rozpočet ovlivní a v jaké se budou uplatňovat výši. I když se zpravidla převážná část jak příjmových, tak výdajových položek opakuje, je třeba vzít v úvahu:
[*] v příjmové části: finanční situaci poplatníků v daném období a v dané municipalitě,
[*] ve výdajové části: nárůst cen vlivem inflace nebo změn v různých technologických postupech, změny v socioekonomické sféře (vzrůst nezaměstnanosti nebo naopak vznik nových pracovních příležitostí aj.).
Mezi hlavní činnosti v období tvorby návrhu rozpočtového procesu patří:
[*] správný (kvalifikovaný) odhad výše příjmových položek v rozpočtu,
[*] stanovení koncepce vztahů sestavovaného druhu rozpočtu, například rozpočtu municipálního k ostatním rozpočtům rozpočtové soustavy. Např. vztah rozpočtu municipálního k rozpočtu okresního úřadu, vztah rozpočtu města k rozpočtu organizace (rozpočtové nebo příspěvkové), jejímž zakladatelem je příslušná obec nebo město aj.).
MANAŽERSKÝ PŘÍSTUP
Manažerský přístup k sestavování rozpočtu u nás propaguje centrum OSN pro vzdělávání zastupitelů (je převzat z USA). V podstatě jde o to, že je popírán tzv. tradiční položkový přístup, tj., kdy je rozpočet sestavován podle jednotlivých položek, které jsou více méně shodné s oficiálně platnou rozpočtovou skladbou, kterou vydává Ministerstvo financí. V manažerském přístupu je zdůrazňováno tzv. poslání. Pro tento přístup se uvádějí tyto výhody:
[*] motivuje každého zaměstnance k tomu, aby šetřil finanční prostředky,
[*] uvolňuje zdroje na ověření nových nápadů,
[*] zdůrazňuje vysokou samostatnost vedoucích pracovníků,
[*] doporučuje maximálně zjednodušit proces sestavování rozpočtu,
[*] doporučuje šetřit finanční prostředky vydávané rozpočtářům a auditorům,
[*] osvobodit místní volené představitele od detailů a umožnit jim soustředit se na řešení důležitých problémů.
PROJEDNÁNÍ A SCHVÁLENÍ
Finanční rozpočet municipality projednává a schvaluje rada municipality a následně zastupitelstvo jako nejvyšší orgán obce. Mezi nejčastější připomínky k municipálním rozpočtům patří připomínky k jejich vyrovnanosti.
Mezi klasické rozpočty patří rozpočty vyrovnané, tj. plánované výdaje se rovnají plánovaným příjmům. Pokud je rozpočet sestaven jako přebytkový, tj. že výdaje jsou nižší než příjmy, vede to v konkrétních důsledcích municipální ekonomické politiky ke zbytečnému zpomalování ekonomického rozvoje obce, neboť nejsou pro potřeby občanů čerpány ani ty nejnižší výdaje, na které má příslušný rozpočet prostředky.
Naopak schodkový rozpočet, kdy rozpočtové výdaje jsou vyšší než rozpočtové příjmy, urychluje ekonomický rozvoj municipality v daném (krátkém) rozpočtovém období. Při vhodné finanční strategii, kdy zvýšené výdaje v rozpočtu jsou předpokladem zvýšených příjmů, lze prostřednictvím municipálního rozpočtu zajistit i dlouhodobý rychlý rozvoj příslušné municipality.
Rada nebo zastupitelstvo nemusí předložený rozpočet schválit, ale může si vyžádat podrobnější a přesnější zdůvodnění jednotlivých položek, případně úpravu nebo i celé přepracováni rozpočtu.
Z tohoto hlediska je třeba municipální rozpočet připravovat s dostatečným časovým předstihem, aby bylo možné i při případné realizaci nutných změn včas předat rozpočet vyšším vládním úrovním a jejich orgánům (u obcí jsou to okresní úřady a jejich finanční referáty).
ČASOVÝ HORIZONT
Veřejné rozpočty (nejčastěji rozpočty municipální) lze rozdělovat podle délky rozpočtového období a podle určení rozpočtových položek. Podle délky rozpočtového období se rozlišují rozpočty jednoleté a střednědobé. Podle určení rozpočtových položek se municipální rozpočty mohou sestavovat jako rozpočty běžné a kapitálové.
BĚŽNÝ ROZPOČET
Běžný municipální rozpočet se sestavuje nejčastěji jako rozpočet vyrovnaný. Může být však také schodkový (deficitní) nebo přebytkový. Z hlediska delšího časového období (3-5 let) by měl být i běžný rozpočet vyrovnaný.
Pokud je rozpočet dlouhodobě deficitní je nutné přehodnotit výši veřejných výdajů, a to jak z hlediska výdajů mandatorních (povinných ze zákona), tak i z hlediska ostatních výdajů.
Velikost výdajů je nutno upravit ve vztahu k velikosti reálných příjmů, které vždy představují rozpočtové omezení pro výdaje.
KAPITÁLOVÝ ROZPOČET
Kapitálový rozpočet se sestavuje jako bilance finančních prostředků na takové druhy příjmů a výdajů, které se pravidelně v průběhu jednoho rozpočtového roku neopakují.
Kapitálový rozpočet slouží obci k záměrnému a dlouhodobému shromažďování finančních prostředků na realizaci finančně náročných projektů, na které nelze zajistit finanční prostředky z běžného jednoročního rozpočtu obce.
Jde např. o zajištění vlastních prostředků na výstavbu obecního vodovodu, rekonstrukci školní budovy aj.
Kapitálový rozpočet může získat příjmy např. z prodeje stavebních pozemků, jež jsou ve vlastnictví obce nebo z prodeje budov, které jsou pro obec méně použitelné aj. Kapitálový rozpočet je vzhledem k nepravidelnosti jak na straně příjmů, tak na straně výdajů v krátkém časovém období (1-2 roky) neprovázaný. I zde platí zásada, že je nutné případný deficit co nejdříve vyrovnat, protože jinak se zatěžuje rozpočet příslušnými úroky z dluhu.
Ke zdrojům kapitálového financování patří například: transfery z běžného rozpočtu (tj. přebytek běžných příjmů nad běžnými výdaji), výnosy z prodeje majetku (např. půdy, budov, aj.), půjčky od bank a institucí, příjmy z emise obligací apod.
Výdaje kapitálového rozpočtu vycházejí spíše z rozložení a postupu jednotlivých projektů až do doby jejich dokončení než z fixních částek na předem žádaný počet let. Odhady by ve všech případech měly zahrnovat:
[*] celkové náklady projektu,
[*] náklady až do konce předchozího roku,
[*] celkové náklady do konce daného roku,
[*] očekávané výdaje v průběhu roku, na který se připravuje rozpočet,
[*] odhadované náklady na dokončení projektu, které vzniknou na konci roku, na který se připravuje rozpočet,
[*] identifikace zdrojů, ze kterých se projekt financovat.
Náklady na dokončení projektu se obvykle plánují splácet formou půjčky, z dotace nebo z rezerv.
Obec či jiný subjekt veřejného sektoru může sestavit víceletý program kapitálových výdajů, které budou specifikovány pro jednotlivé roky.
Kapitálový rozpočet se člení podle příslušných investičních projektů. Návrh na investiční projekt by měl obsahovat:
a) kapitálové náklady včetně nákladů na nákup pozemku, profesionálních služeb a nákladů výstavby,
b) odhadované provozní náklady,
c) odhady nákladů dluhové služby (při financování půjčkou),
d) navrhované načasování projektu.
Cílem hospodaření kapitálového rozpočtu by měl být cyklicky vyrovnaný rozpočet včetně vyrovnání dluhů z úroků.
Při sestavováni střednědobých rozpočtů se vychází z odhadů pro jednotlivé příjmové a výdajové položky rozpočtu.
Hlavním smyslem víceletých rozpočtů je vytvářet administrativní a technické předpoklady pro splnění finančně náročných cílů příslušné municipality.
Nečastěji jde o vytvoření předpokladů pro finanční zajištění větších staveb sloužících veřejným účelům (zdravotní středisko, čistička odpadních vod, obecní vodovod, místní komunikace, aj). Střednědobé rozpočty vytvářejí také reálné předpoklady pro soustavný a cílevědomý socioekonomický rozvoj regionu.
JAROSLAV PILNÝ,
Katedra ekonomie
Fakulty ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice
Rozpočet města Kladna na rok 2000
(72 233 obyvatel)
PŘÍJMY
Položka tis. Kč
Daň z příjmů fyzických osob celkem 205 000
Daň z příjmů právnických osob celkem 104 000
Výnos ze správních poplatků 7850
Poplatky za znečišťování prostředí 1730
Výnos z místních poplatků 9360
Daň z nemovitostí 14 500
Příjmy z daní a poplatků celkem 342 440
Příjmy z vlastní činnosti 256 876
Příjmy z pronájmu majetku města a z úroků a sankční platby 34 512
Ostatní nedaňové příjmy 1200
Nedaňové příjmy celkem 292 588
Příjmy z prodeje majetku města 64 695
Kapitálové příjmy celkem 64 695
Vlastní příjmy celkem 699 723
Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu
sociální dávky 97 300
dotace na domov důchodců 8400
výkon státní správy v přenesené působností obcí 21 640
vyrovnávací dotace na školství 11 446
Neinvestiční dotace od regionálních orgánů 25 000
Investiční přijaté dotace: SFŽP (plynofikace a ČOV) 16 000
Převody z vlastních fondů: FRR, fond darů a sociální fond 79 840
Příjmy z prodeje akcií 213 000
Přijaté dotace celkem 472 626
PŘÍJMY CELKEM 1 172 349
VÝDAJE
Druh výdajů tis. Kč
Správní a živnostenský odbor 10 335
Finanční odbor 182 157
Bytové odbor 195 855
Odbor sociálních věcí, zdravotnictví a kultury 150 542
Odbor životního prostředí 58 346
Majetkoprávní odbor 14 255
Organizační odbor 91 389
Odbor školství a investic 317 735
Odbor dopravy a služeb 141 050
Městská policie 5190
Územní rozvoj 3605
Prevence kriminality 800
Sociální odbor 1090
VÝDAJE CELKEM 1 172 349
Poznámka: od 1. 1. 2001 se podle zák. č. 243/2000, o rozpočtovém určení daní mění struktura daňových příjmů obcí.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den
Je legální nebo možné, když z příjmu obce dáme pouze polovinu na výdaje a zbytek ušetříme?
Nemůže nás za to nějaký uřad v dalším roce trestat ?
Chceme v naší obci zahájit výstavbu bytů.
Díky za odpověd.