Před dvěma dva roky, když jsme v Moderní obci poprvé informovali o přístupu různých subjektů k čerpání finančních prostředků z Regionálního operačního programu Severovýchod, bylo třeba psát projekty a žádat o financování jednotlivých záměrů v rámci jednotlivých výzev. Podobně tomu bylo i v roce 2009, kdy regionální rada vyhlásila pět výzev.
V minulém roce bylo v regionu soudržnosti Severovýchod schváleno 157 projektů s celkovou dotací více než 3,7 miliardy korun ze strukturálních fondů EU. Dále byly schváleny tři Integrované plány rozvoje měst (IPRM) s dotací dosahující téměř 1,5 miliardy korun.
Ředitel Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod Mgr. Zdeněk Semorád současně podtrhuje, že další významné dotace plynuly na rozvoj regionálních silnic a měst. To umožnilo, aby již ke konci roku 2009 byly prostřednictvím ROP Severovýchod vyplaceny z evropských fondů příjemcům dotace více než 2,5 miliardy korun.
NEJVÍCE ČERPAL KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Z hlediska čerpání finančních prostředků se ROP Severovýchod zařadil k nejúspěšnějším ze všech operačních programů v ČR. Přitom byly jisté rozdíly mezi příslušnými kraji v tom, jak využily možnosti získat regionální evropské dotace. Nejvíce jich obdržel Královéhradecký kraj. Zbývající dva kraje - Pardubický a Liberecký - jich čerpaly poněkud méně. Podle Mgr. Semoráda to však nebylo způsobeno tím, že by v těchto krajích žadatelé nepřipravili kvalitní projekty.
»Na vině byla kombinace několika faktorů. Jedním z nich byla menší etapizace projektů, což vede k tomu, že se proplácení projektů uskutečňuje později, zato ve větších částkách. Dalším faktorem byl opožděný start realizace některých projektů,« vysvětlil příčiny ředitel Semorád.
IPRM: Tři projekty
Stejně jako v dalších regionech soudržnosti jsou specifickou kapitolou Integrované plány rozvoje měst. V rámci regionu soudržnosti Severovýchod byly schváleny tři: Hradec Králové, Liberec a Pardubice. Lze konstatovat, že kvalita jejich zpracování byla velmi dobrá. Nicméně Mgr. Zdeněk Semorád upozorňuje, že realizační část vykazuje u všech tří měst určité zpoždění. To sice není takového charakteru, aby ohrožovalo plynulost čerpání celého ROP Severovýchod, přesto je vedení regionu soudržnosti rozhodnuto všechna zmíněná města žádat, aby se na rychlost a kvalitu čerpání dotací v rámci IPRM zaměřila intenzivněji, než tomu bylo doposud.
NOVÝ POSTUP BODOVÁNÍ
Vedle úspěšných projektů byly v uplynulém roce i takové, jejichž předkladatelé neuspěli. Důvody byly různé. »Nejčastěji měli problémy s dokládáním povinných příloh, které byly neúplné. Dále projekt mnohdy obsahoval aktivity, které nebylo možné z ROP Severovýchod financovat, případně by jejich financování v požadované výši zakládalo nedovolenou veřejnou podporu,« doplnil důvody Mgr. Zdeněk Semorád.
Obecně lze konstatovat, že administrace projektových žádostí probíhá již víceméně standardním postupem. Vzhledem k tomu nejsou v regionu soudržnosti Severovýchod zaznamenávány žádné zvláštní problémy. Pozitivní ale je, že pro objektivitu hodnocení byl zaveden postup, kdy každou jednotlivou žádost bodují tři na sobě nezávislí hodnotitelé, případně skupiny hodnotitelů.
OBCE JSOU VELMI AKTIVNÍ
Dané konstatování platí rovněž pro žádosti, podávané obcemi. Mgr. Semorád přitom zdůrazňuje, jak právě ty jsou velmi aktivní v předkládání žádostí o dotace. Navíc připomíná, že kvalita jejich projektů je velmi dobrá. Tím spíše ho mrzí, že alokace důležitých oblastí podpory stejně jako celého ROP Severovýchod je nedostatečná, proto nelze některým - byť poměrně kvalitním - projektům dotaci přiznat.
Současná hospodářská situace staví však nejen obce do nové situace. »Zlomový bude pro žadatele letošní rok. Již v minulém roce jsme se snažili postupy, které by reagovaly na ztíženou ekonomickou situaci, připravit a také uskutečnit. Jednalo se především o možnost etapizace projektů a tedy jejich častějšího proplácení (z tříměsíční periody na dvouměsíční),« upozorňuje předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod a hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek.
Dále byla dána možnost podat žádost o platbu ještě před uhrazením faktur dodavatelům s tím, že příjemce je může zaplatit až ve chvíli, kdy bude vědět výsledek kontroly žádosti o platbu.
LETOS DESET KOL
Pro letošní rok byl schválen plán výzev již v září 2009. Na jeho základě by mělo být letos vyhlášeno nebo ukončeno 10 kol výzev s pravděpodobnou alokací zhruba pět miliard korun. Souhrnný počet podaných žádostí lze samozřejmě jen stěží dopředu odhadnout.
»Naše odhady jsou velmi hrubé. Určitě počítáme s číslem přesahujícím dvě stě žádostí o podporu, spíše dvě stě padesát,« uzavírá Mgr. Zdeněk Semorád.
Doporučení Mgr. Zdeňka Semoráda žadatelům, kteří se letos chystají podat žádosti o dotace:
- Konzultovat s úřadem regionální rady projekt již ve stadiu projektového záměru a zajistit mu dostatečnou podporu ostatních regionálních aktérů.
- Zjistit si všechny podmínky programu pro realizaci projektu studiem pokynů pro žadatele a příjemce jejich příloh.
- Stanovit si realistický harmonogram přípravy projektu a nenechávat jeho předložení na poslední termín výzvy.
- Reálně odhadnout také harmonogram realizace a rozpočet projektu. Do rozpočtu projektu zahrnout pouze nezbytně nutné výdaje, nesnažit se rozpočet »nafukovat«.
- Rozhodnout, zdali na přípravu a zejména realizaci projektu vystačím s vlastními silami nebo si najmu externí firmu. V takovém případě dbát především na dobré reference od subjektů, které s takovou firmou již úspěšně spolupracovaly.
Nejčastěji měli žadatelé problémy s dokládáním povinných příloh, které byly neúplné, říká Mgr. Zdeněk Semorád.
Foto: archiv
