NUTS 2 Region Severozápad, který je podle usnesení vlády ČR č. 707/1998 územní statistickou jednotkou NUTS 2, je tvořen 10 okresy rozdělenými ústavním zákonem č. 357/1997 Sb. do krajů Karlovarského a Ústeckého. Celková rozloha regionu činí 8650 km2, což představuje cca 11 % území České republiky....
NUTS 2
Region Severozápad, který je podle usnesení vlády ČR č. 707/1998 územní statistickou jednotkou NUTS 2, je tvořen 10 okresy rozdělenými ústavním zákonem č. 357/1997 Sb. do krajů Karlovarského a Ústeckého. Celková rozloha regionu činí 8650 km2, což představuje cca 11 % území České republiky.
Pro region je charakteristická vnitřní členitost a různorodost a můžeme v něm vymezit oblasti, které se od sebe významně liší svojí hospodářskou i sociální strukturou. Pohraniční území má horský charakter, je řídce osídleno a hospodářské aktivity jsou zde velmi omezené. Pánevní oblasti jsou typické vysokou hustotou osídlení, většími městy a koncentrací průmyslu se specializací na těžbu uhlí, energetiku a chemickou výrobu.
V zemědělských oblastech charakteristických plochou a úrodnou zemědělskou krajinou jsou nadprůměrně zastoupena menší venkovská sídla. Posledním typem jsou oblasti s koncentrací zaměstnanosti v terciární sféře, především v odvětví lázeňství, cestovní ruch a veřejná správa.
OBYVATELSTVO
Počtem obyvatel (1131 tis.) tvoří severozápadní Čechy téměř jedenáctiprocentní podíl na populaci ČR. Hustota osídlení regionu je 131 obyvatel na 1 km2, stejně jako v celé ČR. Mezi jednotlivými okresy však existují rozdíly: některé mají hustotu osídlení vysoce nadprůměrnou (okresy Ústí nad Labem, Teplice a Most), jiné jsou osídleny podstatně řidčeji (horské oblasti a větší část okresu Louny).
V regionu převažuje městské obyvatelstvo, přestože se zde nachází pouze 5 % obcí s počtem obyvatel nad 10 tisíc. V nich ale žije zhruba 64 % obyvatel regionu. Naproti tomu v nejmenších obcích do 500 obyvatel, které představují 54 % obcí regionu, žije pouze 5,8 % obyvatel.
Demografický vývoj severozápadních Čech je relativně příznivý. Charakteristickým rysem je zastoupení mladého obyvatelstva. V posledním období se bohužel i zde projevuje negativní trend poklesu porodnosti, který je však vyrovnáván kladným migračním saldem. Populace regionu jako celku tedy migračně rostla, ale mezi jednotlivými okresy zaznamenáváme výrazné vnitřní diferenciace.
DOPRAVA
Z hlediska širších územních dopravních vazeb jsou severozápadní Čechy významným dopravním koridorem pro mezinárodní i vnitrostátní dopravu. Regionem procházejí důležité silniční komunikace: I/7 - R7 (Praha - Louny - Chomutov - Hora sv. Šebestiána), podkrušnohorská silniční tangenta spojující Ústecký a Karlovarský kraj I/13 (Karlovy Vary - Chomutov - Most - Teplice - Ústí nad Labem - Děčín), proslulá E55 s hraničním přechodem Cínovec a nedokončená dálnice D8.
Územím Ústeckého kraje je veden I. tranzitní železniční koridor, který je v současné době modernizován a který se stane spolu s dálnicí D8 a vodní cestou Labe součástí IV. multimodálního koridoru transevropské dopravní sítě (Berlín - Praha - Brno - Břeclav - Bratislava - Vídeň/Budapešť - Balkán). Nadregionální význam železniční sítě Karlovarského kraje poroste s vybudováním III. železničního koridoru (Praha - Plzeň - Cheb).
Neuspokojivý stav a kapacita dopravní infrastruktury jsou jedny z příčin obtížného řešení současné hospodářské problematiky severozápadních Čech. Zejména je třeba zkvalitnit dopravní dostupnost pánevních okresů regionu, protože tak zůstávají vzdáleny od centra, stranou obchodního dění.
HOSPODÁŘSTVÍ
Severozápadní Čechy zůstávají i nadále oblastí s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou. Převahu mají odvětví těžkého a těžebního průmyslu (Sokolovská a Podkrušnohorská pánev). Významné postavení má i chemický průmysl (okresy Ústí nad Labem, Litoměřice a Most), strojírenství, stavebnictví, sklářský a keramický průmysl (Teplice, Dubí, Karlovy Vary, Lubenec), textilní průmysl (Cheb, Aš, Kraslice, Vejprty, Litoměřice) a potravinářský průmysl (Karlovy Vary, Litoměřice, Louny). Podstatně menší zastoupení má v regionu zemědělství.
Region se vyznačuje vysokou zaměstnaností obyvatelstva v průmyslu (42,1 %), a to zejména v pánevních oblastech, kde je koncentrován těžký a těžební průmysl. V zemědělství je zaměstnáno 3,9 % obyvatelstva regionu. Přestože se z tohoto pohledu region pohybuje pod celorepublikovým průměrem, který činí 6 %, okresy Louny a Litoměřice vykazují v tomto sektoru z regionálního i celostátního hlediska nadprůměrnou zaměstnanost. Terciární sektor zaměstnává 53,1 % obyvatelstva regionu. Významné místo zde zaujímají služby, lázeňství, pohostinství a cestovní ruch.
Negativním jevem v oblasti lidských zdrojů je v severozápadních Čechách bezesporu nezaměstnanost.
Několik okresů vykazuje dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti v ČR (podle údajů k 31. 5. 2000 Most 20,6 %, Chomutov 16,4 %, Louny 15,9 %, Teplice 16,2 %, oproti průměru ČR 8,7 %).
Vývoj míry nezaměstnanosti v období 1997-2000 ukazuje, že míra nezaměstnanosti rostla do ledna 2000, ale již od února 2000 má mírně klesající tendenci (s výjimkou okresu Most, kde neustále roste).
PODPŮRNÉ PROGRAMY
Ke zlepšení hospodářské a sociální situace severozápadních Čech postupně přispívají i programy zpracované v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Mezi regionální programy, které představují doplnění plošných programů, můžeme řadit Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech. Tento program byl zahájen v roce 1999 a v roce 2000 je v jeho rámci realizována podpora rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů, malého a středního podnikání (REGION 2, REGIOZÁRUKA) a rozvoje regionů.
Mezi regionální programy dále patří Regionální program podpory malého a středního podnikání. Prostřednictvím Programu CBC Phare je podporována přeshraniční spolupráce. Regionální dimenzi vykazuje i Globální plán revitalizace pánevních oblastí. V souvislosti s tímto plánem byl v červnu letošního roku jmenován zmocněnec vlády pro severozápadní Čechy, který má přispět k řešení problémů spojených s revitalizací tohoto regionu.
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie nabývá na významu i činnost stávajících euroregionů Egrensis, Krušnohoří, Labe a Nisa. Obce a ostatní právnické subjekty tak aktivně využívají možnosti zapojení do mezinárodní spolupráce s možností využívat finanční prostředky v rámci programu přeshraniční spolupráce CBC Phare.
DANIELA HENKOVÁ,
odbor koncepce regionálního rozvoje
Ministerstva pro místní rozvoj
Základní údaje
Výměra území v km2 8650
Počet okresů 10
Počet obcí (z toho měst) 485 (71)
Počet obyvatel k 31. 12. 1998 1 131 683
Hustota obyvatel na km2 151,1
Přírůstek obyvatel v r. 1998 894
Míra nezaměstnanosti k 31. 5. 2000 12,8 %
Průměrná míra nezaměstnanosti ČR k 31. 5. 2000 8,7 %
HDP na 1 obyv. v r. 1997
ve srovnání s průměrem EU (EU=100) 56,7
Daně celkem na 1 obyv. v r. 1998 6446
Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel k 31.12.1998 139,5
Zdroj: ČSÚ, MPSV, ARIS
