Stromy kolem silnic jsou při dopravních nehodách nebezpečnou překážkou. Náraz do stromu je často příčinou smrti osob cestujících v autě. Zdá se tedy logické, že vykácení alejí sníží počet usmrcených při dopravních nehodách. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) to však často dovolit nechce.
Jakou podobu by měla naše krajina, kdyby tak významný krajinotvorný prvek, jako jsou aleje, zmizel? Jak dlouho trvá, než dostatečně vyrostou náhradní dřeviny, pokud k jejich vysazení skutečně dojde? ČIŽP proto bezhlavému ničení alejí kolem komunikací brání.
Podle ředitelky České inspekce životního prostředí RNDr. Evy Tylové je přece možné instalovat technické ochranné prvky, jako jsou svodidla, a kácení se vyhnout. Jedním z příkladů, kdy byla vybudována svodidla a v místě byla omezena rychlost, je silnice z Havlíčkova Brodu na Čáslav. Inspekce tam kácení stromů zakázala a vyjednala jiné řešení s Ředitelstvím silnic a dálnic.
ČIŽP nadále využívá všech možností, které jí dává zákon o ochraně přírody a krajiny. Její postavení je nyní posíleno rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, které může sloužit jako precedent.
Ve sporu o kácení dřevin kvůli stavbě supermarketu tento soud vydal rozsudek, v němž konstatoval, že vlastnické právo ne-lze absolutizovat. Žalovaným byl Krajský úřad Pardubického kraje, který zamítl odvolání občanského sdružení a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Skuteč o povolení kácení padesáti stromů kvůli stavbě supermarketu. Nejvyšší správní soud konstatoval, že správní orgány obou stupňů nedostatečně popsaly, v jakých konkrétních skutečnostech spatřují závažné důvody pro povolení kácení dřevin. "Orgány ochrany přírody jsou povinny především střežit veřejný zájem na ochraně životního prostředí a vyvažovat zájmy vlastníků, které mohou být protichůdné k zájmu veřejnému."
Se správci komunikací vyjednávala ČIŽP už v předstihu před letošní sezonou. Vyžádala si podklady o plánovaném kácení předem. S návrhy na rozsáhlé odstraňování silničních dřevin ale přichází často také Policie ČR nebo dokonce starostové některých obcí.
DRAHÉ STROMY
S kácením je problém i v tom, že se často v průběhu prací pokácí více dřevin, než je povoleno. Dvě pokuty proto ČIŽP uložila například za nadměrné kácení (249 stromů nad rámec povolení) u silnice Česká Kamenice - Děčín v Ústeckém kraji. Za samotné kácení i za to, že k porušení zákona došlo na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
Občané si často stěžují na kácení strojů ve větších městech v souvislosti s různou výstavbou. Stavební firmy podle zkušeností inspekce často význam dřevin ve městě ignorují už ve fázi projektování. Dřeviny se pak šmahem likvidují, i když třeba nejsou se stavbou ani v přímém konfliktu. Před bazilikou sv. Markéty v Praze 6 tak byla přes zákazové rozhodnutí ČIŽP vykácena celá alej lip, padla za to pokuta ve výši 1,5 milionu korun za nedodržení rozhodnutí o zákazu kácení a 400 tisíc korun za vlastní kácení.
Jedním z nejznámějších případů, kdy mělo dojít k masivnímu kácení stromů, je pražská Letná. Parkem měla vést dočasná objízdná komunikace tak, že by byly vykáceny vzrostlé dřeviny. Inspekce to zakázala, občané proti kácení protestovali - nakonec se uskutečnilo řešení, které se bez kácení v parku obešlo.
Při stavbách se ovšem často dřeviny poškodí tak, že odumřou. Ale i to je porušením zákona a existující normy ČSN DIN 18 920.
Tam, kde je kácení skutečně nezbytné a žadatel povolení dostane, se uplatňuje opatření ke kompenzaci ekologické újmy, tzn. náhradní výsadba. Podle kontrol inspekce však často dojde k tomu, že se sice dřeviny vysadí, ale už se o ně nikdo dál nestará. Nové stromky prostě uhynou.
ZOSTŘENÁ NOVELA
V Poslanecké sněmovně se projednává návrh novely zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny. Bude-li ve vládní podobě přijata, posílí právní ochranu dřevin na silničních pozemcích a u železničních tratí. Ke kácení dřevin pak nebude stačit pouhé oznámení orgánu ochrany přírody místně příslušnému obecnímu úřadu, ale bude nutné vést správní řízení o vydání povolení ke kácení. Silniční správní úřad a drážní správní úřad budou v postavení dotčených orgánů státní správy. V tomto řízení bude možné vypořádat střet různých veřejných zájmů a navíc uložit náhradní výsadbu. V současné době, kdy se porosty kácejí na pouhé oznámení, to uložit nelze.
Z prostředků programu péče o přírodu a krajinu (ministerstvo životního prostředí) a programu péče o přírodní prostředí (Státní fond životního prostředí) plyne finanční podpora rozptýlené zeleně v obcích. Důležitým finančním nástrojem je Operační program Životní prostředí, který poskytuje městům a obcím dotace na podporu zeleně. Podle zkušeností ČIŽP jde většinou o dobře zpracované projekty. V některých případech však navrhují jen obměnu vzrostlých starých stromů za nové, zatímco operační program preferuje zachování stávajících dřevin.
MILENA GEUSSOVÁ
Další poznatky ČIŽP
Jen v pěti procentech případů nedostanou žadatelé povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Vyplývá to ze zkušeností České inspekce životního prostředí, která provádí kontroly výkonu státní správy v této oblasti.
V období mezi 1. listopadem a 31. březnem je doba vegetačního klidu, tj. čas na zbavování se stromů a dalšího porostu. Těžko lze odhadnout množství stromů, které padnou bez jakéhokoli povolení.
Inspekce dostává poměrně hodně podnětů na porušování zákona v oblasti ochrany dřevin. Loni jich bylo téměř 700, z toho zhruba polovina bývá oprávněných. Během roku vešel v právní moc výsledek 188 správních řízení týkajících se dřevin a byly uděleny pokuty ve výši víc než 7,3 milionu korun.
