Jaké by mělo být postavení městských obvodů a částí v rámci statutárních měst? Jsou sice nepochybně "blíže občanům" než městská zastupitelstva a magistrátní úřady, avšak mají skutečně odpovídající podmínky k tomu, aby mohly bezezbytku plnit poslání samosprávy a rovněž kvalitně zajišťovat výkon státní správy?
O tom jsme v besedě u kulatého stolu hovořili se starosty čtyř ostravských městských obvodů - Ing. Lubomírem Karpíškem (Moravská Ostrava a Přívoz), který je také místopředsedou Výboru městských obvodů a částí Svazu měst a obcí ČR, Miroslavem Novákem (Poruba), Ing. Bohumilem Rundtem (Hrabová) a Jaromírem Wagnerem (Slezská Ostrava).
Miroslav Novák: Smysl fungování městských obvodů vidím především v přiblížení výkonu státní správy a samosprávy občanům, přičemž jsem přesvědčen o tom, že samospráva by měla být zachována ve stávající podobě. Ale asi by mně příliš nevadilo, pokud by státní správa byla kumulována na větší obvody, aby se tak snížily náklady na její výkon. Dokonce si umím představit jakési "pověřené obvody". Důležité by však bylo, aby žádná taková úprava neztížila občanům jednání s úřady.
Jaromír Wagner: Rozumím kolegovi No-vákovi. Smysl fungování městského obvodu samozřejmě spočívá i v tom, aby zajišťoval výkon státní správy a lidé nemuseli za vyřizováním svých úředních záležitostí cestovat příliš daleko. Stát by se však měl postarat o to, aby obci hradil skutečné náklady na zabezpečování výkonu státní správy. Zatím na tuto činnost doplácíme, a proto nemůžeme v plné míře financovat zvelebování svého obvodu. Podporujeme praxi, aby městské obvody měly výkon státní správy v náplni své práce. Ale příspěvek na něj stát musí zvýšit - a vůbec nejlepší by bylo, kdyby náklady na něj hradil úplně.
Ing. Bohumil Rundt: Přiblížení výkonu státní správy a samosprávy občanům je důležité, neboť problémy mají být řešeny na nejnižší možné úrovni, která je schopna je efektivně zvládnout. Ostatně v městském obvodu může veřejnost i lépe kontrolovat "utrácení peněz" - čímž se tam zvyšuje efektivita práce a snižují ekonomické náklady. Zásada subsidiarity by měla být jedním ze základních principů i komunální politiky.
Ing. Lubomír Karpíšek: Statutární města jsou vesměs organizačně složité struktury s velkým počtem obyvatel. Aby bylo možné uplatnit princip subsidiarity a občanům poskytovat kvalitní a efektivní veřejné služby, bylo nutné tato města rozdělit na menší celky - pokud možno podle historického uspořádání. I jako místopředseda Výboru městských obvodů a částí Svazu měst a obcí ČR musím připustit, že ne všude se to zcela podařilo. Přitom jde hlavně o přiblížení samosprávy občanům. Městské obvody nebo městské části mají v magistrátních městech nezastupitelnou roli, neboť lépe znají problémy svých obyvatel a jsou s nimi v lepším vzájemném kontaktu. Proto mohou i lépe určovat, kam směřovat investice, jak odstraňovat zanedbanost obvodu, jak zlepšovat podmínky pro školství, kulturu, sport atd. Ale pokud bychom měli hovořit o výkonu státní správy, tak mnohé z těchto činností se budou rychle centralizovat. Ostrava se na to chystá a přistoupí k tomu nejpozději od 1. ledna 2006. Konkrétně se v našem magistrátním městě připravuje vytvoření střediska správních činností, do něhož se přenese vydávání občanských a řidičských průkazů, cestovních pasů a dalších dokladů. Bude tam jedna podatelna, matrika, živnostenský úřad a řada dalších služeb pro občany.
Miroslav Novák: Snaha zastupitelstva města o centralizaci jednotlivých oblastí státní správy by mně s ohledem na to, co jsem již řekl, až tolik nevadila. Ale nemohu se smířit s tím, že město Ostrava i ve svém statutu městských obvodů brání jejich plné funkci v oblasti samosprávy. Mám tím na mysli například nakládání se svěřeným majetkem, omezení jejich rozpočtových příjmů, snížení jednotlivých finančních hranic oproti zákonu o obcích apod. Proto si kladu otázku, zda se město skládá z městských obvodů, nebo jestli městské obvody tvoří město? Členění statutárních měst a jejich vnitřní pravidla by podle mého mínění měla korespondovat s rozdělením pravomocí uvnitř státu. To znamená, že záležitosti, které je třeba řešit celoměstsky, jako je doprava, infrastruktura či strategické pozemky aj., by měly zůstat v kompetenci městského zastupitelstva. Ostatní záležitosti by si však městské obvody měly řídit samy. S ohledem na výše uvedené vidím možnou cestu řešení v přijetí zákona alespoň o dvou největších městech - mimo Prahu, který by tyto kompetence rozdělil. Šlo by o nestrannou právní normu, která by řešila letitý spor mezi městy a jejich obvody, jak se to již podařilo na Slovensku.
Ing. Bohumil Rundt: Já považuji současný přístup zastupitelstva statutárního města Ostravy při projednávání statutu a jeho změn za vcelku přínosný. Ale přesto bych přivítal, kdyby legislativa - zákon o obcích - stanovila základní pravidla taxativně. Nyní používaná slova typu "může" či "zejména" mohou být zavádějící.
Jaromír Wagner: Pan starosta Novák formuloval správnou otázku a já bych na ni odpověděl takto: Silné obvody znamenají silné město. Takže bych byl pro to, aby i ve statutu města byly v souladu s právní úpravou upraveny pravomoci městských obvodů v tom smyslu, že by jim bylo svěřeno maximum pravomocí. Městu by měly zůstat funkce koordinační, metodická, koncepční, kontrolní a odvolací.
Ing. Lubomír Karpíšek: Já bych to řekl ještě jinak: Aby městské obvody či části měly dostatečnou samosprávnou roli, musí mít především možnost vytvářet vlastní finanční zdroje a svéprávně o nich rozhodovat v mezích svého rozpočtu. Samostatné rozhodování o svěřeném majetku - nejen v rámci privatizace bytového fondu, a o kapitálových výdajích jsou podle mého názoru hlavní samosprávné pravomoci. Na jedné straně totiž umožňují vytvářet finanční zdroje a na straně druhé investovat, měnit tvář městského obvodu, udržovat čistotu, pečovat o zeleň apod. Hranice mezi úkoly samosprávy statutárního města a samosprávnými městskými obvody/částmi je ve vytváření koncepce, naplňování územního plánu, rozvoje města a péče o strategický majetek.
Jaromír Wagner: Finanční samostatnost je dána charakterem městského obvodu s ohledem na skladbu jeho příjmů, které u nás tvoří zejména daně z nemovitostí, poplatky za ukládání odpadů, správní poplatky za prováděné úkony, místní poplatky podle obecně závazných vyhlášek (například ze psů, kulturních a sportovních akcí, výherních hracích automatů apod.), dotace z vyšších rozpočtů, příspěvek na výkon státní správy, jiné příjmy (například za těžbu nerostů) a ostatní příjmy, jako jsou třeba úroky. Z toho je patrné, že na současném systému financování "vydělávají" silné obvody s vybudovanou infrastrukturou, nepříliš velkou rozlohou a velkým počtem obyvatel (což se promítá kupříkladu do vyššího výběru správních poplatků), s moderním a nezdevastovaným domovním a bytovým fondem, dostatkem vhodných nebytových prostor k podnikání atd. Ale asi se všichni shodneme na tom, že příspěvek na výkon státní správy je všude nízký. U nás ve Slezské Ostravě nepokrývá ani mzdy zaměstnanců, kteří tento výkon zajišťují. Městský obvod dokonce dotuje činnosti, které provádí pro stát. To je třeba případ věcných nákladů typu poštovného, energie, kancelářského papíru apod., neboť právě tyto položky vzhledem ke stále se zvyšující nezaměstnanosti a vypláceným sociálním dávkám enormně rostou.
Ing. Bohumil Rundt: Jako starosta městského obvodu jsem pochopitelně pro jeho co největší finanční samostatnost. Považuji za vhodné, aby se městské obvody podílely i na příjmu města ze sdílených daní a nebyly závislé hlavně na přidělovaných dotacích. Nebylo by například s ohledem na snahu o snižování nezaměstnanosti prospěšné, kdyby příjmem obvodu byl podíl na dani z příjmů podle počtu zaměstnanců na jeho území?
Miroslav Novák: Podíl na sdílených daních, který inkasuje město Ostrava, nám - městským obvodům - nahrazuje tzv. neúčelová dotace ze strany města. Tvoří podstatu našich příjmů a je mezi jednotlivé obvody rozdělována podle pevných kritérií (počet obyvatel, délka komunikací, rozloha udržované veřejné zeleně a celková rozloha obvodu). I když připočtu ještě daň z nemovitostí, místní poplatky a příjmy z vlastních činností, tak celkové příjmy Porubě ztěží pokryjí jen oblast běžných výdajů a 90 procent kapitálových výdajů musíme krýt na základě zvláštních požadavků o účelové dotace ze strany města, případně se snažíme získávat peníze z národních a evropských fondů. Problémem ovšem je, že městský obvod nemá právní subjektivitu, a proto každou naši už vypracovanou žádost o podporu z těchto fondů musí ještě schválit město Ostrava. Mnohdy je to zdlouhavý proces, což někdy dokonce může ohrozit přiznání podpory. A už vůbec bych se raději snad ani nezmiňoval o příspěvku na výkon státní správy. V Porubě totiž nedosahuje ani dvaceti procent skutečných nákladů.
Jaromír Wagner: Systém podávání žádostí o dotace je v České republice zdlouhavý a těžkopádný už sám o sobě. Jako městské obvody musíme podle statutu v Ostravě navíc žádat prostřednictvím zastupitelstva města, což představuje další zdržování. Nicméně je podle mého názoru současná právní úprava poměrů ve statutárních městech logická. Naopak bych považoval přímo za nelogické, pokud by městské obvody měly právní subjektivitu, a to zejména proto, že podle platné právní úpravy financování je zejména problematika tzv. sdílených daní navázána na obce podle jejich velikosti. Při nynější úpravě sdílení daní by na právní subjektivitu městských obvodů doplatily jak ony samy, tak celé město. Ale nechci polemizovat s názorem, že současná právní úprava postavení obcí je složitá, mnohdy neprovázaná na jiné právní předpisy, a že by se legislativa měla ubírat ke snižování a zjednodušování rozhodovacích procesů. Stát chrlí obrovské množství právních předpisů, čímž nutí obce, aby stále rozšiřovaly své úřady.
Ing. Lubomír Karpíšek: Faktem zůstává, že právní subjektivita městských obvodů a částí je dlouho diskutovanou záležitostí. Výbor městských obvodů a částí Svazu měst a obcí ČR se snažil v rámci každé novely zákona jejich právní subjektivitu do zákona o obcích prosadit. To se bohužel dosud nepodařilo a městské obvody a části dál zůstávají pouze organizačními složkami statutárních měst a jejich pravomoci jsou dány statutem, jaký "jejich" město přijme. Jedinou hypotetickou možností, jak získat právní subjektivitu, by bylo vyčlenit se ze svazku statutárního města a stát se samostatnou obcí. Ale to by za daného stavu legislativy - a hlavně daňových a ekonomických podmínek, v čemž souhlasím s panem starostou Wagnerem - bylo neřešitelné.
Jaromír Wagner: Pro právní subjektivitu bych vzhledem k argumentům, které jsem již uvedl, nehlasoval. Ale byl bych pro to, aby i Svaz měst a obcí prosazoval uzákonění pevnějšího postavení silných městských obvodů a částí v rámci statutárních měst a zasadil se zejména o prosazení transparentních pravidel financování. Snad jeden příklad za všechny: Městské obvody z prodeje svěřeného nemovitého majetku odvedou statutárnímu městu finanční prostředky ve výši 50 procent. Přitom však veškeré administrativní úkony, a tudíž i náklady s tím spojené, hradí městský obvod.
Miroslav Novák: I já bych uvítal, kdyby Svaz měst a obcí nahlížel také na městské obvody a části, jako by měly právní subjektivitu, a byl nápomocen k jejich snahám o zajištěné financování a jasnější postavení v české legislativě.
Ing. Lubomír Karpíšek: Výboru městských obvodů a částí Svazu měst a obcí ČR jde nyní především o změnu svého postavení v rámci svazu. Na posledním jednání výboru koncem března v Pardubicích předseda SMO ČR, primátor statutárního města Hradce Králové Ing. Oldřich Vlasák konstatoval, že pokud jde o vzájemný vztah městských částí/obvodů na jedné straně a statutárních měst na straně druhé, nazrál již čas k dialogu mezi nimi a že v kolegiu primátorů tato otázka už byla otevřena. Shoduji se s panem předsedou Vlasákem v tom, že teď je třeba připravit podkladový materiál k této problematice už s konkrétními podněty. Jak řekl i předseda SMO, v úvahu rovněž připadá zmapování situace prostřednictvím nezávislé analýzy, například ve spolupráci s některou vysokou školou.
Které městské obvody statutárního města Ostravy účastníci besedy u kulatého stolu zastupovali
