Ačkoliv je nám Slovensko geograficky velmi blízké a spojuje nás s ním nedávná společná historie, můžeme na vývoji tamní místní samosprávy pozorovat proti českému prostředí značné odlišnosti.
Na první pohled upoutá u našich sousedů přímá volba starosty a striktní oddělení výkonu státní správy od činností samosprávy. Méně nápadným jevem je silná organizovanost samospráv, kterých je zastoupeno ve Sdružení měst a obcí Slovenska (ZMOS) téměř 96 procent. Ze 138 měst je jich členem sdružení 131 a z 2751 obcí vstoupilo do této stavovské organizace 2629.
Letos se uskutečnil jubilejní sněm ZMOS, na němž starostové oslavili 20 let působení své organizace. Během této doby se sdružení stalo pro vládu silným partnerem i oponentem, s nímž se musí při legislativních návrzích a vládních opatřeních vždy počítat. Svoji autoritu si vybudovalo jednotným postupem a výraznou aktivitou. Například ještě v éře Dzurindovy vlády, kdy se v rámci reformy veřejné správy v letech 2002-2004 na obce převáděly mnohé kompetence státu, aniž by byly plně finančně zajištěny, před bratislavským vládním úřadem demonstrovali starostové. Fiskální decentralizace se na Slovensku uskutečnila až v roce 2005, kdy byla také podepsána Deklarace partnerství územní samosprávy, uzavřená mezi obcemi a samosprávnými kraji.
Postavení sdružení jasně vyjádřil Ing. Michal Sýkora, starosta Štrby, který je předsedou ZMOS od roku 1993: »Vždy jsme stáli proti legislativní přesile. Museli jsme být připraveni na úplně nečekané kroky, občas i ataky, a vynaložit více energie na prosazení našich záměrů a požadavků než státní exekutiva. Bylo nutné se vyrovnat se zklamáním a rozčarováním, protože vždycky nějaké přišlo. Stáli jsme také tváří v tvář částečným a krátkodobým řešením a politickým zájmům. Celou dobu jsme museli tvrdě obhajovat svoje právo být nezávislou a nestranickou organizací, která nepatří k žádnému politickému proudu.«
Sdružení výrazně přispělo k průběhu správní reformy podporou vzniku společných úřadů a podílelo se na přijetí eura. Největším problémem je nyní ekonomická krize, kterou obce zvládají i díky zavedení místních daní. V roce 2008 činil příjem z místních daní 38,6 miliardy Sk, v roce 2009 mírně poklesl na 36,4 miliardy. Tyto daně, jejichž správcem je sama obec, byly zavedeny od roku 2005 na základě zákona č. 538/2004, o místních daních a místním poplatku za komunální odpady a drobné stavební odpady. Některé místní daně (z nemovitosti, ze psa, za užívání veřejných prostranství, za ubytování, prodejní automaty, za vjezd a setrvání vozidel v historické části města) se z hlediska obcí osvědčily. Problematické zůstává nakládání s komunálním odpadem, kde dosud nebyly nastaveny vhodné finanční mechanismy pro motivaci občanů a firem.
V červnu zveřejnil Institut finanční politiky Ministerstva financí SR aktualizovanou prognózu výnosu daně z příjmu fyzických osob, který tvoří důležitou položku příjmu obcí. Její daňové určení se přepočítává podle počtu obyvatel obce a počtu žáků, kteří studují v dané obci. Původně odhadovaný výnos 1134,7 milionu eur se snížil na 993,7 milionu. V následujících letech se však předpokládá nárůst tohoto daňového výnosu. Rozhodně se očekává, že krize povede k nutnosti pozastavit mnohé investice a výrazně snižovat provozní výdaje obcí.
