Česká republika plánuje do roku 2010 materiálově využívat polovinu komunálního odpadu, ale vzhledem k tomu, že dnes nevytřídíme ani 20 procent, se může tato ambice jevit jako nereálná. V čem je vlastně problém, který nás odlišuje například od úspěšnějších Němců nebo Belgičanů?
Z měst a obcí v ČR pochází každoročně 4,4 miliony tun odpadu.1) I přestože dvě třetiny představují materiálově využitelné suroviny, jako jsou papír, plasty, kovy nebo biologicky rozložitelný materiál, téměř 85 % končí bez užitku na skládkách nebo zmizí ve spalovnách. Problémem není nechuť třídit, ale špatné recyklační služby. Zatímco popelnice na směsný komunální odpad stojí před každým domem, ke kontejnerům na tříděný sběr musíme docházet v průměru až 170 m.2) A třídit hlavní část komunálních odpadů - bioodpady mohou lidé jen v několika málo obcích.
JAK NA TO JDOU V ZAHRANIČÍ
Tendence snižovat množství směsných, nevytříděných a nevyužitelných komunálních odpadů, které patří už jen na skládku nebo do spalovny na minimum, se nejvíce projevuje od sklonku 20. století. Cílem pochopitelně je přiblížit se co nejvíce k nule. Nejlépe toho lze dosáhnout dvěma způsoby: Odpad vůbec nevytvářet nebo jej co nejvíce využít k výrobě nového zboží.
Myšlenkou minimalizace směsných komunálních odpadů se postupně inspirovala některá města v USA, Austrálii a na Novém Zélandu, kde si materiálově náročný konzumní způsob života vybíral svou daň v podobě překypujících skládek. Kromě jednotlivých měst, například australské metropole Canberra, se na několika místech zapojily i celé regiony - provincie Nové Skotsko v Kanadě nebo kalifornský okres Del Norte v USA.
Na příklady úspěšného odpadového hospodářství narazíme také v Evropě - pro někoho možná trochu překvapivě i v sousedním Slovensku. Čtyřtisícové Palárikovo začalo se změnami v roce 2000. Po důsledné informační kampani o domácím kompostování, otevření dvou obecních kompostovišť a zvýšení druhů tříděných surovin kleslo původních 285 kilogramů nevytříděného odpadu na obyvatele a rok na pouhých 75.3)
ŠANCE I PRO ČESKÉ ODPADY?
Podobně úspěšné město v ČR zatím chybí, ale tu a tam se objevují první zajímavé počiny. V Havlíčkově Brodě se rozhodli pro domácí, v Chrudimi pro komunitní kompostování. V Nové Pace a Uherském Hradišti lze odkládat bioodpad do speciálních kontejnerů. Postupně se také ujalo jeho využití v kompostárnách nebo v bioplynových stanicích. Radnice v Náchodě, Hodoníně, Českém Těšíně se snaží zvýšit materiálové využití surovin pomocí tzv. pytlového sběru odpadů. Lidé díky tomu nemusí docházet ke vzdáleným, přeplněným kontejnerům, ale třídí svůj odpad do pytlů, které se vyváží v pravidelných termínech přímo od domu. Nejúspěšnější třídiči dostávají v některých městech slevu z poplatku za nevytříděný odpad.
Národní plán odpadového hospodářství ale počítá do roku 2010 se zvýšením míry materiálového využití komunálních odpadů na 50 % u všech samospráv. A k tomu nestačí změnit politiku jen na několika místech. Je zřejmé, že dříve či později se budou muset zapojit i ostatní. ČR se zavázala snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládkách až o 65 % mezi roky 1995-2020. V prvních deseti letech tohoto období se ale ČR podařil přesný opak - zvýšení o 6 %.4) Biologicky rozložitelné odpady přitom tvoří polovinu komunálních odpadů.
PROJEKT PRO 30 OBCÍ A MĚST
Ekologická organizace Hnutí DUHA od roku 2006 vede projekt s názvem Síť recyklačních obcí a měst s více než třiceti členy, kteří chtějí minimalizovat množství odpadů a dosahovat vysokých čísel v recyklaci a stát se tak vzorem pro ostatní. Projekt finančně podpořily Státní fond životního prostředí a finanční mechanismy EHP/Norska prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Zúčastněným městům poskytujeme poradenství a prostřednictvím čtvrtletního zpravodaje je informujeme o novinkách z ČR i zahraničí. Ostopovicím, Mořicím a Dubicku - organizace zpracovala i progresivní koncepce nakládání s odpady, které počítají s vysokou mírou materiálového využití komunálních odpadů. Důraz se přitom klade na prevenci vzniku odpadu a podporu domácího a komunitního kompostování.
Literatura
1) Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2005, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2006
2) Tisková zpráva Eko-kom, 29. 1. 2004
3) Kropáček, I.- Smolíková, D. (2006): Téměř nulové Palárikovo, Sedmá generace, online verze (http://sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=268)
4) Vyhodnocení plánu odpadového hospodářství za rok 2005, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2006
VERONIKA VÁVROVÁ
Hnutí DUHA
