Zachování tradic a místních specifik je jedním z trendů regionální politiky EU. K tomu přispívají i muzea v přírodě jako významná součást kulturního dědictví jednotlivých zemí.
Ve světě je snaha zatraktivnit skanzeny jejich oživením, například "pobytem" lidí v dobových krojích, chovem domácích zvířat, ukázkami lidových řemesel apod.
ROZDĚLENÍ ČESKÝCH MUZEÍ V PŘÍRODĚ
V zásadě se dělí na muzea, která vznikla z původní historické vesnice, a na muzea nově zakládaná. U původních vesnic, do jejichž volných proluk jsou přenášeny zánikem ohrožené stavby, je výhodně využito kvalit stávajících objektů i původních prostorových vazeb. Nejrozsáhlejším skanzenem v ČR je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, zpřístupněné již v roce 1925. Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina se rozkládá ve městě Hlinsku a v několika malých osadách obce Vysočina. Muzeum se zaměřuje rovněž na technické památky a výrobní zařízení s využitím staveb na původním místě a staveb přenesených. V roce 1967 bylo znovu otevřeno Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, jehož počátky spadají až k roku 1895. Muzeum středočeské vesnice v Kouřimi (1972) leží ve velkém sadu na okraji města a vzniklo na základě potřeby zachránit vybrané stavby ze zátopové oblasti Želivky. O rok později začala výstavba Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici (1973), které zachycuje obraz slovácké vesnice z přelomu 19. a 20. století. V blízkosti muzea leží areál, kde se koná mezinárodní folkloristický festival - Strážnické slavnosti. Soubor lidových staveb Rymice u Holešova (1977) představuje hanáckou lidovou architekturu. Mnohé objekty jsou obydleny nebo slouží osvětové funkci. V ČR existuje však celá řada dalších muzeí v přírodě.
Základním posláním muzea je uchovávání svěřeného kulturního dědictví. Z pohledu konzumenta historického dědictví je základním produktem prožitek, který návštěvou získává. Lze také říci, že produktem kulturní destinace je celý soubor zkušeností a přínosů, které získal konzument od okamžiku zahájení cesty až po návrat domů.
CÍL A VÝSLEDKY VÝZKUMU
Výzkum, který se uskutečnil v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy (dále jen MVJ) ve Strážnici a Valašském muzeu v přírodě (dále jen VMP) v Rožnově pod Radhoštěm, zkoumal a analyzoval spokojenost návštěvníků s "produktem muzea" a zjišťoval míru participace města a provozovatele.
Během výzkumu byli osloveni jednotliví návštěvníci s rozložením v jednotlivých dnech týdne v hlavní turistické sezóně a úměrně i mimo ni. Celkem se ho v každém muzeu zúčastnilo 200 respondentů. Formou řízeného rozhovoru byl osloven i kompetentní zástupce města a muzea.
Zhruba polovina dotázaných byla na návštěvě MVJ ve Strážnici poprvé, pouze jedna sedmina ho navštěvuje pravidelně. K návštěvě je vede zájem o poznávání památek a folklóru. Rovněž to považují jako příležitost k odreagování, načerpání sil, inspiraci a relaxaci. Více než polovina respondentů tráví v regionu více dní, průměrně pět. Přibližně jedna třetina oslovených je v regionu pouze na jednodenním výletě. Celkový dojem z návštěvy a spokojenost s úrovní služeb je pozitivní, nejlépe hodnotí výši vstupného, chování personálu a přírodní prostředí. Naopak méně příznivě je hodnocena úroveň průvodcovských služeb a podmínky pro odpočinek. Návštěvníkům v muzeu nejvíce chybí volnost pohybu v celém objektu, doplňkové produkty oživující a zvyšující atraktivitu muzea a odpočinkové zóny v areálu muzea. Stěžují si také na nepřiměřenou délku čekání na prohlídku.Více než polovina dotázaných navštívila VMP v Rožnově již poněkolikáté, zatímco méně než jedna třetina navštěvuje muzeum pravidelně. K návštěvě je vedou nejméně dva důvody. Pro nejvíce zájemců je muzeum prostředkem k odreagování, načerpání sil, inspiraci a relaxaci nebo je důležitým motivem konkrétní kulturní program. Velkou roli hraje i poznávání památek a folklóru. Zhruba stejná část návštěvníků jsou výletníci a turisté pobývající v regionu víc dní (průměrně 6,8 dne). Pozitivně je v muzeu hodnoceno přírodní prostředí a celkový dojem z návštěvy, méně příznivě orientační a informační systém a cena vstupného.
Z výsledku marketingového průzkumu plyne, že do VMP v Rožnově se návštěvníci vrací častěji a cestu si plánují dlouho dopředu. Propagace v tomto muzeu je také výrazně lepší, protože téměř polovinu návštěvníků při rozhodování ovlivnila reklama a propagační materiály rožnovského muzea. U obou skanzenů převažují rodinné výlety, do MVJ ve Strážnici přijíždí více organizovaných zájezdů zejména za folklórem. Způsob dopravy je u obou skanzenů srovnatelný, převládá doprava vlastním autem. Z těch, kteří se ubytují, využívá hotely a penziony v Rožnově asi jedna třetina, ve Strážnici jen jedna pětina. Často jsou využívány kempy a chaty. S ohledem na demografickou strukturu obyvatel nejčastěji cestují lidé s vysokoškolským vzděláním a lidé středního věku, mírně převažují ženy.
ROZDÍLNÁ KVALITA SLUŽEB
Celková úroveň služeb a spokojenost je výrazně vyšší u skanzenu v Rožnově. Je to dáno tím, že návštěvníci mají možnost si prohlížet skanzen individuálně i s průvodcem, zatímco ve Strážnici musí chodit jen s průvodcem. Tyto postoje se projevují i v odhodlání doporučit návštěvu příbuzným a známým. Návštěvu skanzenu ve Strážnici určitě doporučí necelá jedna třetina osob, skanzenu v Rožnově až 83 % dotazovaných. V případě rožnovského muzea je výrazně lepší spolupráce s městem, které muzeum považuje za prioritu z hlediska rozvoje cestovního ruchu.
Obě muzea disponují kvalitním a ojedinělým kulturním potenciálem. Ovšem VMP v Rožnově má jedinečnou snahu vytvořit "živé muzeum", a to již od začátku jeho existence. Je to subjekt s dobrým umístěním na trhu cestovního ruchu. Má ideální předpoklady i k vybudování pevného místa na mezinárodních trzích. MVJ ve Strážnici vykazuje značné rezervy svého "oživování", zejména mimo konání kulturních akcí. Těch je poměrně málo, i když se ve městě koná již zmíněný mezinárodní folklórní festival a je sídlem Národního ústavu lidové kultury.
Vzájemná spolupráce muzeí lidové architektury s městem je v obou případech různě intenzivní. Rožnov pod Radhoštěm si výrazněji uvědomuje význam svého muzea jak v oblasti vzájemné propagace a přílivu investic, tak společných projektů. Strážnice sice spolupracuje s muzeem na některých akcích, ale neuvědomuje si a nevyužívá v plné míře výhody oboustranně prospěšné spolupráce v už zmíněných oblastech.
Jiří Vaníček
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Róbert Markvart
Kde vznikl první skanzen?
Zakladatelem prvního samostatného národopisného muzea byl Dr. Artur Hazelius. Jeho zásluhou vzniklo ve Stockholmu v letech 1872 až 1873 Nordiska Museet, zaměřené na lidovou architekturu celé Skandinávie. Jedenáctého října 1891 bylo otevřeno první muzeum v přírodě na světě. Stalo se tak ve Stockholmu na návrší zvaném Skansen (česky hradby). Názvu skansen se po čase začalo v některých zemích střední a východní Evropy užívat jako synonyma muzea v přírodě.
