Jen v roce 2007 se počet obyvatel Středočeského kraje zvýšil o 26 573. Zatímco však přírůstek přirozenou cestou činil 2069 osob, přistěhováním to bylo 24 504 lidí, zejména mladších věkových kategorií. Nejvyšší kladnou migraci přitom dlouhodobě zaznamenávají okresy Praha-východ (v roce 2007 meziroční přírůstek stěhováním o 56 %) a Praha-západ (19 %). To tam vyvolává i značný tlak na kapacity mateřských a základních škol.
Tak třeba k loňskému 30. září bylo v celých středních Čechách evidováno 4486 nevyřízených žádostí o umístění dětí do mateřských škol (o rok předtím 3750). Z tohoto počtu bylo v okrese Praha-východ 1128 (v předchozím roce 724) a v okrese Praha-západ 1004 zamítnutých žádostí (1609).
CHÝNĚ: PŘÍKLAD ZA MNOHÉ JINÉ
Tyto trendy se nevyhnuly ani Chýni, obci hned za západním okrajem Prahy. Jak poznamenává její starostka Ing. Věra Kovářová, za posledních šest let se počet obyvatel Chýně zvýšil z 649 na 1534, přičemž podle odhadu nejméně dalších 500 lidí v obci sice bydlí, ale místo trvalého pobytu si ponechalo v Praze. Místní mateřská škola se 44 dětmi ve dvou odděleních praská ve švech, ale stejně nestačí. I to je jeden z důvodů, proč se někteří rodiče k trvalému pobytu v obci nepřihlásí. Oficiální bydliště v Praze jim totiž dává alespoň jakousi naději, že své dítě umístí v některé z mateřských škol v metropoli. Ovšem už i hlavní město začíná s kapacitami svých »školek« pociťovat nemalé problémy...
Chýně má z dřívějška pouze jedinou, 145 let starou budovu základní školy bez tělocvičny. Jsou v ní dvě třídy (1. až 5. ročník) pro celkem 39 žáků. Ostatní žáci z Chýně dojíždějí do škol v okolních obcích a v Praze. Starostka však už dnes ví, že od školního roku 2013/2014 bude potřebovat pro každý ročník dvě třídy. Přechodným řešením má být rekonstrukce budovy současné školy, během níž vzniknou další tři učebny plus místnost pro družinu, šatny a zázemí pro učitele. Kapacita ZŠ by se tak zvedla na 100 žáků. Rekonstrukce by však přišla na zhruba 10 mil. Kč, které by obec horkotěžko dávala dohromady. Nyní čeká na to, jak uspěje se svou žádostí o dotaci z krajského Fondu rozvoje obcí a měst (FROM).
KRAJ NESLOŽIL RUCE DO KLÍNA
»Právě takové komplikace obcí v prstenci kolem Prahy, tedy v okresech Praha-východ a Praha-západ, přiměly vedení kraje, aby podnikl vlastní kroky k jejich řešení,« říká PhDr. Marcel Chládek, MBA, náměstek středočeského hejtmana pro oblast regionálního rozvoje a evropské integrace a zároveň senátor za volební obvod Louny. Pravda, kraj není zřizovatelem ani mateřských, ani základních škol. Nenese také gesci za kvalitu a materiální zajištění výuky, která v nich probíhá. »Jenže jde o problémy, které musí řešit obce na našem území,« poznamenává náměstek, »a my jim v tom chceme pomoci.«
ZELENÁ PRO SPÁDOVÉ ŠKOLY
Proto se už sešel jak s ministryní školství PhDr. Miroslavou Kopicovou, tak s náměstkem ministra financí Ing. Bohdanem Hejdukem. S šéfkou rezortu školství se dohodl, že ve spolupráci s jejím úřadem bude vypracován metodický materiál pro vytipování spádových mateřských a základních škol ve středních Čechách. »Kraj může ohledně mateřských a základních škol pouze doporučovat, ale myslíme si, že hlavně prstenci okolo Prahy by institut spádových škol hodně pomohl,« říká PhDr. Marcel Chládek a má za to, že 10 až 12 škol tohoto typu by tam mělo být zřízeno vždy po dohodě několika obcí. Nepřihlíželo by se přitom pouze k velikosti sídla, v němž by spádová škola stála, ale také k dopravní obslužnosti. »Kromě toho by okolní obce v takové škole měly formou vyjednaných kvót zaručena místa pro své děti.«
Náměstek hejtmana jednal na obou ministerstvech i o možnosti vytvořit zvláštní rozpočtovou kapitolu, z níž by se podporovala řešení nestandardních, často velmi extrémních situací v českém školství. Ať už by šlo o neutěšený stav školství v prstenci okolo Prahy, či třeba o pomoc školám po povodních. »To však bude námětem až pro novou vládu,« podotýká PhDr. Marcel Chládek.
POMŮŽE FROM A PATRNĚ I ROP
Některé kroky však kraj může učinit sám a hned. »Požádali jsme Evropskou komisi o povolení přealokovat část finančních prostředků v Regionálním operačním programu (ROP) Střední Čechy ve prospěch rekonstrukcí i výstavby mateřských a základních škol, přičemž jsme naopak omezili stomilionové a ještě dražší projekty typu rekonstrukcí náměstí apod.« (Více informací o ROP Střední Čechy je v tomto čísle Moderní obce na str. 21 - pozn. redakce.)PhDr. Marcel Chládek zdůrazňuje, že příslušná výzva z ROP by se samozřejmě netýkala jen obcí kolem Prahy, ale platila by pro celý kraj.
Pro rekonstrukce a výstavbu mateřských i základních škol obcím nabízí už teď pomoc středočeský Fond rozvoje obcí a měst (FROM). »Každoročně v něm rozdělujeme půl miliardy korun. Letos to dokonce bude 550 milionů včetně Programu obnovy venkova, pochopitelně určených nejen na školy,« konstatuje náměstek.
Další možností, jak rychle a vcelku levně zvýšit kapacity škol v okolí Prahy, je zvolit montované objekty, dřevostavby nebo jiné netradiční stavební technologie. Na prosincovém setkání vedení kraje se starosty bylo několik takových technologií představeno a slovo dostali i zástupci obcí, kde už podobné stavby slouží. Je tomu tak rovněž v Mukařově, kde z modulových buněk nákladem 6 mil. Kč během necelého čtvrt roku vybudovali přístavbu ke stávající škole, jejíž kapacita se tak rozšířila o čtyři třídy. Jak vysvětlil starosta Rudolf Semanský, obec k tomuto řešení sáhla poté, co neuspěla ve snaze získat dotaci na zděnou stavbu. »Zatím se toto řešení osvědčilo,« potvrdil starosta a připojil, že ani v letošních mrazech v nových třídách, vytápěných teplovodním kanálem z hlavní budovy ZŠ, nebyla zima.
PhDr. Marcel Chládek: »Jakmile z Bruselu na jaře dostaneme kladnou odpověď - a jinou ani nečekáme, vyhlásíme v ROP výzvu na rekonstrukce a výstavbu škol.«
FOTO: ARCHIV
V Mukařově (okr. Praha-východ) si rozšířili kapacitu místní ZŠ o čtyři třídy formou přístavby z modulových obytných buněk. Stavba v ceně 6 mil. Kč byla spolufinancována okolními obcemi a trvala jen dva a půl měsíce. Teplo je tam i nyní v zimě.
FOTO: RUDOLF SEMANSKÝ