V teritoriálních útvarech má Policie ČR na 36 tisíc služebních míst. Představitelé krajů tvrdí, že tyto počty nestačí. Mají hejtmani pravdu, či je pouze třeba současné množství policistů efektivněji přerozdělit a zajistit jim lepší technické vybavení?
Na nedostatek policistů v krajích, zejména pokud jde o pořádkovou službu, si hejtmani stěžovali už několikrát. Naposledy při společném jednání Rady Asociace krajů s ministrem vnitra Mgr. Františkem Bublanem letos koncem června. A ještě v září se nám hejtman Kraje Vysočina RNDr. Miloš Vystrčil svěřil, že dosud od policejního prezidenta čeká odpovědi na své dotazy, na základě čeho se určují početní stavy policistů v jednotlivých krajích (adresoval je již předchůdci současného policejního prezidenta Jiřímu Kolářovi).
VYSOČINA JE PODHODNOCENA
"Dále čekám na vysvětlení pro mě nepochopitelných rozdílných počtů dopravních policistů v krajích, neboť vůbec nekorespondují s potřebami a aktuální situací regionů," uvedl hejtman Vystrčil. Vychází přitom ze zkušenosti Vysočiny, kde ve srovnání s ostatními kraji - jak tvrdí - kupříkladu na jednoho dopravního policistu připadá druhý nejvyšší počet dopravních nehod za rok, tj. 72. V Jihlavě si z oficiálních podkladů Ministerstva vnitra sami vypočítali, že na území kraje je početní stav dopravních policistů podhodnocen nejméně ze 35 procent (viz tabulky).
Tabulky
Podobně si stěžují také mnozí další hejtmani. Někde mají problémy s tím, že policie nestačí plně zabezpečovat klid a veřejný pořádek v lokalitách se zvýšeným přílivem turistů či rekreantů, jinde se v souvislosti s rozvojem průmyslových zón či s výstavbou satelitních městeček nebo s vyšší mírou nezaměstnanosti rozmáhají krádeže a vloupání. "Ministr Bublan nám již dříve slíbil, že se situace zlepší, ale nic takového se zatím nestalo," konstatoval po červnovém jednání Rady Asociace krajů středočeský hetman Ing. Petr Bendl.
MINISTR: POLICISTŮ JE DOST, ALE ZASTARALY JIŽ TABULKY
Ministr Mgr. František Bublan argumentuje tím, že v ČR slouží téměř 50 tisíc policistů, což je i ve srovnání s jinými evropskými zeměmi podle jeho názoru dostatečný počet. Není ani v silách ministra tento počet zvýšit, neboť o počtech policistů a dalších osob v bezpečnostních sborech rozhoduje vláda. Šéf resortu vnitra ovšem v rozhovoru pro Moderní obec připustil, že co do množství tabulkových míst policistů na počet obyvatel skutečně mezi kraji přetrvávají značné, někdy až dvojnásobné rozdíly. Podle jeho názoru je to dáno tím, že tabulková místa v krajích vycházejí z už zastaralé demografické situace.
Kapitán Pavel Hanták z tiskového oddělení Policejního prezídia uvedl, že přiměřenost početních stavů policistů v krajích nelze vyhodnocovat jen podle počtu zjištěných trestných činů či přepočtu policistů na množství obyvatel nebo kilometry silnic. "Základními kritérii, která určují početní stavy, jsou demografické parametry (zejména počet a hustota obyvatel, míra nezaměstnanosti), parametry bezpečnostní (hlavně stupeň zatížení regionu registrovanou kriminalitou) a zatíženost policisty celkovou bezpečnostní problematikou (kriminalita, veřejný pořádek, doprava, cizinecký prvek, správní řízení, přestupková agenda a další)," dodal.
NĚKDY JE TŘEBA "MUŽE ZÁKONA" PŘIPOČÍTAT I Z JINÉHO KRAJE...
Policejní prezídium dále připomíná, že některé činnosti Policie ČR zajišťuje i na území okresů silami dislokovanými v sídle policejní správy. Proto prý prostý součet početních stavů okresních ředitelství v rámci kraje, v němž není umístěno sídlo policejní správy, vychází nižší než součet početních stavů všech organizačních součástí policie v kraji, ve kterém naopak policejní správa sídlí.
Ministr Bublan jako příklad uvedl, že podle zákona o policii musí každá krajská policejní správa disponovat vlastní zásahovou jednotkou. Protože Kraj Vysočina krajskou policejní správu nemá, měl by si tedy do počtů policistů vykonávajících službu na jeho území započítat rovněž příslušníky této jednotky Krajské policejní správy v Brně, která je připravena k případnému nasazení i na na jeho území.
Taková vysvětlení ovšem hejtmany příliš neuspokojují. Specialisté a zvláštní útvary z krajských policejních správ totiž neřeší "běžné" denní situace při zajišťování bezpečnosti, klidu a pořádku v území. Nedostatek státních policistů v regionech a snaha o vyšší bezpečnost občanů proto vedou k tlaku na zřizování obecních a městských policií či k posilování jejich početních stavů. "Osobně považuji takto vynucené zřizování městských policií za neférové ochuzování městských rozpočtů o peníze, které mohly být využity úplně jiným způsobem, třeba na opravy komunikací," stěžuje si hejtman Vystrčil. "Viníkem je podle mého názoru stát. Do budoucna by měla existovat pouze jedna, a to státní policie, kam by přešli často velmi dobře vycvičení městští strážníci."
PŘIJDE ŘEŠENÍ UŽ ZA TÉTO VLÁDY?
"Novým nastavením teritoriálních policejních kapacit se vedení Policie ČR vážně zabývá," oznámil kpt. Hanták a připustil, že se tak děje i díky tlaku Asociace krajů. Ovšem přesunout služební místa z jednoho kraje do druhého určitě nebude, jak kpt. Hanták připomněl, všemi stranami snadno akceptovatelné. A nemusí přitom jít třeba jen o nechuť řady policistů přestěhovat se při stejném platu do kraje s vyššími životními náklady, nehledě na nedostatečné kapacity služebních ubytoven. Převádět policisty do jiných krajů může být o to větším problémem nyní, kdy někteří z "mužů zákona" zvažují svůj odchod z policie kvůli tahanicím politiků o jejich platy i výši odchodného a rent. Ovšem přesuny části policistů z jednoho kraje do druhého mohou nakonec rozdělit i samotné hejtmany.
Ministr považuje přerozdělení početních stavů v regionech za úkol ještě pro toto volební období. "Ale spíše než o přelévání jednotlivých policistů z kraje do kraje půjde o určité zeštíhlování velitelských a úřednických míst a o přesun takto uvolněných lidí do bezprostředního výkonu policejní práce," zdůraznil.
OTÁZKA PRO...
Mgr. Františka Bublana, ministra vnitra
Mají hejtmani oprávněný důvod stěžovat si na to, že některé kraje trpí zoufalým nedostatkem policistů?
Především chci říci, že situace není tak zoufalá, za jakou ji označují někteří hejtmani. V České republice máme celkem téměř 50 tisíc policistů, což je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi určitě dostatečný počet. Ostatně jako ministr vnitra ani sám nemám možnost jej zvýšit - byť bych na to třeba i měl dostatečné finanční prostředky. O počtech policistů a dalších osob v bezpečnostních sborech totiž rozhoduje vláda.
Druhá věc však je, jak efektivně tento počet policistů využít. Už jsem si nechal zpracovat statistiku, kolik občanů v jednotlivých krajích připadá na jednoho policistu, a rozdíly mezi kraji jsou opravdu značné, někde až dvojnásobné. Prostě tabulková místa v krajích stále ještě vycházejí z demografické situace, která tam platila dříve, a nezohledňují ani novou bytovou výstavbu a s ní koncentraci obyvatelstva, ani rozvoj průmyslových zón či obchodních center, ani vznik nových dopravních komunikací apod. Přerozdělit v tomto smyslu početní stavy policistů v regionech je tedy úkol ještě pro toto volební období. Ale spíše než o přelévání jednotlivých policistů z kraje do kraje půjde o určité zeštíhlování velitelských a úřednických míst a o přesun takto uvolněných lidí do bezprostředního výkonu policejní práce.
V tomto smyslu nyní s policejním prezidentem připravuji určité změny a nevylučuji dokonce ani to, že některé menší okresy budou mít pouze jedno společné vedení apod. V každém okrese přece nemusí sloužit stejný počet policistů a vedení policie zkrátka musí pružněji reagovat například na to, jaký je tam počet obyvatel, jaká je hustota osídlení a rozloha území, zda se tam v sezóně koncentruje velké množství turistů nebo rekreantů, jak je tam nově rozvinut nebo restrukturalizován průmysl apod.
/rš/
