Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 290/2002 Sb. se 1. ledna 2003 staly státní příspěvkové organizace, uvedené v § 1 příspěvkovými organizacemi kraje. O problematiku správy nemocnic jsme se zajímali na odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje....
Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 290/2002 Sb. se 1. ledna 2003 staly státní příspěvkové organizace, uvedené v § 1 příspěvkovými organizacemi kraje. O problematiku správy nemocnic jsme se zajímali na odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
Moravskoslezský kraj má ve správě 19 příspěvkových organizací, z toho je 9 nemocnic: Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, Nemocnice ve Frýdku-Místku, Nemocnice Třinec, Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, Nemocnice s poliklinikou Havířov, Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, Nemocnice v Bílovci, Státní slezská nemocnice v Opavě a Státní nemocnice Vítkov .
Kraji přísluší také správa šesti zdravotnických záchranných služeb. Jsou to Zdravotnická záchranná služba okresu Bruntál, Zdravotnická záchranná služba Frýdek-Místek, Záchranná služba okresu Karviná, Okresní středisko záchranné služby Nový Jičín, Zdravotnická záchranná služba Opava a Územní středisko záchranné služby Ostrava. Z ústavů to jsou Dětský domov Janovice u Rýmařova, Odborný léčebný ústav tuberkulózy a respiračních nemocí Jablunkov, Odborný léčebný ústav Beskydské dětské sanatorium Metylovice a Kojenecký ústav Opava.
Výše zadluženosti
Podle ustanovení § 2 odst. 2 věty 2. zákona č. 290/2002 Sb. je kraj do 30. dubna 2003 povinen přizpůsobit dosavadní zřizovací listiny příspěvkových organizací náležitostem zřizovací listiny, vydávané podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Potřeba přizpůsobení zřizovacích listin uvedenému zákonu vyplývá z rozdílného postavení, způsobu hospodaření a právního zakotvení státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací územních samosprávných celků.
"Takzvaná zadluženost nemocnic Moravskoslezského kraje představuje zhruba dvě stě miliónů korun," říká PaedDr. Zdeněk Moldrzyk, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. Situace je však taková, že ne všechny nemocnice jsou "zadlužené". Otázku stavu hospodaření jednotlivých nemocnic je však nutno důkladně prověřit prostřednictvím odborného auditu hospodaření k 31. prosinci 2002 se zaměřením na analýzu případně zjištěné neuspokojivé situace a vzájemných souvislostí pohledávek a závazků. "Audit bude proveden v nejbližším období a po jeho vyhodnocení budou přijímána potřebná opatření," dodává Ing. Miroslava Lejsalová, zástupkyně vedoucího odboru.
Příprava koncepce
Jednou z nejvýznamnějších činností, kterou se kraj v současné době zabývá, je příprava koncepce zdravotnictví kraje. Příprava probíhá v gesci výboru sociálního a zdravotního Zastupitelstva Moravskoslezského kraje, který za tímto účelem zřídil pracovní skupiny z řad odborníků působících v oblasti zdravotnictví. Pokud jde o otázku Lékařské služby první pomoci (LSPP), vznikla pracovní skupina, součástí které byli zástupci Sdružení praktických lékařů, poskytujících primární péči, zástupci České lékařské komory, zástupci středisek Zdravotnické záchranné služby a Moravskoslezského kraje. Na základě analýzy současného stavu LSPP v Moravskoslezském kraji, porovnáním počtu výkonu na jednotlivých místech poskytovaných LSPP a s respektováním demografického vývoje pracovní skupina navrhla strukturu zdravotnických zařízení LSPP na 11 místech kraje mimo Ostravu (dosud 22 míst mimo Ostravu). Tento návrh vychází z nedokonalé, ale platné legislativy a doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR, uveřejněných ve Věstníku č. 1/2003.
Doporučení jsou následující:
60 % spádového území ordinace LSPP má mít dostupnost do 60 minut běžnými dopravními prostředky,
zřídit zdravotnické zařízení LSPP v místě sídla střediska Zdravotnické záchranné služby (ZZS).
Tento návrh současně respektuje doporučení České lékařské komory (ČLK), aby jedno stanoviště LSPP s nepřetržitým provozem bylo v bývalých okresních městech a jedno stanoviště na 100 tisíc obyvatel. Redukci stanovišť vyvažuje zkvalitnění služeb Zdravotnické záchranné služby pro případy náhlého ohrožení života, posílení počtu posádek, zejména s důrazem na místa, kde bude Lékařská služba první pomoci zrušena a kde dosud není anebo je jen zčásti zabezpečen tým ZZS.
Je nutné zdůraznit, že LSPP je určena pro běžné léčebné výkony v případech náhlé změny zdravotního stavu, zhoršení průběhu onemocnění vzniklého v době mimo pravidelný provoz ambulantních zdravotnických zařízení, zatímco Zdravotnická záchranná služba poskytuje nepřetržitě přednemocniční neodkladnou péči při stavech, které bezprostředně ohrožují život, mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti, způsobí náhlé utrpení a náhlou bolest. Zároveň zajišťuje přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci hromadných neštěstí a katastrof.
"Počátkem března proběhlo jednání představitelů kraje se starosty obcí, kterých se dotýká redukce stanovišť LSPP," dokresluje stav Ing. Miroslava Lejsalová. Starostové vzali na vědomí všechny skutečnosti, které vedly k návrhu nové struktury LSPP, včetně termínu realizace k 1. dubnu 2003. Rovněž při jednání zástupců České lékařské komory s představiteli kraje došlo k výměně názorů na problematiku Lékařské služby první pomoci, přičemž ČLK vyslovila podporu návrhu nové struktury a novému pojetí této služby. Záměrem návrhu je zajištění neodkladné přednemocniční péče při vážných stavech bezprostředně ohrožujících život a zdraví občanů, omezení zneužívání Lékařské služby první pomoci a zefektivnění provozu Zdravotnické záchranné služby. Tato změna úzce navazuje na připravovanou koncepci zdravotnictví v Moravskoslezském kraji.
Zjednodušení je nutné
Dalším problémem v oblasti zdravotnictví je složitý systém úhrad za poskytovanou zdravotní péči, který vyžaduje zjednodušení. Na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje je spojen úsek zdravotnictví a sociálních věcí do jednoho odboru. V oblasti sociálních věcí se díky reformě veřejné správy výrazně přiblížil výkon státní správy směrem k občanovi přesunem kompetencí z okresních úřadů na obce. Bohužel na úseku zdravotnictví je tomu přesně naopak. Naprostá většina působností bývalých okresních úřadů byla totiž svěřena krajům (např. odvolací a stížnostní agenda proti lékařským posudkům, registrace nestátních zdravotnických zařízení, výběrová řízení na poskytování zdravotní péče).
JIŘÍ STARÝ
