"Slovenské obce, které již mají první zkušenosti z programového rozpočtování, se shodují na dvou věcech. Za prvé, že zavedení nového rozměru rozpočtování není jednoduché, za druhé, že je výrazně adresnější, přehlednější a mnohem víc podporuje poslání samosprávy," řekl Ing. Jaroslav Mrva, ředitel finanční sekce Združenia miest a obcí Slovenska.
Programové rozpočtování patří na Slovensku k novějším pojmům. Na centrální úrovni bylo zavedené v roce 2004, obce musí tento přístup aplikovat podle zákona poprvé od roku 2009. Co všechno tedy budou dělat jinak?
Programové rozpočtování obohacuje a rozšiřuje dosavadní rozpočtovací proces. "Osamocená čísla ve výdajích" se budou předkládat a schvalovat i v programové struktuře, tj. společně se záměry, cíli a měřitelnými ukazateli. Zvýrazní sa tak vazba mezi financemi a účelem jejich použití. Já osobně rozlišuji dvě roviny. Rozpočet navenek, jako dokument, svou podobu dramaticky nezmění, bude jednoduše o něco rozšířený. Za klíčovou a mimořádně složitou považuji druhou rovinu, a to programové rozpočtování jako nový přístup, jako úplně nový způsob nahlížení na celý proces.
Města a obce mají samostatné rozpočty od roku 1990. Doposud byly schopné hospodařit samostatně a zodpovědně, bez zbytečného riskování. Jejich rozpočty jsou dlouhodobě vyrovnané. Proč je nezbytné jejich rozpočtování reformovat?
Programové rozpočtování není reakcí na selhání nebo dlouhodobou nefunkčnost. Města a obce nepřipravovaly rozpočty špatně - jde však o to, že je mohou připravovat ještě lépe. Mají potenciál na nové přístupy. S ohledem na výši rozpočtů - v roce 2009 celkem téměř 100 miliard korun - je to legitimní záměr.
Jaké jsou přednosti programového rozpočtování proti současnému sestavování rozpočtů?
Současný způsob sestavování rozpočtů se opírá spíš o historický přístup; člení se podle položek, které se dlouhodobě nemění. Velmi často se využívají jen meziroční indexy (inflace, valorizace) a podporuje se setrvačnost. Z takto sestavených rozpočtů nejsou zřejmé hlavní cíle obce a neexistuje ani silnější tlak na efektivní využití finančních zdrojů. Programové rozpočtování spojuje strategické plány a výdaje obce a vede její politické představitele i výkonné pracovníky k tomu, aby výdaje orientovali především na plnění definovaných cílů. Vyžaduje nový pohled na smysl, výsledek a dopad rozhodování. Programový rozpočet poskytuje obyvatelům víc informací o reálných výsledcích a dopadech výdajů na jejich každodenní život. Dá každému uživateli informace, co daná samospráva dělá, co plánuje dosáhnout a jak je úspěšná.
Je možné tradiční a programové rozpočtování ilustrovat na praktickém příkladu?
Například v případě nakládání s komunálním odpadem může tradiční rozpočet vypadat takto: V roce 2009 výdaje 30 milionů Sk, v roce 2010 - 31 milionů Sk a v roce 2011 - 32 milionů Sk. (Města a obce připravují povinně tříleté rozpočty - pozn. autorky.) Rozpočet v programové struktuře bude doplněn o cíl, například snížit objem celkového vyveze- ného odpadu, a o měřitelný ukazatel, jímž může být nákup nové nádoby na separovaný sběr. To je však opravdu hodně zjednodušený příklad; více informací je možné najít na internetové stránce Ministerstva financí SR (www.finance. gov.sk).
Uvedl jste, že se velmi změnil přístup zodpovědných lidí k rozpočtovému procesu - jak daleko jsou na této cestě municipality? Má zákonem stanovená povinnost zavést programové rozpočtování v územní samosprávě od roku 2009 šanci na stoprocentní úspěch?
Uplatnění programového rozpočtování je dlouhodobější proces. Stejné to bylo při jeho zavedení na centrální úrovni, trvalo několik let. Něco obdobného je třeba očekávat i v územní samosprávě. Změnit rozpočtování znamená změnit zažitou praxi téměř 25 tisíc místních volených představitelů, kteří rozpočty schvalují, a několika tisíc pracovníků, kteří je připravují. To není jednorázová záležitost, neděje se to na pokyn. Vedle toho chybějí podklady, z nichž se nové věci mohou naučit, vzdělávací kurzy, tréninky, konzultace. Jednoduchý úkol zformulovat měřitelný cíl tak napoprvé může pěkně potrápit... Rok 2009 je proto spíš termínem, kdy se tento typ rozpočtování již nedá odkládat, není to v žádném případě termín, kdy tento proces musí skončit.
Kdo a jakým způsobem připravuje města a obce na změnu?
Hlavní odpovědnost nese ministerstvo financí. Kromě manuálu připravilo pilotní projekt pro přibližně 30 měst a obcí, který ještě neskončil. Letos na podzim jeho výsledky nebudou známé natolik, aby se jimi mohla inspirovat při přípravě rozpočtů všechna ostatní sídla. Municipality se sice musí seznámit s novými pojmy, ale především potřebují mnohonásobně víc příležitostí na praktické ověření nových požadavků.
Co všechno by ještě mohlo ohrozit zavedení programového rozpočtování?
Slovenská republika zavádí od 1. ledna 2009 euro, které není jen matematickým přepočtem peněžní hodnoty z jedné měny na druhou. Města a obce jsou touto změnou významně zatížené, mají velké množství úkolů - od schvalování nových všeobecně závazných nařízení až po komunikaci s občany. Druhým důvodem je fakt, že územní samosprávy přecházejí na nové, tzv. akruální účetnictví. A také je otázkou, zda softwarové společnosti mají momentálně kapacity na to, aby nabídly včas nové moduly na programové rozpočtování.
Nakonec nelze zapomínat na to, že města a obce objektivně nemají dost informací o novém způsobu rozpočtování. Osobně to proto vidím tak, že v prvním roce bude velmi rozdílný rozsah a hloubka programů, v nichž municipality programové rozpočtování zavedou.
Považuje Združenie miest a obcí Slovenska programové rozpočtování celkově za progresivní?
Vedeme ještě jistý spor o rozsah programů. Podle nás by struktura (hlavní kompetenční oblasti) v rozpočtech neměla být stanovená pevně, ale měly by o ní rozhodovat územní samosprávy. Celkově však programové rozpočtování akceptujeme jako pozitivní záměr. Díky tomu rozpočty měst a obcí přestávají být jen nástrojem na rozdělování peněz, stávají se zároveň nástrojem plánování výdajů s jasným určením.
OL'GA GÁFRIKOVÁ
Bratislava
