To byl závěr setkání pořádaného Institutem pro veřejnou diskusi na téma Smart City: Od vize města budoucnosti ke skutečnosti, které se v půli prosince 2016 konalo v Praze. Vystoupili zde představitelé měst a obcí - primátorka HM Prahy Adriana Krnáčová, starosta Kyjova a předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl, představitel akademické sféry Vladimír Mařík z ČVUT a zástupci energetického a bankovního sektoru. Společně diskutovali o konceptu chytrého města i o tom, jak bude vypadat budoucnost našich měst a jak se k ní reálně dostat. Aby se koncept Smart City stal realitou, musí se iniciativy chopit vedení samotných měst.
Města nezadržitelně rostou a stoupají i jejich potřeby. 70 % obyvatel Evropské unie už nyní žije ve městech, která zároveň spotřebují 80 % elektřiny a vytvářejí 80 % hrubého domácího produktu. To nastiňuje problémy, s nimiž se budou muset města do budoucna vypořádat.
„Slovo Smart se v poslední době skloňuje ve všech pádech. Co to ale znamená pro Prahu? Domnívám se, že je to určitá ambice udržet vysokou kvalitu života prostřednictvím technologií,“ řekla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Klíčová pro rozvoj české metropole je podle ní oblast energetiky. Ambicí města je dosáhnout energetické soběstačnosti, dodala primátorka. Energetika hraje pro rozvoj měst stěžejní úlohu i podle člena představenstva společnosti ČEZ ESCO Petra Štulce. Až 40 % energií ve městech se spotřebuje v budovách a 32 % v dopravě. Praha je ve srovnání s dalšími evropskými metropolemi velmi energeticky náročná - v této oblasti asi vynikat nechceme,“ řekl Štulc. Nejsnazší cestou k dosažení úspor je podle něj modernizace energetického hospodářství budov. Dalším krokem mohou být zásahy do veřejného osvětlení. Světla sice ve srovnání s vytápěním moc energie nespotřebují, v rozměru měst jde ale i tak o významný náklad.
Třetím tématem je elektromobilita. „Elektromobily se už dnes v některých oblastech vyplatí - například pro taxi nebo rozvážkové služby. Nabídka elektromobilů ale není ideální, automobilky zaspaly,“ řekl Štulc. Jak upozornila Adriana Krnáčová, rozvoj elektromobility v Praze komplikuje památková ochrana historického jádra města, kvůli které je obtížné vybudovat v centru pro elektromobily dobíjecí stanice.
Do budoucna by se pevnou součástí chytrých měst mohla stát i fotovoltaika, myslí si Senior Energy Expert společnost ČSOB Advisory Alois Míka. Podle ředitele centra pro informatiku, robotiku a kybernetiku ČVUT v Praze Vladimíra Maříka mohou města při hledání chytrých řešení následovat principy průmyslu 4.0. „Žijeme v období čtvrté průmyslové revoluce a digitální ekonomiky. Je reprezentovaná totálním prosíťováním fyzického a virtuálního světa. Průmysl je v této oblasti mnohem dále, než energetika nebo města. Průmysl 4.0 ale zároveň nemůže fungovat bez naplnění konceptu Smart City,“ řekl. Zdůraznil přitom, že hnacím motorem změn ve městech nemůže být stát, ale samotné municipality.
Obyvatelé měst a starostové mají o technologické novinky zájem, chtějí ale vědět, jakou konkrétní výhodu jim přinesou, řekl předseda Svazu měst a obcí České republiky František Lukl. „Lidé mají jednoznačně zájem o elektronizaci veřejné správy. Dále to jsou komunikační technologie - například wi-fi sítě na sloupech veřejného osvětlení,“ doplnil.
Inspiraci pro další rozvoj mohou česká města čerpat například ve švédském Malmö, které je považováno za příklad chytrého města. Malmö se muselo v minulosti vypořádat s rozpadem tradičních průmyslových odvětví, po nichž ve městě zůstaly opuštěné přístavy. Město se výzvy chopilo a vybudovalo inovativní čtvrť Västra Hamnen. Tato městská část využívá pouze energii z obnovitelných zdrojů, prioritu v dopravě mají cyklisté, do centra jezdí autobusy poháněné bioplynem, který si město samo vyrábí z odpadků. Auto tak obyvatelé čtvrti prakticky nepotřebují, popsala bývalá stratéžka Malmö pro ochranu klimatu Jitka Anderssonová. „Klíčem k úspěchu je hledat pro obyvatele taková řešení, aby pro ně bylo jednoduché si je zvolit,“ uzavřela.*
/ZR, ev/
