Smlouvy mandátní a příkazní

Odpověď: Mandátní smlouva a smlouva příkazní jsou zcela odlišné smluvní typy. A to hned v několika zásadních ohledech. Zatímco příkazní smlouvu upravuje občanský zákoník, smlouva mandátní je upravena obchodním zákoníkem. Mandátní smlouvou se podle úpravy obchodního zákoníku zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Mandatář je ze zákona povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Nicméně není povinen zařizovat tuto záležitost osobně, to má za povinnost jenom v případě, že to výslovně stanoví mandátní smlouva.

Mandátní smlouva patří mezi tzv. relativní obchody. Lze ji uzavřít pouze mezi podnikateli, jestliže při vzniku závazkového vztahu je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týká jejich podnikatelské činnosti.

Otázka: Smí vůbec obec uzavírat mandátní smlouvy?

Odpověď: Odpověď nalezneme v ustanovení § 261 odst.1 Občanského zákoníku, kde se mj. praví, že touto částí zákona (tj. kam spadá i mandátní smlouva) se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb.

Předmětem mandátní smlouvy je ex lege zařízení určité obchodní záležitosti, které může spočívat i v právních úkonech nebo v jiné činnosti. Musí se ale jednat o obchodní záležitost, tj. o takovou, která souvisí s podnikatelskou činností mandanta, respektive u mandanta - obce (či města, statutárního města) s její podnikatelskou činností, která se týká zabezpečování veřejných potřeb.

U mandátní smlouvy musí v každém případě mandatář jednat jménem mandanta, není možné nepřímé zastoupení! Pod pojmem nepřímé zastoupení se v českém právu rozumí jednání svým jménem (!) na účet třetí osoby.

Důležitým znakem mandátní smlouvy je úplatnost. Uzavírat mandátní smlouvu bezúplatně prostě nelze, došlo by k porušení ustanovení § 566 obchodního zákoníku. Mandátní smlouva nevyžaduje zvláštní formu, tj. může být uzavřena písemně i ústně, v teoretické rovině i konkludentně. Jen v záležitostech, kdy by předmět mandátní smlouvy sestával z právních úkonů, pro které zákon předepisuje písemnou formu, by se musela mandátní smlouva kontraktovat písemnou formou.

Otázka: Co je tzv. příkazní smlouva?

Odpověď: Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Příkazník je povinen jednat při plnění příkazu podle svých schopností a znalostí. Občanský zákoník dále stanoví, že příkazník se smí odchýlit od pokynů příkazcových jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas, jinak odpovídá za škodu.

Příkazník je ze zákona povinen provést příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu někomu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám. Dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil zástupce, nebo byl-li tento nezbytně nutný, odpovídá pouze za zavinění při volbě zástupce. Příkazní smlouva je ze své podstaty bezúplatná. Odměna se poskytuje jen v případě, že byla výslovně dohodnuta nebo je-li obvyklá vzhledem k povolání příkazníka. Příkazní smlouva nevyžaduje zvláštní formu, tj. může být uzavřena písemně i ústně, respektive i konkludentně. Jen v záležitostech, kdy by předmět smlouvy sestával z právních úkonů, pro které zákon předepisuje písemnou formu, by se musela sjednat písemnou formou. U příkazní smlouvy je možné přímé i nepřímé zastoupení.

Nepřímým zastoupením se rozumí jednání svým jménem(!) na účet třetí osoby a přímé zastoupení se rovná jednání jménem třetí osoby na její účet.

Mgr. Petr Kolman,

právník

Stavební odpady

Otázka: Jak jsou z hlediska zákona hodnoceny "terénní úpravy" a jiné stavby využívající stavební nebo inertní odpady?

Odpověď: Zákon o odpadech číslo 185/2001 Sb. přinesl změny týkající se koordinace postupu správních orgánů v oblasti odpadového hospodářství a stavebních úřadů.

Jedná se o povolování terénních úprav a staveb typu: ukládání odpadů na povrchu nebo v podzemních prostorách, mezi deponie, rekultivace vytěžených prostor a jiných obdobných aktivit podléhajících řízení podle stavebního řádu, ve kterých je využíván inertní odpad, výkopová zemina, stavební suť a jiný podobný odpad. Podle právní úpravy, platné v oblasti odpadového hospodářství do konce roku 2001, nepodléhala tato zařízení povolovacímu procesu z hlediska nakládání s odpady a jako speciální typ staveb podléhala pouze režimu stavebního zákona.

Po 1. 1. 2002 jsou výše zmíněné stavby, zařízení ve smyslu § 4 zákona o odpadech, zařízením k odstraňování odpadů a to způsobem: D1 - ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (příloha č. 4 zákona o odpadech). Znamená to, že provozovatelé již stávajících zařízení je mohou provozovat po 1. 1. 2003 pouze se souhlasem příslušného kraje.

Pro provoz a zřízení takových staveb, zařízení nebude již postačovat splnění podmínek dle stavebního zákona, ale bude nezbytný též souhlas dle zákona o odpadech. Tomu, kdo by provozoval výše specifikovaná zařízení bez potřebného souhlasu nebo v rozporu s ním, uloží Česká inspekce životního prostředí pokutu až do výše 1 mil. Kč.

Ing. Ivana Jirásková,

vedoucí oddělení odpadového hospodářství

Magistrátu hl. m. Prahy

Dotazy, se kterými se setkáváte ve své praxi, můžete klást na internetové adrese www.moderniobec.ihned.cz. Kvalifikované odpovědi zajistíme u předních právníků a zveřejníme v časopise Moderní obec a na naší webové stránce.