Smluvní pokuta V Moderní obci č. 10 jsme publikovali článek, který obsahuje vše důležité, co byste měli vědět o smluvní pokutě. Nyní přinášíme jeho dokončení. Občanský zákoník ukotvuje právní povinnost splnit původní základní závazek i potom, když byla zaplacena konvenční pokuta. Nutno upozornit,...
Smluvní pokuta
V Moderní obci č. 10 jsme publikovali článek, který obsahuje vše důležité, co byste měli vědět o smluvní pokutě. Nyní přinášíme jeho dokončení.
Občanský zákoník ukotvuje právní povinnost splnit původní základní závazek i potom, když byla zaplacena konvenční pokuta. Nutno upozornit, že je však možná odlišná dohoda smluvních stran. Zejména pokud je smluvní pokuta vysoká, bývá v zkušenějších obchodních kruzích zvykem zakotvit do smlouvy zánik primárního závazku, což je plně v souladu s platnou legislativou.
Rovněž je třeba si uvědomit, že je v dispozici smluvních partnerů si dohodnout vazbu platby smluvní pokuty a trvání původního zajišťovaného závazku strukturovaně. To znamená, že u určitých povinností závazek splnit původní povinnost nadále trvá a u jiných zaniká úhradou domluvené smluvní pokuty.
Výše smluvní pokuty
Výše konvenční pokuty by měla být přiměřená. Nemělo by se jednat o perfidní prostředek k dosažení extrémního finančního profitu, ale o adekvátní garanční a nátlakový nástroj sloužící k tomu, aby partner řádně a včas splnil to, k čemu se zavázal. Obchodní zákoník v ustanovení § 301 zakotvuje právo příslušného soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, a to až do výše škody, vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Je sice pravda, že ustanovení § 301 obchodního zákoníku je dispozitivní, proto by dohodou smluvních stran mohlo dojít k vyloučení nebo omezení tohoto ustanovení (de facto omezení možných zásahů soudu do této problematiky).
Nicméně soud by v případech obzvláště nepřiměřených smluvních pokut s největší pravděpodobností postupoval podle ustanovení § 265 obchodního zákoníku (výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany, a tudíž by "nadsazenému" právu odepřel ochranu a zřejmě by povinné straně uložil uhradit smluvní pokutu v přiměřené výši). V souvislosti s přiměřeností smluvní pokuty však nemůžeme svoji pozornost vyčerpat pouze pohledem směrem nahoru - nepřiměřená vysoká smluvní pokuta - ale i směrem opačným - nepřiměřeně nízká smluvní pokuta. Nápadně nízká výše pokuty může být maskovaným nástrojem k obejití kogentního ustanovení § 386 odst. 1 obch. zákoníku, v kterém je stanoven obligatorní zákaz vzdání se nároku na náhradu škody před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout.
Příslušný soud by s největší pravděpodobností dohodu s takovou smluvní pokutou považoval za neplatnou kvůli obcházení účelu zákona a oprávněné straně by mohl přiznat nárok na náhradu škody v plné výši včetně ušlého zisku.
Úroky z prodlení
Je třeba upozornit na jeden zásadní rozdíl. Úrok z prodlení vzniká na rozdíl od smluvní pokuty přímo ze zákona a jen v návaznosti na neplnění peněžního závazku, tudíž si jej nemusíte sjednávat v kontraktu. Podle platné právní úpravy smluvní pokuta nenahrazuje úroky z prodlení. Můžeme však ve smlouvě uvést, že smluvní pokuta nahrazuje úroky z prodlení, pak pokuta skutečně zcela zastoupí úroky z prodlení. Pro větší průzračnost, o kterou z majetkových sankcí se jedná, lze poradit, aby si smluvní strany sjednaly výši smluvní pokuty pevnou částkou, nikoliv v procentech.
Důvod je jasný, úroky z prodlení jsou totiž vždy v procentech, a zejména u méně zkušených podnikatelů by snadno mohlo dojít k záměně a z toho plynoucím následným nedorozuměním. Je třeba také uvést, že u úroků z prodlení je potřeba rozlišovat, jestli se jedná o občanskoprávní vztah nebo vztah obchodněprávní, tj. uzavřený podle obchodního zákoníku. V druhém případě vzniká nárok na úroky z prodlení bez ohledu na skutečnosti, které prodlení způsobily. I v případě, že např. kupní smlouva toto ustanovení nemá, máte nárok na vymáhání těchto úroků z prodlení a kupující je povinen, když je v prodlení s platbou, tyto úroky zaplatit.
Petr Kolman,
právník,
zastupitel Městské části Brno-Komín
