ESG představuje jeden ze zásadních nefinančních ukazatelů výkonnosti firmy. Vedle investic do snižování uhlíkové stopy a ochrany životního prostředí jsou jeho důležitou součástí i aktivity společností na poli sociální odpovědnosti. Současná energetická krize a ekonomická recese by však mohla mít právě na charitativní a dobročinné iniciativy podniků negativní vliv.
Zkratka ESG („Environmental, Social, and Governance“), odkazující na požadavky v oblasti společenské odpovědnosti a ekologické udržitelnosti, se již i v českém firemním prostředí postupně etabluje. Před pár lety ji přitom v tuzemsku znal málokdo. „Název ESG nebyl známý pod tímto pojmem, ale obecně tato firemní politika založená na uvědomování si své odpovědnosti vůči okolí, není žádnou novinkou. Například dříve používanou zkratku CSR (Corporate Social Responsibility) určitě nikdo neslyší poprvé a ESG na ni pouze navazuje a upřesňuje její obsah,“ vysvětluje Stanislav Klika, vedoucí poradenství v oblasti řízení rizik společnosti BDO.
Současná nepříznivá ekonomická situace však nutí řadu firem seškrtávat zbytné položky svých rozpočtů. Z pohledu ESG by se šetření spíše než „zelených“ projektů, na jejichž realizaci lze mnohdy čerpat dotace, mohlo dotknout dobročinných a charitativních iniciativ firem. Podobný vývoj již sleduje Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. „Vidíme to na chování našich členů, kteří spíše konzervují aktuální partnerství a zajišťují chod rozběhlých společensky odpovědných projektů, než že by se pouštěli do nových aktivit. Současná ekonomická situace má dále podle 54 procent našich členů výrazný nebo alespoň částečný vliv na to, do jaké míry se věnují otázkám udržitelnosti. Nejčastěji se jedná o šetření energiemi či finanční dopady,“ uvádí.
Podle Sandry Feltham ze společnosti Flagship však nelze očekávat, že by vlivem aktuální ekonomické recese začaly všechny firmy houfně rušily své výdaje ze environmentální a sociálně odpovědné projekty. Vždy podle ní záleží na tom, jak konkrétní podnik k problematice ESG přistupuje. „Pokud jej vnímá jako projekt na okraji zájmu a používá ho zejména pro PR či marketingové účely, případně jako charitu, pak tato oblast určitě postižena bude. Jestli však chápe ESG jako součást obchodní strategie a využívá jej k inovacím, větší flexibilitě a adaptabilitě současným změnám, pak jí to naopak může jen pomoci,“ popisuje expertka na oblast udržitelného rozvoje a nefinančního reportingu.
Firmy zatím dobročinné iniciativy omezovat neplánují
Oslovené společnosti, které dlouhodobě aktivně podporují právě projekty na poli sociální odpovědnosti, potvrzují, že jejich omezení v současnosti neplánují. „Ve společnosti Comdata se v rámci naší sesterské organizace Comdata PRO věnujeme zaměstnávání a podpoře lidí se zdravotním handicapem a dalším na pracovním poli znevýhodněným osobám. Tyto aktivity jsou důležitou součástí naší firemní filozofie a jejich utlumení rozhodně neplánujeme. Naopak jsme přesvědčeni, že právě v době krizí je pomáhat ještě důležitější,“ nastiňuje Jan Nedělník, CEO společnosti Comdata Czech a Hungary.
Obdobně vnímá současnou situaci i Jiří Peroutka, manager komunikace společnosti dm, která v uplynulém obchodním roce věnovala na společensky zodpověděné projekty přes 23 milionů korun. „V aktuální době válečného konfliktu a energetické krize vnímáme společenskou odpovědnost a aktivity s ní spojené jako důležitou součást našeho působení. Proto jsme i v dalším období připraveni pomoci tam, kde to bude potřeba,“ říká.
Celkově ochota firem podílet se na dobročinných projektech podle aktuálních dat prozatím neklesá. „Krásným příkladem je právě probíhající Giving Tuesday, celosvětové hnutí a oslava štědrosti a dobrých skutků. Očekávali jsme, že zapojení firem bude v letošním ročníku výrazně nižší. Mile nás překvapilo, že podíl firem vůči neziskovému sektoru se oproti loňsku navýšil,“ říká Lucie Mádlová.
Dřívější koncepční kroky přinesou v krizi ovoce
Ačkoli se v době krize může jevit snížení aktivity na poli sociálně a environmentálně orientovaných projektů jako pragmatické řešení, z dlouhodobého hlediska se firmám nevyplatí. ESG pro ně totiž nabývá stále větší důležitosti, neboť jej zohledňují jak banky a investoři tak čím dál častěji i samotní zákazníci. „Stále důležitější je však i pro zaměstnance. Zejména mladší generace kladou z naší zkušenosti na odpovědný přístup své společnosti stále větší důraz,“ doplňuje Jan Nedělník. Tlak však přichází i ze strany regulačních orgánu. Pro řadu českých firem bude například již brzy ESG reporting povinný.
Během krizových období se navíc může právě koncepční uvažování o problematice ESG z předchozích let ukázat jako klíčová konkurenční výhoda. „ESG je o širší perspektivě vnímání tržního prostředí a globálních vlivů, přestože zde máme dnes energetickou krizi, která dostala do finančně nestabilní pozice mnoho firem. Jsou zde rovněž společnosti, které již dříve investovaly například do posilování své energetické soběstačnosti a dnes z toho těží,“ uzavírá Stanislav Klika.*
/zr/
