Vyhlášením výsledků soutěže sídel ve využívání energie Slunce - Solární ligy - loni v závěru listopadu automaticky začal už její třetí ročník. Liga ekologických iniciativ již do něho eviduje první přihlášky zcela nových účastníků, zejména menších obcí, jejichž obyvatelé instalují hlavně termické kolektory na své rodinné domy.
V uplynulém roce neměly solární instalace "na růžích" ustláno. Na jaře 2005 Státní fond životního prostředí (SFŽP) přestal přijímat žádosti o jejich podporu a na půl roku pozastavil i vyřizování žádostí, které došly před tímto "stop stavem". Přesto organizátoři Solární ligy z Ligy ekologických iniciativ (LEA) mohli koncem loňského listopadu při oznamování vítězů soutěže (výsledky i pravidla soutěže na www.solarniliga.cz) konstatovat, že se jí v roce 2005 zúčastnilo 386 obcí a měst s téměř 14 tisíci metry čtverečními modulů (přes 12 000 m2 teplovodních kolektorů, zbytek byly fotovoltaické panely).
S NOVÝM ZÁKONEM BY MĚL PŘIJÍT BOOM OBORU
Karel Merhaut z Ligy ekologických iniciativ, která Solární ligu pořádá, odmítá názor, že zopakování pořadí tří nejlepších sídel (obce Rusava, Boží Dar a Pístina) v hlavní - souhrnné kategorii z prvního ročníku i v ročníku druhém může dokládat určitou ztrnulost ve využívání sluneční energie v České republice. "Zčásti to, pravda, může být odrazem "stop stavu" ze strany SFŽP a také kvůli čekání na nový zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE), který, byť okleštěný jen na podporu elektřiny z OZE začal de facto s návaznými vyhláškami platit od letošního 1. ledna," říká Karel Merhaut. "Jenže už teď víme o řadě zajímavých, často poměrně velkých připravených projektů, které byly z uvedených důvodů takříkajíc na čekané. Jejich investoři totiž nechtěli přijít o státní podporu, případně usilují o evropskou. Proto bych v té zdánlivé ztrnulosti spíše viděl uvnitř čile zbrojící peloton připravený vyrazit či jakési čekání na boom rozvoje celého oboru."
Novinkou uplynulého ročníku soutěže bylo i vyhlášení "skokanů roku", tedy sídel, která v hodnocení loni učinila nejdelší skok a vyšvihla se rázem mezi nejúspěšnější obce a města. Byla to obec Potůčky z Karlovarska za termický systém o 110 m2 na místní škole a školce s krytým bazénem a ohřívanou vodou (6. místo v souhrnné kategorii) a obec Hořepník z Pelhřimovska, kraj Vysočina.
HOŘEPNÍK: ZKUŠENOST OBCE POMŮŽE I OBYVATELŮM
Starosta Hořepníku Mgr. Aleš Petrák k úspěchu obce říká: "Na místní škole jsme instalovali menší systém termických kolektorů o celkové ploše 11,5 m2, který slouží pouze k ohřevu vody pro školní kuchyni a jídelnu ve staré budově. Díky kolektorům jsme tam tak mohli odpojit tři dosavadní elektrické bojlery na ohřev vody (každý o objemu 180 litrů) a jen za období duben až listopad 2005 jsme ve staré budově ušetřili zhruba 30 procent nákladů za elektrickou energii. Podotýkám, že ve školní kuchyni se vaří na elektrických sporácích. Na nové budově školy jsme instalovali systém vakuových kolektorů o ploše 91 m2, sloužící nejen k ohřevu vody pro novou budovu, ale hlavně k přitápění obou budov. Tam jako hlavní topné zařízení slouží kotel na lehký topný olej - a protože cena tohoto paliva se nyní stále zvyšuje, je pro nás každý ušetřený litr přínosem. Zatím sice ještě nemáme celou topnou sezónu vyhodnocenu z hlediska úspor, ale rozhodně mohu potvrdit, že v porovnání s minulými roky spotřeba topného oleje klesla. Třetí systém kolektorů o ploše 8,8 m2 byl nainstalován na soukromém penzionu a financován jeho vlastníkem. Slouží k ohřevu vody a temperování budovy v zimě."
Pro instalaci kolektorů na školu v Hořepníku ještě stačili využít dotaci ze Státního fondu životního prostředí, která z celkových nákladů ve výši tří miliónů korun činila 70 procent. "Bez této dotace bychom vzhledem k velikosti obce a ostatním investičním potřebám nemohli o instalaci vůbec uvažovat," podotýká starosta. "Takto uvažujeme s návratností našeho podílu už nějakých za pět až osm let."
V Hořepníku ovšem šli ještě dál. Vedení obce se snaží občany motivovat k využívání sluneční energie pomocí bezúročných půjček z místního fondu rozvoje bydlení a podle starosty řada obyvatel skutečně už o instalaci kolektorů uvažuje.
"Ale hlavním aspektem pro jejich rozhodování bude, zda získají dotaci ze SFŽP," připomíná Mgr. Aleš Petrák. "Proto jim nabízím také své zkušenosti při vyplňování žádosti o dotaci z tohoto státního fondu," dodal starosta.
PLZEŇ: MĚSTSKÉ DOTACE AŽ 200 TISÍC KORUN
Žebříčku TOP 10 sídel s více než 50 tisíci obyvateli v Solární lize nově ve druhém ročníku soutěže vévodí město Plzeň. Podobně jako v malém Hořepníku i toto čtvrté největší město v zemi se zhruba 167 tisíci obyvatel se snaží motivovat své občany k využívání OZE.
Jak uvedl městský energetik František Kůrka město formou dotace 1000 Kč na každý 1 kW instalovaného výkonu podporuje fyzické i právnické osoby při využívání obnovitelných zdrojů energie. Dotace se přitom poskytuje až do výkonu 200 kW, přičemž nejvyšší dosud vyplacená dotace byla ve výši 145 tisíc Kč. O dotaci se spolu s předložením nutných dokladů (kolaudační rozhodnutí či doklad o ohlášení drobné stavby, výpis z katastru nemovitostí, doklad o výši instalovaného výkonu nebo účinné plochy kolektorů, doklady o zaplacení apod.) může požádat až po instalaci, přičemž termín uzávěrky příjmu žádosti v daném roce je říjen (letos bude uzávěrka 2. října).
Na dotace však není právní nárok a přidělují se v pořadí, v jakém byly magistrátu doručeny žádosti. Pokud jsou finanční prostředky určené na dotace pro daný rok vyčerpány, zbývající žádosti jsou vyřízeny z peněz vyčleněných v rozpočtu na příští rok - vždy v prvním čtvrtletí tohoto následujícího roku. V roce 2004 město na těchto dotacích vyplatilo 152 tisíc a loni už 281 tisíc korun.
Město navíc vyhlašuje i soutěž Slunce pro Plzeň, která má popularizovat využívání OZE. Je zaměřena zejména na studenty, projektanty a další tvořivé příznivce využívání alternativních zdrojů energie. Soutěž i uvedený systém dotace vznikly v souvislosti s uskutečňováním Územní energetické koncepce města Plzně pořízené v roce 2002.
(Více na internetové adrese http://energetika.plzen-city.cz.).
