Jako soutěž měst a obcí ve vybavenosti solární technikou odstartovala letos 1. ledna Solární liga České republiky.
Vyhlašovatel soutěže - občanské sdružení Liga ekologických iniciativ (LEA) za spolupráce Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn, o. p. s., a za podpory Státního fondu životního prostředí a Česko-německého fondu budoucnosti - se nechal inspirovat už bezmála tříletými zkušenostmi z podobné soutěže v Německu, solární bundesligy.
INSPIRACE Z NĚMECKA
V Německu na jaře roku 2001 registrovali v solární bundeslize šest obcí. Loni v listopadu to již bylo více než 560 sídel a 240 obecních či městských částí, které jsou hodnoceny ve zvláštní kategorii. Solární bundesliga rozlišuje i sídla do tisíce obyvatel, nad tisíc, 10 tisíc a 100 tisíc obyvatel. Hlavními kritérii pro bodový způsob hodnocení je přepočet zvlášť plochy instalovaných kolektorů a zvlášť instalovaného výkonu fotovoltaických článků v průměru na jednoho obyvatele. V absolutním pořadí se v solární bundeslize nejvíce daří malým obcím, zejména z Bavorska. Například v polovině prosince vedla průběžně upravovaný žebříček nejlepších bavorská obec Rettenbach am Auerberg (730 obyvatel) s 0,4468 instalovaného metru čtverečního solárních kolektorů na jednoho občana a 429,726 wattu výkonu fotovoltaických zařízení na hlavu. I na druhém a třetím místě byla před třemi týdny jiná menší bavorská sídla - Schalkham (897 obyvatel) a Wielsteg (1230 obyvatel).
Solární liga v Německu vede k posilování zdravého místního patriotismu, ale zdaleka by se jí tak nedařilo, kdyby u našich západních sousedů neplatil zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG - Erneaeurbare-Energien-Gesetz), který účinně podporuje rozvoj využití nejen sluneční energie. Například každý provozovatel má dlouhodobě garantované pevné výkupní ceny za elektřinu dodanou z fotovoltaických článků do veřejné sítě, takže tato zařízení lze hospodárně provozovat. Soutěž se však těší také podpoře spolkového ministerstva životního prostředí, ale i firem, které vyrábějí a instalují solární kolektory a v solární bundeslize se angažují jako sponzoři.
Některá města a obce v Německu mají už i vlastní místní dotace na podporu využití sluneční energie. Tak třeba v Schalkhamu, který se loni v kategorii malých obcí stal mistrem solární bundesligy a letos s 1,2 m2 drží jasné prvenství v disciplíně přepočtu plochy slunečních kolektorů na obyvatele, už několik let radnice nakupuje ve velkém se slevou solární kolektory a pak je bez zisku prodává dál občanům. Zařízení jsou v domech instalována svépomocí, přičemž odborné práce provádí energetik obce. Ta navíc na každé solární zařízení finančně přispívá z vybraných místních daní. Nákup a instalace běžného solárního kolektoru o ploše 6 m2 a s bojlerem o objemu 300 litrů tak pro domácnost v Schalkhamu přijde pouze na téměř jednu třetiny běžné ceny na trhu.
ČR JE ZATÍM SKROMNĚJŠÍ
Organizátoři české Solární ligy si zatím tak vysoké cíle nekladou. Podle Karla Merhauta z LEA by první ročník Solární ligy měl být v podstatě zkušebním osvětově propagačním počinem, aby se zjistilo, zda u nás města a obce mají o tento druh soutěže vůbec zájem, a aby se také podnítil zájem státu ještě více podporovat využívání tohoto obnovitelného čistého zdroje energie. "Naší snahou je zvýšit i zájem veřejnosti o využívání sluneční energie, a tím o zlepšování místního - a domyšleno také globálního, klimatu, zejména při náhradě topenišť na fosilní paliva. Od soutěže si také slibujeme, že pomůže upřesnit zatím kusé statistiky o četnosti solárních zařízení u nás a že urychlí výměnu zkušeností v tomto oboru," říká Karel Merhaut.
Přitom první poučné zkušenosti z využívání solární energie v obcích a městech lze nalézt už také v České republice. Yvonna Gailly z Ekologického institutu Veronica koncem listopadu na semináři Den pro solární energii, který se uskutečnil v rámci pražského veletrhu Aquatherm, hovořila například o obci Hostětín (okres Uherské Hradiště, 227 obyvatel), kde se podle rakouského vzoru začal uplatňovat první český program svépomocných instalací solárních systémů na rodinných domech a posléze se tam i instalovala velká kolektorová plocha na místní moštárně. V Hostětíně pomáhá rakouské sdružení AEE ARGE Erneuebare Energie nejen se svépomocnou výrobou solárních systémů, ale i s nákupem jejich komponent.
O krok dál před dalšími českými municipalitami jsou také v Litoměřicích. Vedoucí odboru životního prostředí tamního městského úřadu Pavel Gryndler připomíná, že po zdražení zemního plynu v roce 2000, kdy se někteří občané dokonce chtěli vrátit k vytápění tuhými palivy, radnice provedla rozbor výše možné městské dotace na pořízení solárního ohřevu teplé užitkové vody (TUV) a dospěla k závěru, že aby vyvážila domácnosti negativní důsledky zdražení plynu, musí dotace činit až 20 tisíc korun. Město ji dnes poskytuje žadatelům mj. za předpokladu, že občan se zaváže k upuštění od topení tuhými palivy a že nainstaluje kolektory s minimální absorpční plochou 3 m2. Zájem o dotaci v Litoměřicích stoupá, což Pavel Gryndler přičítá faktu, že solární ohřev TUV v běžném rodinném domě přináší roční úspory nákladů kolem čtyř až pěti tisíc korun. Běžná cena realizace celého zařízení je kolem 100 tisíc korun, ale s dvacetitisícovou dotací od města a případně ještě s dotací od Státního fondu životního prostředí ve výši 30 tisíc korun občan za pořízení solárního ohřevu zaplatí pouze 50 tisíc korun, což při současných cenách energie znamená návratnost osmi až deseti let. Nyní je v Litoměřicích nainstalováno zhruba 200 m2 ploch solárních kolektorů, z čehož významný podíl připadá na budovy v majetku města.
CO ČEKÁ NA VÍTĚZE
Do úvodního ročníku Solární ligy zahájeného 1. ledna 2004 s uzávěrkou 21. října se lze přihlásit na internetové stránce www.solarniliga.cz , kde jsou i podrobné informace o soutěži. Oficiální výsledky české Solární ligy mají být oznámeny v listopadu. Co kromě prestižního vítězství mohou nejlepší města a obce v soutěži získat? Například už jen "green image", tedy pověst sídla, kde v duchu evropských trendů zahájili tažení za vůči přírodě přátelštějšímu uspokojování energetických potřeb, může zaujmout potenciální investory či představovat plus při vyjednávání o dotace z evropských fondů na další rozvoj města. Lze také očekávat, že k mediálně známým "solárně nejaktivnějším sídlům" se upře pozornost firem, působících v oboru solární techniky, jež jim budou nabízet cenově výhodnější produkty či služby. V neposlední řadě bude nejlepším městům a obcím zajištěno bezplatné průběžné odborné poradenství a účast na zahraničních exkurzích, zejména za "solárními mistry SRN".
