Jsem uvolněným starostou, který je zároveň v důchodu. Úřednice Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) mi sdělila, že pokud pobírám odměnu, musím doložit potvrzení o pracovním poměru na dobu určitou, maximálně na 1 rok, jinak na výplatu důchodu ztrácím nárok. Postupovala úřednice správně?...
Jsem uvolněným starostou, který je zároveň v důchodu. Úřednice Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) mi sdělila, že pokud pobírám odměnu, musím doložit potvrzení o pracovním poměru na dobu určitou, maximálně na 1 rok, jinak na výplatu důchodu ztrácím nárok. Postupovala úřednice správně?
Uvolněný starosta - důchodce má nárok jak na odměnu, tak na výplatu důchodu. Zákaz výplaty starobního důchodu souběžně s příjmem z pracovního poměru na dobu neurčitou se starosty netýká.
Na základě § 37 odst. 1 zákona číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění panuje omezení pro výplatu starobního důchodu ve vztahu k osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu - aby bylo možno důchod pobírat, musí být tento vztah sjednán pouze na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku (lze-li pracovněprávní vztah podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat), jinak oprávněná osoba ztrácí na výplatu důchodu nárok. V případě výkonu funkce starosty však jde o výkon veřejné volené funkce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), na niž se až na výjimky (splatnost odměn, srážky ze mzdy, cestovní náhrady) zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., nevztahuje, stejně jako dílčí pracovněprávní úprava podle jiných zvláštních předpisů (například zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků).
Funkce starosty není výdělečnou činností vykonávanou na základě pracovněprávního vztahu, na niž pamatuje zákon o důchodovém pojištění. Starosta nepobírá mzdu ani plat a stejně tak se z důvodu zvolení starostou nestává zaměstnancem (obce ani kohokoliv jiného). Proto by při souběžném pobírání starobního důchodu a odměny uvolněného člena zastupitelstva obce, respektive "uvolněného starosty" při správném výkladu zákona nemělo dojít k žádným komplikacím.
I v případě, že by na výkon funkce starosty byl (nesprávně) aplikován § 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a úředníci OSSZ požadovali po starostovi, aby funkci starosty vykonával vždy jen na 1 rok nebo jim doložil pracovní smlouvu uzavřenou s obcí na dobu určitou, nepřesahující 1 rok (jakkoliv půjde o absurdní požadavek), je třeba si všimnout výjimky uvedené na konci ustanovení § 37 odst. 1 cit. zákona. Zde je požadavek na uzavření nejvýše jednoroční pracovní smlouvy podmíněn tím, že podle zvláštního předpisu pracovní poměr na tuto dobu skutečně sjednat lze - starostu však nelze volit co jeden rok. Starosta je zastupitelstvem obce volen na celé volební období a v každém případě je po celé volební období členem zastupitelstva.
Jak jsem již zdůraznil, starosta není z titulu zvolení starostou vůči obci (ani komukoliv jinému) v pracovním poměru. Proto se jej § 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění netýká. Důchod může nerušeně pobírat společně s odměnou uvolněného člena zastupitelstva.
Mgr. JAN POTMĚŠIL
legislativně-právní oddělení
kanceláře Svazu měst a obcí ČR
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Jsem uvolněným starostou čtvrté volební období, v letošním roce jsem byl fyzicky napaden při běžně prováděné kontrole městských zařízení v době provozu tohoto zařízení,jedním spoluobčanem. Po napadení jsem vyhledal odborné lékařské ošetření. Nabízenou neschopenku jsem odmítl, léčil jsem se ambulantně po dobu 3 týdnů. Vše bylo řádě zadokumentováno a nahlášeno,jako pracovní úraz. Po skončení léčení lékař vystavil zprávu s bodovým ohodnocením .
/Posudek o bolestném./ Pojišťovnou mi byla vyplacena příslušná náhrada, kterou nyní pojišťovna vymáhá na pachateli./ Tento se brání tím, že nejsem v pracovně právním vztahu vůči městu, tudíž mi nemohl způsobit napadením pracovní úraz.
Pojišťovna po mě žádá doložení pracovní smlouvy.
Děkuji za urychlenou odpověď.