Ptáme se vybraných finalistů letošního souboje o titul Historické město roku 2013, jak se jim daří omezovat zaplavení památkových center nevhodnými reklamními poutači.
1) Jak regulujete umisťování i podobu reklamy na veřejných prostranstvích?
2) Nakolik se vám to daří?
3) Jaké oficiální reklamní plochy jsou zájemcům k dispozici a kdo se o ně stará? Měnila se v posledních letech výrazněji výše poplatků za oficiální výlep?
4) Snažíte se usměrňovat podobu reklamy i na soukromých objektech?
MGR. PETR ŘEZNÍČEK, STAROSTA CHRUDIMI
1. Umístění reklamních zařízení v MPZ reguluje obecně závazná vyhláška města Chrudim č. 6/2005. Žadatel v žádosti doloží výpis z listu vlastnictví a snímek katastrální mapy s nákresem reklamního zařízení a jeho zákresem, u právnické osoby i výpis z obchodního rejstříku. Pro MPZ je zásadní vyjádření odboru školství, kultury, sportu a památkové péče. Ke konzultaci je přizván i městský architekt. Nachází-li se místo pro umístění reklamního zařízení v blízkosti komunikace, požadujeme vyjádření i od Dopravního inspektorátu PČR a od vlastníka komunikace.
V případě umístění přenosných reklamních zařízení podle platné obecně závazné vyhlášky města č. 2/2013, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, je každý uživatel veřejného prostranství povinen: ohlásit zvláštní užívání veřejného prostranství správci poplatku na základě vyplněné žádosti o povolení zvláštního užívání (záboru) veřejného prostranství a zaplatit příslušný poplatek (sazby jsou vymezeny za každý i započatý m2).
Zároveň je uživatel upozorněn, že je povinen při umisťování přenosných reklamních zařízení dodržovat tyto podmínky: respektovat předepsanou vzdálenost od dopravního prostoru; volnou šířku pásu pro chodce na chodnících nebo stezkách; přenosné zařízení nesmí být u křižovatky, popř. u sjezdu nebo nájezdu, příp. ve směrovém oblouku, aby nedošlo k narušení rozhledových poměrů; zařízení nesmí být ukotveno ani žádným svým prvkem zasahovat do konstrukčních vrstev chodníků nebo stezek; zařízení bude mimo provozní dobu odstraněno.
2. Poplatek za umístění přenosného reklamního zařízení se vybírá podle obecně závazné vyhlášky od roku 2009. Díky tomu se snížil počet přenosných reklamních poutačů na území MPZ. Snažíme se též o osvětu. Majitelé provozoven při realizaci vývěsních štítů či označení provozoven toto konzultují s architektem města.
3. Na území města se nachází 29 výlepových ploch. V MPZ jsou při jejím okraji jen dvě. Výlep plakátů zajišťuje pro město společnost Technické služby 2000 Chrudim spol. s r. o. Ceny začínají podle délky výlepu a formátu na 5 Kč za den za A4 a končí na 24 Kč za 15 dní u formátu B1. V posledních letech došlo k zvýšení ceny za výlep komerčních plakátů.
4. Vymáhání vyhlášky o umisťování reklamních zařízení v MPZ je v některých ohledech problematické a právní názor na způsob vymáhání není jednoznačný. Státní správa památkové péče na území MPZ využívá k regulaci reklamy omezených možností, které jí poskytuje § 14 odst. 1 a 2 zákona o státní památkové péči bez možnosti požadovat skutečnou nápravu, tj. odstranění nepovoleného či nevhodného reklamního zařízení.
Odbor správy majetku se vyjadřuje k podobě reklamy na soukromých objektech, je-li účastníkem řízení na stavebním úřadě MěÚ Chrudim jako vlastník sousedního, příp. dotčeného pozemku. K vydání souhlasu k umístění reklamy se požaduje i stanovisko architekta města a odboru školství, kultury, sportu a památkové péče. Ne vždy se snaha o dojednání patřičného vzhledu vývěsních štítů či reklamních zařízení setká s pochopením. Asi jediným efektivním řešením této problematiky by byla odpovídající novelizace zákona o státní památkové péči.
ING. JAROMÍRA VÍTKOVÁ, MÍSTOSTAROSTKA BOSKOVIC
1. MPZ mám v kompetenci již třetí volební období a reklamy jsou opravdu složitý problém. Město využívá vyhlášky KNV Brno ze dne 20. 11. 1990, vyhlášky města Boskovice č. 6/2006, o závazných částech regulačního plánu části MPZ Boskovice, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Podle uvedených předpisů jsou v MPZ přípustná jen kvalitně řemeslně nebo umělecky provedená označení provozoven respektující charakter fasády objektu. Plošné reklamy, větší neonové či plně podsvětlené poutače jsou nepřípustné.
2. Dosažení tohoto stavu není jednoduché, a proto se tímto dlouhodobě zabývá komise pro MPZ rady města. V této době je připravena ke schválení Výzva vlastníkům objektů v MPZ Boskovice, aby odstranili nepovolené reklamy do 30. 6. 2014. Celá věc se pravděpodobně urychlí i snahou samosprávy řešit problematiku a označení provozoven s výherními hracími automaty.
3. Poplatky za využití veřejného prostranství pro reklamní účely se řídí obecně závaznou vyhláškou města č. 3/2011, o místních poplatcích. Plakáty je umožněno umisťovat na povolených veřejných výlepových plochách.
4. Problematiku reklam řešíme již několik let, osvědčuje se osobní jednání s vlastníky objektů a opakované informace o regulačním plánu MPZ v městských tiskovinách.
OĽGA HALÁKOVÁ, STAROSTKA BEČOVA NAD TEPLOU
1. V současnosti dokončujeme ve spolupráci s NPÚ Loket Metodiku doporučující postup označení provozoven.
2. S regulací, resp. komunikací o regulaci s místními firmami a podnikateli, jsme začali v roce 2006 formou veřejných setkání s obyvateli bydlícími v MPZ. Nejvíce se osvědčila pracovní setkání za přítomnosti zástupců NPÚ a dalších odborníků. Máme velmi dobré reakce také na informace na webu města a v městském zpravodaji.
3. Přístupny jsou reklamní plochy tzv. otevřené - dřevěné nástěnky volně přístupné. Stará se o ně naše technická služba - Městská společnost Bečov, s. r. o. Výlepy jsou bez poplatků.
4. Usměrňování majitelů v oblasti štítů, poutačů se týká převážně vlastníků soukromých objektů. Dobrá je spolupráce v této oblasti se zástupci státního hradu a zámku v Bečově nad Teplou, takže v tom město nezůstává osamoceno.
Ráda bych ještě dodala, že největší problém v oblasti provozu v MPZ je přenos aktuálních informací, které se týkají stavebních změn, připravovaných projektů, jejich prezentace na veřejnosti, přenos strategických záměrů a získání pochopení těch, kteří vMPZ bydlí či podnikají. Je to silná aktivní skupina, která je zvyklá se o "své" postarat sama, což někdy vyvolává problémy. V MPZ se pořádá vetšina nejvýznamnějších kulturních akcí a některé mají i fyzické výstupy, např. z kovářských sympozií vznikají umělecká díla a kompozice, které mají být umístěny v centru města. A tam již nastává situace k regulaci, kterou projednáváme s odborníky, památkáři, a hledáme společné řešení, např. ke stanovení prostoru pro venkovní galerie.
Naše město je ojedinělým historickým sídlem, neboť zde žije 966 obyvatel a město navštěvuje asi 60 tisíc návštěvníků v turistické sezoně. Potřeby obyvatel se liší od potřeb návštěvníků, přesto musí správa města zohlednit mimořádně vysokou návštěvnost. Zdejší národní památky jsou tzv. městského charakteru, takže návštěvník zámku vstoupí nejdříve na náměstí a poté do zámku. Přináší to organizační, strategické, metodické nároky zejména na správu města a MěÚ, který má dvě zaměstnankyně a jednu uvolněnou funkci starostky.
ING. ALENA KUNEŠOVÁ, VEDOUCÍ ODBORU ŠKOLSTVÍ, KULTURY A CESTOVNÍHO RUCHU MĚÚ KLATOVY
1. Město nemá samostatný právní předpis k regulaci reklamy. Umisťování světelných, nesvětelných i nasvícených reklam a firemních označení na území MPZ Klatovy však věnujeme velkou pozornost. Legislativně jsou reklamy a jiná označení řešena od roku 1992, kdy byla MPZ vyhlášena. Na základě pravidelné kontroly bylo zjištěno, že v mnoha případech jsou reklamy a označení v MPZ Klatovy zpracovány citlivě vzhledem k hodnotám objektu - za použití tradičního zpracování (např. písmomalířsky, kovářské konzole, použití dřevěných či kovových prvků). Avšak vyskytují se i zcela nevhodné reklamy či označení, které pocházejí z dob minulých a jsou z pohledu památkové péče akceptovány. Kvůli hospodářské krizi se často mění provozovny, což vede i ke změnám reklam a označení.
2. Vzhledem k rostoucímu počtu přijatých nových žádostí lze říci, že se spolupráce s vlastníky objektů v MPZ zlepšuje. Většina nových návrhů řešení reklam a označení se předem konzultuje, tudíž je i správní řízení z hlediska požadavků státní památkové péče bezproblémové - vydané závazné stanovisko je přípustné, často i bez podmínek. Bohužel i nadále se vyskytují případy, kdy vlastníci objektů v MPZ nerespektují památkový zákon - domnívají se, že není nutné vydání závazného stanoviska, nebo předloží návrh, který z hlediska požadavků státní památkové péče nelze připustit.
K novým návrhům řešení reklam a označení přistupuje státní památková péče individuálně, vzhledem ke stávajícímu stavu objektu (fasád), kdy je označení chápáno jako dočasné do doby celkové rekonstrukce. Také se zohledňuje, zda jde o hodnotnou nemovitou kulturní památku ve smyslu zákona o památkové péči, či pouze o objekt v MPZ. Odbor školství, kultury a cestovního ruchu vždy postupuje v souladu se správním řádem a s památkovým zákonem. Podkladem pro vydání závazného stanoviska je vždy odborné vyjádření NPÚ v Plzni.
3. O reklamní plochy pro výlep plakátů se stará Městské kulturní středisko.
4. Pokud vlastníci objektů v MPZ či nájemci prostor poruší stran reklamních zařízení uvedené zákony, jsou pozváni k ústnímu projednání a na základě zjištěného se zahájí přestupkové řízení. Výsledkem je pokuta, avšak v památkové péči podle zákona není prostředku, jak dosáhnout odstranění nevhodného zařízení. Bývá jej dosaženo jen domluvou a dohodou s vlastníkem objektu.
ING. MILOSLAV PŘIKRYL, STAROSTA LIPNÍKU NAD BEČVOU
1. Město nemá zpracovanou vyhlášku, nařízení či opatření pro umisťování a podobu reklamy. Umisťování reklamních cedulí a jejich podoba na území MPR se řeší ve správních řízeních, kdy vlastník podá odboru regionálního rozvoje na úseku památkové péče na MěÚ žádost o vydání závazného stanoviska, jehož součástí je návrh reklamy, většinou se to týká označení provozovny.
2. Ve spolupráci s NPÚ se snažíme dojít k takovému řešení, které je vhodné pro historické jádro města. Ve většině případů se nám to daří.
3. O výlepové plochy se stará soukromá společnost a výlepové plochy v centru města jsou samostatně stojící na městských pozemcích. V posledních letech nedošlo ke zvýšení poplatků.
ING. MILAN STRAKOŠ, STAROSTA PŘÍBORU
1. V současnosti reklamu na území města regulujeme ve spolupráci s orgánem státní památkové péče a stavebním úřadem, v mezích platných zákonů. Reklamní plochy většího rozsahu reguluje i územní plán Příbora. Území MPR je v něm zahrnuto do plochy smíšené obytné - městské centrum a podle podmínek využití je v této ploše nepřípustné umisťování billboardů.
2. Město nemá schválený samostatný právní předpis zabývající se regulací reklamy. Aktuálně platný ÚP Příbora, v němž je na území MPR (vymezená plocha smíšená obytná - městské centrum) jako nepřípustné stanoveno umisťování billboardů, schválilo zastupitelstvo 13. 12. 2012 a účinnosti nabyl 30. 12. 2012.
3. Od 1. 1. 2013 je účinná obecně závazná vyhláška o místním poplatku za užívání veřejného prostranství pro konání reklamních akcí. Veřejným prostranstvím pro tyto účely (např. stánek kosmetické firmy) je v této vyhlášce vymezeno náměstí Sigmunda Freuda. Plakátovací plochy na území města provozuje soukromý subjekt a v historickém centru se nachází jedna plakátovací plocha na pozemku města (na hranici MPR). V historickém centru jsou umístěny informační tabule pro zveřejňování upoutávek na chystané kulturní akce.
4. Podle zákona o památkové péči jsou vlastníci nemovitostí v MPR povinni si před realizací svého záměru vyžádat závazné stanovisko orgánů státní památkové péče. To se týká i označování provozoven, umisťování reklamních poutačů či jiných firemních označení a zařízení. Zástupci orgánu státní památkové péče ve spolupráci s příslušným odborným pracovištěm NPÚ posuzují jednotlivé záměry tak, aby respektovaly tradiční formy upoutávek používané v minulosti a aby umístění negativně neovlivnilo původní vzhled objektu.
MVDR. PAVEL HEŘMAN, STAROSTA TŘEBÍČE
1. Regulaci reklamy v ČR řeší zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Obcím tento zákon svěřuje pravomoc stanovit svým nařízením veřejně přístupná místa, na nichž je reklama zakázána či povolena, a stanovit základní podmínky. Třebíč k takto regulované formě reklamy na veřejně přístupných místech dosud nepřistoupila. Reklamní projevy lze regulovat jen v intencích platných norem ČR, mj. stavebním zákonem. Pro umístění reklam či staveb pro reklamu v plošně chráněných územích, na kulturních či národních kulturních památkách lze uplatnit také zákon o státní památkové péči.
2. K regulaci reklamy došlo již za německé okupace a za zmínku stojí také úprava podmínek pro »Zřizování reklamních a informačních zařízení« (vládní nařízení č. 11/1942 Sb.). Nezpochybnitelným výsledkem dlouhodobé regulace reklamy na území města Třebíč je prohlášení MPZ v roce 1990. Zatím posledním úspěšným krokem směrem k regulaci reklamy v centru města je plošný zákaz reklamních stojanů typu »A« v historickém jádru.
3. Město má k dispozici 21 plakátovacích ploch, které jsou pronajaty soukromé firmě. Za poplatek se na nich umisťují reklamy a plakáty.
4. Město na soukromých objektech nemá moc možností regulovat reklamu. Estetické argumenty v případě nežádoucího uplatnění reklamních poutačů obvykle nejsou moc úspěšné. Myslím si, že »souboj« jedinečnosti kulturně-historických kvalit stavebního fondu centra města s komerční reklamou je zřejmě věčný a vzhledem k tvůrčí kreativitě reklamních agentur je třeba k problematice přistupovat s velkou invencí všech stran.
(redakčně kráceno)
