Sousedská práva a jejich ochrana Ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 občanského zákoníku (OZ) je povinnost vlastníka věci zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Nesmí proto zejména ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek...
Sousedská práva a jejich ochrana
Ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 občanského zákoníku (OZ) je povinnost vlastníka věci zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.
Nesmí proto zejména ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, aby učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku. Dále nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi. Nesmí také nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.
Občanskoprávní ochrana
Občanský zákoník v § 4 stanoví právo domáhat se ochrany proti tomu, kdo něčí právo ohrozí nebo poruší, a to u orgánu, který je k tomu povolán. Dotčený soused se může bránit tím, že se dovolá právní ochrany podle § 5 OZ. Podle tohoto ustanovení může příslušný orgán státní správy předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav.
Nutno si však uvědomit, že smyslem a cílem ochrany prostřednictvím obecního úřadu není spor o právo rozhodnout. Zde jde o obnovu stavu, který existoval před narušením pokojného stavu.
Rozhodnutí správního orgánu není definitivní, má pouze předběžný charakter, přičemž každý z účastníků řízení se může současně nebo i následně domáhat ochrany u příslušného soudu. Jedině soud je oprávněn prohlásit meritorně právní stav, případně jej změnit. Není přitom nijak vázán ani předchozím rozhodnutím správního orgánu, když se poškozený předem obrátil na něj.
Příslušný správní orgán se v řízení nezabývá otázkou, zda zásah do pokojného stavu byl po právu nebo byl s ním v rozporu. Zjišťuje pouze, zda byly splněny podmínky požadované občanským zákoníkem pro rozhodnutí.1)
Řízení konané podle ust. § 5 občanského zákoníku je zcela zvláštním případem použití procesní úpravy provedené správním řádem. Ačkoli se provádí podle správního řádu (zákon č. 17/1967 Sb.), nepřestává být občanskoprávní ochranou. Lze ji uplatnit za předpokladu, že stav vzniklý rušením se sám mezitím nestal pokojným a dále, že je dosud dána základní procesní podmínka poskytnutí ochrany, tzn. dokud je zásah zřejmý. Kdyby zásah nebyl zřejmý, musel by obecní úřad žádost o poskytnutí ochrany podle § 5 OZ zamítnout.
Kdy je zásah zřejmý
Zásah je z hlediska obecního úřadu, který o věci rozhoduje, zpravidla zřejmý tehdy, jestliže jeho zjištění (tj. poznání) nevyžaduje důkazu, resp. stačí-li k jeho zjištění důkaz bezprostředním vnímáním, tj. ohledáním. Kdyby se např. v svědeckých výpovědích, resp. v důkazech vyskytl rozpor a obecní úřad dospěl k názoru, že k zjištění, zda šlo o zásah do pokojného stavu, je zapotřebí provést složitější důkazní řízení apod., nebylo by možno zásah považovat za zřejmý podle § 5 OZ a žádost o ochranu by bylo třeba zamítnout.
Rozhodnutím obecního úřadu je předběžný zákaz chování, jímž se zasahuje do pokojného stavu, nebo popř. příkaz obnovení předešlého stavu. Obecní úřad nemůže vydat rozhodnutí určovací. V případě rozhodnutí, jímž se žádosti o poskytnutí ochrany vyhovuje, jde o obnovení předešlého, tj. původního stavu, tj. i tehdy, zakazuje-li se rušení. Obnovení předešlého stavu i zákaz překračování zásahu nebo zákaz jeho opakování může spočívat nejen v zákazu nějakého chování, ale i v jeho příkazu.
Z předběžnosti rozhodnutí podle § 5 OZ vyplývá, že obecní úřad nemůže vydat rozhodnutí, jehož provedením by vznikl nenapravitelný stav. Právní ochrana podle § 5 občanského zákoníku je ochranou předběžnou. Správní orgán při jejím poskytnutí nevyhlašuje ani nevytváří stav právní, ale stav pokojný. Jde o urychlené poskytnutí ochrany před zřejmým zásahem do posledního pokojného stavu. Z účelu řízení vyplývá, že musí být provedeno rychle a bez složitého dokazování; vždy však musí být zjištěno, jaký byl pokojný stav, jemuž má být ochrana poskytnuta.
Opatření k obnově pokojného stavu musí odpovídat možnostem osoby, jíž jsou uložena.2) Otázku povahy takového rozhodnutí z hlediska předběžné povahy a tedy z přezkumu soudu vyloučené podle § 248 odst. 2 písm. e) o. s. ř. vyřešil Ústavní soud České republiky nálezem č. III ÚS 142/98-32 tak, že předběžnost ve smyslu citovaného ustanovení je třeba chápat tak, že se musí jednat o rozhodnutí předběžná v řízení správním, čili ve vztahu k dalšímu správnímu rozhodnutí.
Musí být rychlé
Řízení podle § 5 občanského zákoníku probíhá v režimu správního řádu a každé správní rozhodnutí musí v souladu se základní zásadou stanovenou v § 3 odst. 4 správního řádu vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Řízení musí být vedeno tak, aby posilovalo důvěru občanů ve správnost rozhodování, aby rozhodnutí bylo přesvědčivé a vedlo k dobrovolnému plnění povinností. Z povahy řízení podle §5 občanského zákoníku, jehož účelem je rychlé zjednání nápravy, vyplývá, že řízení musí být provedeno rychle, tedy bez složitého zjišťování a dokazování. Vždy však musí být napevno zjištěna skutečnost, jaký byl pokojný stav, který byl narušen, když to je nezbytným předpokladem pro poskytnutí ochrany.
V případech řízení podle § 5 občanského zákoníku dochází rovněž k situacím, kdy zásah do tzv. sousedských práv spočívá v obtěžování sousedů pevnými a tekutými odpady, zejména při zakládání skládek na přilehlých pozemcích. Příslušný obecní úřad by měl v tšchto případech vždy zahájit přestupkové řízení s pachatelem takového jednání, nebo podle ust. § 47 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se přestupku proti veřejnému pořádku dopustí ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. Tento přestupek je postižitelný pokutou až do 50 000 Kč.
Řízení o správních deliktech je totiž typem řízení, které se až na výjimky, kde to zákon výslovně stanoví, zahajuje vždy ex officio, tedy z podnětu správního orgánu. Zda-li správní orgán získá poznatky pro zahájení řízení ze své vlastní činnosti, dále z podnětu fyzických a právnických osob, popř. státních orgánů, není rozhodné. Tyto správní delikty mají správní orgány, tedy i obecní či městský úřad podle zákona o přestupcích šetřit a řešit z úřední povinnosti, kterou jim ukládá zákon.
Poznámky
1) K tomu blíže Richter J., Ochrana pokojného stavu, Právní rádce, č. 6/1995, str. 9
2) K tomu viz Krajský soud v Ústí nad Labem, SJS 601/2000, 16 Ca 425/98
Libor Nedorost,
Nejvyšší státní zastupitelství, Brno
Nutno si však uvědomit, že smyslem a cílem ochrany prostřednictvím obecního úřadu není spor o právo rozhodnout. Zde jde o obnovu stavu, který existoval před narušením pokojného stavu.
