Soužití s Romy je především otázka komunikace V Pardubicích žije více než dva tisíce Romů. I když soužití tak početné menšiny s majoritní společností s sebou nese určité problémy, vyhraněné konflikty typu ústecké zdi v Matiční ulici zde neznají. Naopak, město proslulo tím, že má v řešení vztahů...
Soužití s Romy je především otázka komunikace
V Pardubicích žije více než dva tisíce Romů. I když soužití tak početné menšiny s majoritní společností s sebou nese určité problémy, vyhraněné konflikty typu ústecké zdi v Matiční ulici zde neznají. Naopak, město proslulo tím, že má v řešení vztahů mezi etniky před ostatními srovnatelnými městy určitý náskok.
Alena Kosková, poradkyně pro etnické menšiny z Magistrátu města Pardubic, tvrdí, že je to především otázka komunikace: "Kde neexistuje komunikace, vznikají problémy. A to platí i naopak. Vedení města si tuto základní pravdu každého soužití uvědomuje už dlouho. Jednou z nejstarších komisí městské rady je komise pro řešení romské problematiky, která vznikla už v roce 1992. Je komunikačním centrem mezi Romy, politiky a zaměstnanci státních i městských úřadů a organizací. Romové však mají své zástupce i v dalších komisích, například v bytové a ubytovací. Čistě romským seskupením pro komunikaci s městem je Městská romská rada."
Zapojení romského etnika do politického života ve městě je asi nejdůležitějším, ale zdaleka ne jediným prvkem kvalitního soužití.
"Velmi dobré zkušenosti máme s Romským střediskem, které se celotýdenně stará o kvalitní využití volného času romských i neromských dětí, a jehož součástí jsou i jesle a mateřská školka," vypočítává Alena Kosková. "Čím dál navštěvovanější je také Společenský klub. Ten je učen mládeži od 15 let. Působí u nás Rada romských žen a občanské sdružení RegiRom na podporu romské kultury. Nadační fond Romane čhave má zase za úkol podporovat vzdělávání romských dětí," dodává.
Vzdělávání dětí
Osvědčily se zejména přípravné ročníky pro vstup romských dětí do 1. třídy základní školy. Jsou ve městě dva a působí v nich romští pedagogičtí asistenti, kteří neváhají zajít do rodin a děti do třídy přivést. I proto dnes není výjimkou, že romské děti mají v základní škole na vysvědčení jedničky.
"Přípravky" oceňuje i okresní romský poradce Julius Horváth: "Já jsem v kontaktu s romskými rodinami denně. Hned poznám, které děti do "přípravky" chodí. Jsou akceschopnější, komunikativnější a sebevědomější. Vzdělání je pro Romy základní věc, a proto se už těším, až nám za rok vyjdou první absolventi Střední romské školy v Kolíně. Budou pracovat jako pedagogičtí asistenti a možná mě některý nahradí ve funkci romského poradce."
Na vzdělané mladé lidi s čistým trestním rejstříkem čeká také pardubická městská policie. Mezi strážníky je zatím pouze jeden Rom, jeho práce si však magistrát velmi cení.
Romský poradce Julius Horváth dobře ví, že Romy nejvíce trápí nedostatek bytů a nezaměstnanost. Řešením obou problémů by se mohlo stát zčásti Romské stavební a bytové družstvo ROMSTAV.
"Nyní jsme ve fázi vypracovávání stanov. Až nám je schválí Ministerstvo vnitra, chtěli bychom ve spolupráci s magistrátem začít stavět domky z lisované slámy. Je to progresivní technologie, pomocí které lze stavět rodinné domky lacino a rychle," vysvětluje poradce.
Romové si stanovili pro výstavbu pouze dvě podmínky: nechtějí, aby bydlely pohromadě více než dvě romské rodiny, protože mají obavy ze vzniku ghet a aby se výstavba uskutečnila v dosahu městské hromadné dopravy. Pardubická radnice je spolupráci v této oblasti nakloněna. Je jenom otázkou času, kdy ROMSTAV začne stavět první domky.
Mezinárodní program
Nepřehlédnutelné výsledky Pardubic v práci s menšinami, zejména s romským etnikem vzbudily před řadou let pozornost britského velvyslanectví a organizace Europian Dialogue. Pozvolna se rozvíjela spolupráce, která zhruba před dvěma lety dostala konkrétní podobu v projektu s názvem Soužití ve městě se zaměřením na národnostní a etnické vztahy. U jeho zrodu stál Klub hurá kamarád (KHK), občanské sdružení, které bylo založeno v roce 1994 pro práci s dětmi v obtížných životních situacích. Kromě KHK se na tom podílel pardubický magistrát, Know-How Fund (KHF) při britském velvyslanectví a Univerzita Karlova v Praze - Institut základů vzdělanosti. Finančně projekt podpořily ještě Nadace rozvoje občanské společnosti v rámci programů Phare a Open Society Fund.
První etapa projektu, která spočívala ve zjištění výchozí situace, skončila v závěru loňského roku vydáním publikace Alice Ondrouchové z Univerzity Karlovy - Institutu základů vzdělanosti Zpráva o interetnických vztazích v Pardubicích.
"Skončila první etapa projektu, který považujeme za pilotní nejen pro Českou republiku, ale také pro Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a další postkomunistické země," prohlásil tehdy zástupce britského Know - How Fundu Steven O'Conor.
"Pardubice jsme si jako partnera nevybrali náhodou. Je to proto, že v oblasti spolupráce mezi etniky mají velmi dobré výsledky. To nám umožnilo situaci lépe analyzovat."
Mezinárodní konference
Mezinárodní konference Romové a obec, která se konala v Pardubicích 7.-9. prosince loňského roku, byla předělem mezi první a druhou etapou programu. Setkalo se zde více než 250 účastníků - starostů, romských poradců a asistentů, zástupců nevládních organizací, ale i nadací a státních institucí nejen z České republiky, ale i z okolních zemí. Konference se zúčastnili mimo jiné také první tajemnice britského velvyslanectví v Praze Judith Gardiner a Simon Williams z britského ministerstva pro mezinárodní rozvoj. Diskutovalo se o problematice soužití menšin, o konkrétních problémech i jejich řešeních.
"Od konání konference k nám přijelo konzultovat romskou problematiku několik měst," pochvaluje si Alena Kosková. "Znovu a znovu se potvrzuje, že problémy vznikají především tam, kde vázne komunikace."
Podle poradkyně pro etnické menšiny Aleny Koskové přitom řada měst má dobrou vůli řešit romskou problematiku a věnují na to značné finanční prostředky. Bohužel se často stává, že všechny peníze dostane jeden subjekt, který pak s nimi plýtvá.
"U nás je takové přísloví: Nedávej všechny vejce do jedné ošatky," poznamenává k tomu s úsměvem Richard Crowson, britský expert na problematiku menšin, který s pardubickými spolupracuje už druhý rok. "Když totiž ta ošatka spadne, nezůstane vám ani jedno vajíčko."
Cílem je otevřená společnost
Pardubickou radnici nyní čeká druhá etapa programu. Nazývá se Roma Rights and Access to Justice in Europe, zkráceně a foneticky "ráže". Pardubičtí mu však dali svůj název Lidé v naší společnosti. Je to dvouletý až tříletý cyklus výuky chování k odlišnému etniku. V prvním roce absolvují školení všichni pracovníci magistrátu a další tři cílové skupiny: městská policie a někteří zástupci Policie ČR, školy a také Romové.
Další program je zaměřen na poznávání odlišností etnických kultur a zvyklostí a vzájemné poznávání. Vše má jeden hlavní cíl: zlepšování komunikace mezi jednotlivými etniky.
"My jsme zatím zvyklí spojovat problematiku menšin pouze s Romy," upozorňuje primátor města Pardubic Ing. Jiří Stříteský. "Ale už dnes to není pravda. Ve městě je poměrně silná vietnamská komunita, pracují tady Ukrajinci, Italové, Nizozemci, výrobu rozvíjejí dvě silné asijské firmy, přijdou i další zahraniční investoři. Se všemi musíme umět komunikovat a naučit se ctít vzájemné kulturní odlišnosti i jiné zvyklosti. Jen tak se můžeme dopracovat budoucího cíle - fungující otevřené společnosti."
Jaroslav Jonáš,
Magistrát města Pardubic
FOTO ARCHÍV
