Zatímco nyní Jihočeský vodárenský svaz vyrobí ročně 16 mil. m3 pitné vody, v roce 2030 by to mohlo být až 25,5 milionu a v roce 2050 ještě o něco víc, 28,6 mil. m3. K těmto závěrům dospěl autorský tým pražské společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, který pro vodárenský svaz zpracoval studii vývoje pitné vody dodávané z jeho soustavy s výhledem právě na tyto roky.
„Jde o první analytický dokument, zaměřený na budoucí spotřebu pitné vody v kraji, který si náš svaz nechal zpracovat za víc než čtvrt století existence. Stane se pro nás důležitým vodítkem při plánování dalších investic do údržby a rozvoje soustavy,“ konstatoval Antonín Princ, ředitel JVS.
Jihočeská vodárenská soustava je jednou z nejrozsáhlejších v Česku a je hlavním zdrojem pitné vody pro většinu obyvatel Jihočeského kraje. Ve 150 městech a obcích na rozloze 6300 km2 zásobuje zhruba 400 tisíc obyvatel.
Studie hodnotila rozvojový potenciál všech na soustavu napojených sídel, z nichž 31 nejvýznamnějších bylo zařazeno do jedné skupiny a zbylých 119 do druhé. Třetí pak zahrnula 98 obcí, které vodu ze soustavy neodebírají, ale leží u budovaných dálnic D3 a D4 z Prahy do Českých Budějovic a z Prahy do Písku, a lze tedy očekávat jejich rozvoj včetně průmyslových zón. Celkem tak analýza řešila vodohospodářské potřeby na území 248 obcí
„Tři desítky obcí z první skupiny mají na vodárenskou soustavu nejvýznamnější vliv, a proto byl rozbor jejich katastrů, sloužící k odhadu budoucí spotřeby vody, opravdu detailní. Vycházel z územních plánů, demografického vývoje, rozvojových ploch a záměrů,“ popsal metodiku zpracování dat František Rytíř, provozní náměstek ředitele JVS.
Ve zbylých dvou skupinách hodnocených obcí se odhad budoucího vývoje spotřeby vody už prováděl bez takto podrobné analýzy. Studie přitom zahrnula i další důležité dokumenty jako Plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro Jihočeský kraj do roku 2030 či lokality, postižené v roce 2015 suchem, tedy i zhoršenou kvalitou vody a málo vydatnými zdroji.
Autoři uvádějí, že průměrná denní spotřeba domácností v „nejvlivnější“ skupině obcí činí 85 litrů, zatímco v zahraničí to je v průměru 137–140 litrů. Tři scénáře možného vývoje spotřeby vody v kraji proto počítají s denní spotřebou 90, 115 a 140 litrů. Podobně se hodnotily možné odběry ostatních zákazníků či růst počtu obyvatel.
„Při hodnocení studie jsme konstatovali, že jde o zásadní strategický dokument, který kvalifikovaně prognózuje možný budoucí vývoj spotřeby pitné vody v kraji. Dává také odpovědi na kapacitu technologie a potrubního vedení soustavy při její obnově. Ta se plánuje a provádí s výhledem na další desítky let dopředu,“ uvedl Antonín Princ, který je současně i předsedou představenstva JVS.
Podle Františka Rytíře klíčová úpravna vody Plav už teď umožňuje vyrobit 1500 litrů vody za vteřinu, tedy až 47,3 milionů m3 vody za rok. „V tom naši předchůdci, kteří ji v 70. letech minulého století projektovali a stavěli, odvedli vynikající práci. Předstihli dobu a postavili něco nadčasového,“ poznamenal.
Na úpravnu je napojeno přes 550 kilometrů zásobovacích řadů, jimiž veškerá voda teče přes čerpací stanice do hlavních distribučních vodojemů. Z nich pak míří další desítky kilometrů ke konečným spotřebitelům.
Jihočeský vodárenský svaz, vlastněný obcemi a městy, v posledních letech vyrábí kolem 16 mil. m3 vody. A to i přes pokles odběrů obcí, preferujících své vlastní zdroje. Kompenzovat se mu to daří průmyslovými odběry, jejichž podíl loni vzrostl na 9 procent z vyrobené vody.*
/zr/
K foto:
Úpravna vody Plav
Foto: archiv Jihočeského vodárenského svazu
