Správné označení smluvních stran Smlouvy jsou každodenní součástí ekonomického života obcí a právnických osob založených obcemi. Důležitými, i když zdánlivě jednoduchými částmi smluv, je označení smluvních stran a v souvislosti s tím i otázka označování subjektů na fakturách, nabídkách a dalších...
Správné označení smluvních stran
Smlouvy jsou každodenní součástí ekonomického života obcí a právnických osob založených obcemi. Důležitými, i když zdánlivě jednoduchými částmi smluv, je označení smluvních stran a v souvislosti s tím i otázka označování subjektů na fakturách, nabídkách a dalších listinách.
Obecně můžeme říci, že označení smluvní strany musí být jasné, určité. Musí být tedy jasno, kdo právní úkon činí, přičemž je vhodné, i když zákonem přímo nevyžadované, aby hned v označení byly strany označeny dle svého postavení v tomto úkonu (například kupující, prodávající, nájemce atd.), což podstatně zlepší orientaci v textu smlouvy.
Právní úprava
Pokud jde o detaily označení, jeho povinná forma bude v různých případech různá. Když bude označení smluvní strany neurčité, případně bude označovat právně existující nebo právně nezpůsobilou entitu, bude smlouva od počátku neplatná.
V případě, že jsou z takové smlouvy skutečně poskytována plnění ve smlouvě sjednaná, nejde ve skutečnosti o plnění z této smlouvy a začínají potíže. V zásadě může jít o plnění z jiné smlouvy (uzavřené s někým jiným, například ústně, konkludentně atd.), nebo o plnění bez právního důvodu, jehož přijetí je ovšem bezdůvodným obohacením.
Dostaneme se zde i k případům záměny subjektů za jiné, existující i plně způsobilé subjekty, které se chybou v označení mohou dostat do smluvního vztahu, v němž nikdy být nechtěly a který jim může způsobit nepředstavitelné problémy.
Mnoho vadných smluv projde bez povšimnutí, jsou plněny a nakonec i splněny.
Mnoho jiných smluv ovšem splněno není či je splněno vadně. Pak se otázka, co s neplatnou smlouvou, koho žalovat a o jaké plnění se jedná, se stává často neřešitelnou.
Přitom stačilo jen trochu pečlivosti, aby smlouva byla uzavřena skutečně s tím, s kým jsme ji uzavřít chtěli. Jak tedy označovat subjekty v konkrétním případě?
Obec
Označení obce a samosprávných jednotek již nepřináší takové problémy jako dříve, vzpomeňme si na velké množství smluv (a následně i faktur), jejichž smluvní strana byla označena chybně, například:
Nejčastěji: Obecní úřad v Bludné, Obecní zastupitelstvo obce Horní, Odbor rozvoje města Nízká. Všechna tato označení vypadají pěkně, neboť zní velmi vznešeně a institucionálně, bohužel v těchto konkrétních případech byly strany označeny zcela špatně.
Stranou musí být někdo, kdo má právní subjektivitu, tj. schopnost činit právní úkony, mít práva a povinnosti. Ve všech těchto případech je subjektem obec, a to se svým jménem, aktuálním v době, kdy činí právní úkon. Smlouvy uzavřené s orgány obce místo s obcí jsou od počátku neplatné se všemi ostatními důsledky.
Obecní úřad (stejně jako zastupitelstvo obce) je orgánem obce, odbory a komise jsou dokonce jen součástí orgánů. Žádný z těchto subjektů není způsobilý vstupovat do právních vztahů.
Neexistují například zaměstnanci obecního úřadu, ale zaměstnanci obce, zařazení do obecního úřadu (pro ilustraci též formulace § 110, odst. 4, písm. e). Není žádného majetku obecního úřadu, ale pouze majetku obce.
Za velmi řídce frekventované, zato katastrofální lze považovat smlouvy, kdy stranou byl Jan Novák, starosta obce Dolní, místo správné formulace Obec Dolní, jednající starostou Janem Novákem. V daném případě totiž smlouva nemusí být nutně neplatná (jde o její obsah), ovšem v případě platnosti její stranou se stane Jan Novák, shodou okolností starosta obce, což jistě nebylo cílem.
Zde je nutno upozornit na notoricky známý, a přece tak málo uvědomovaný rozdíl v označení obec - město. Paragraf 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, praví, že za určitých podmínek je obec městem.
Z této i ostatních formulací v zákoně lze dovodit, že pokud jsou tyto podmínky splněny, označení formy právnické osoby - město a obec je v tomto případě zaměnitelné.
Co se týká označování krajů, je zde situace obdobná jako u obcí, kraje mají vlastní právní subjektivitu. Pokud jde o orgány státu, je zde nutno pečlivě rozlišovat, které a kdy mají či nemají právní subjektivitu na základě konkrétních zákonů, jimiž jsou zřízeny.
Fyzická osoba, činící právní úkon mimo svou podnikatelskou činnost
Taková fyzická osoba bude označena jménem a příjmením, což je nejen obecný úzus, ale právo a povinnost občana "užívat jméno a příjmení, kterými jest zapsán v matrice", upravená v § 1, odst. 1 zákona č. 55/1950 Sb. (účinnost tohoto zákona skončí dnem 1. 7. 2001, kdy vstoupí v účinnost zákon č. 301/2000 Sb.).
Nová zákonná úprava omezuje povinnost užívání jména (jmen) a příjmení zapsaného v matrice pouze na "úřední styk". I tak jsem přesvědčen, že označování jménem a příjmením zůstane základním označením v občanskoprávních vztazích.
Lze si totiž teoreticky představit, že v některých případech je označení např. uměleckým pseudonymem či přezdívkou dostatečně jasné a určité, ovšem v případném sporu o plnění z takové smlouvy či ve sporu s finančním úřadem o daňovou uznatelnost takto označeného dokladu by vznikly problémy, které lze bez přehánění označit jako nepřekonatelné.
Označení jménem a příjmením je sice dostatečné z hlediska platnosti smlouvy, ovšem je velmi vhodné připojit některý údaj, který podstatně sníží možnost záměny (adresu trvalého bydliště, datum narození) nebo který možnost záměny vyloučí (rodné číslo).
Otázka je, zda tyto údaje druhá strana sdělí a pokud nesdělí s odkazem na ochranu svého soukromí, zda pokračovat v jednání s touto stranou.
Právnická osoba, činící právní úkon mimo podnikatelskou činnost
Je nutno upozornit, že kromě velmi známých společností a družstev existuje nepřeberně forem právnických osob (například: politické strany, církve, nadace, občanská sdružení, sdružení právnických osob a obecně prospěšné společnosti a mnoho z nich vůbec nemusí (a v některých případech dokonce ani nemohou) být podnikateli.
V tomto případě je nutno jednající právnickou osobu označit jménem, zapsaným ve zvláštní evidenci (rejstřík obecně prospěšných společností, rejstřík sdružení právnických osob atd.). I když to zákonná úprava přímo nevyžaduje, je vhodné uvést identifikační číslo, sídlo právnické osoby atd.
V tomto případě je, především u organizačně rozsáhlejších právnických osob nutno sledovat, zda jejich organizační složky mají právní subjektivitu a kdo je za ně oprávněn jednat. Například u církví a některých občanských sdružení jde často o dlouhé prověřování jejich statusů a stanov, které je ovšem v případě majetkových transakcí nezbytné.
Stejně jako v případě, kdy byl zaměněn starosta s obcí, je třeba formulovat označení právnické osoby tak, aby nedošlo k záměně právnické osoby s tím, kdo za právnickou osobu jedná (i to se opravdu stalo!).
Podnikatel při výkonu své podnikatelské činnosti
Tato část se plně týká právnických osob, které obce často zakládají za účelem podnikání a samozřejmě také každého podnikatele, s nímž vstupují do smluvního vztahu. Proto je nutno upozornit na zásadní změny, provedené zákonem č. 370/2000 Sb., kterým byl novelizován obchodní zákoník. Tyto změny platí od 1. 1. 2000.
V této oblasti se chybuje nejčastěji a bohužel se nezdá, že by se blýskalo na lepší časy. Jak všichni víme, nebo bychom měli vědět, podnikat u nás mohou jak fyzické, tak právnické osoby.
Začněme pár odstrašujícími případy: na objednávce byla předtištěna obchodní firma Vydavatelství přírodovědné literatury, prostory v kulturním domě si pronajala hudební skupina Zvuk, stranou smlouvy o zprostředkování byla Unreal, realitní kancelář.
Výše uvedené subjekty neexistují a existovat nemohou. Abych je čtenáři trochu přiblížil, hudební skupina Zvuk bylo ve skutečnosti šest fyzických osob, Unreal bylo fantazijní označení, kterým se označovala fyzická osoba, u vydavatelství jsem se nikdy nedozvěděl, zda šlo o špatně označenou společnost (tedy chybělo by například a. s., s. r. o. atd.) či fyzickou osobu (osoby).
Co přinesla novela
Novela obchodního zákoníku zavedla nový pojem "obchodní firma", který nahradil předcházející "obchodní jméno", ovšem v právně užším prostoru. Obchodní firmou je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Pod touto obchodní firmou je podnikatel povinen činit právní úkony.
Pokud podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku, nevztahují se na něj ustanovení o obchodní firmě a je povinen činit úkon pod svým jménem a příjmením (fyzická osoba) či pod svým názvem (je-li právnickou osobou).
Fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku (a jenom ony) mohou ke svému jménu a příjmení připojit dodatek, odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání. Pokud je fyzická osoba zapsána v obchodním rejstříku s takovým dodatkem, musí zapsaný dodatek uvádět.
Upozorňujeme na to, že není možno zaměňovat označení společenské formy (místo spol. s r. o. uvádět s. r. o. apod.), firmy nebo jména zkracovat, byť jsou sebedelší, do firem či jmen přidávat nové části, byť znějí sebekrásněji.
Dalším novým ustanovením obchodního zákoníku je § 13a, který v odst. 1 říká: "Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách uvádět, jen jestliže byl zcela splacen."
Všimněte si zvýrazněné části. Kdo z podnikatelů není zapsán v obchodním rejstříku, bude zřejmě zapsán v živnostenském rejstříku, případně seznamu advokátů, seznamu znalců atd.
Na nedodržení této povinnosti pamatuje novela přestupkového zákona, konkrétně v novém znění § 24, odst. 1, písm. f.) a za její porušení lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.
Zjistěme si vždy, s kým obchodujeme, a to nejen kvůli tomu, zda svým ostatním partnerům platí či jinak plní to, co bylo domluveno, ujistěme se také, jaká je jeho právní forma, skutečné jméno či firma.
Jiří Kasal,
advokátní koncipient, Dačice
Smlouvy uzavřené s orgány obce místo s obcí jsou od počátku neplatné se všemi ostatními důsledky.
Upozorňujeme na to, že není možno zaměňovat označení společenské formy (místo spol. s r. o. uvádět s. r. o. apod.), firmy nebo jména zkracovat, byť jsou sebedelší, do firem či jmen přidávat nové části, byť znějí sebekrásněji.
