Srovnání čtyř měst (dokončení) V Moderní obci č. 5 pod titulkem Agora Central Europe jsme psali o přípravě projektu, jehož cílem je vzbudit zájem a účast občanů na řešení problémů sídla, ve kterém žijí. Nyní vás seznámíme s konkrétními výsledky jeho realizace ve městech Klášterec nad Ohří, Cheb,...
Srovnání čtyř měst
(dokončení)
V Moderní obci č. 5 pod titulkem Agora Central Europe jsme psali o přípravě projektu, jehož cílem je vzbudit zájem a účast občanů na řešení problémů sídla, ve kterém žijí. Nyní vás seznámíme s konkrétními výsledky jeho realizace ve městech Klášterec nad Ohří, Cheb, Praha 12 - Modřany a Varnsdorf.
Připomeňme, že celou akci průběžně monitoroval pracovník Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Doc. PhDr. Hynek Jeřábek a Ing. Pavel Mička, student stejné fakulty. Získané zkušenosti jejich závěrů mohou být prospěšné budoucím pěti aktérům dalšího kola projektu Agory Central Europe, které bude sponzorováno v letošním roce. A samozřejmě pro všechny ostatní.
Klášterec nad Ohří
Klášterec nad Ohří vynikal mezi zúčastněnými městy po celou dobu realizace projektu vysokou motivací k vyřešení konkrétních problémů sídla. Také aktivita občanů byla v tomto městě jednoznačně nejvyšší. Iniciátorka projektu Ing. Lenka Kynčilová získala pro projekt podporu starosty, souhlas rozhodující části radních i zastupitelů a našla ve městě mnoho občanů, kteří se pustili s vervou a optimismem do práce. Přitom byl pozitivním způsobem v projektu využit i počáteční kritický postoj aktivních účastníků z řad občanů. Ochota městského úřadu přizvat je ke spolupráci dala vyniknout myšlence interaktivního rozhodování radnice spolu s občany.
Město se stalo v některých ohledech vzorem pro ostatní města zařazená v projektu a do určité míry i místem "pilotování" nových metod práce, prezentace a monitoringu.
Určitým limitem konečného úspěchu projektu se může stát malé zapojení zastupitelů. Radní a zastupitelé jakoby se s důvěrou nechali zastupovat aktivními úředníky radnice, jakoby sami necítili potřebu přímé interakce s občany.
Pokud by tato hypotéza platila, mohlo by se ještě stát, že by úspěšný projekt byl zakončen rozhodnutím zastupitelstva, které by nevzalo dostatečně v úvahu akční plány a jejich připomínkované znění zpracované městským úřadem na základě projednání v komisích Městské rady v Klášterci nad Ohří. To by mohlo mít za následek deziluzi desítek občanů, kteří se aktivně projektu účastnili.
(Jen malá poznámka: v současnosti se ukazuje, že tato hypotéza se zčásti splnila a skutečné výsledky nejsou přesně takové, jaké se očekávaly a jaké občané chtěli. V tom existuje v této finální fázi rozdíl mezi Kláštercem a Chebem, kde se naopak podařilo jednotlivé akční plány navrhované pracovními skupinami skutečně rozpracovat a uvést v život, ač se projekt ve svém průběhu nezdál tak úspěšný jako v Klášterci nad Ohří.)
Cheb
V Chebu bylo příznivou okolností, že se o projekt zasadil sám starosta Ing. Václav Jakl. Projekt však provázely dvě nevýhody. Na jeho počátku nebyly nějaké jednoznačné palčivé problémy města. Ani zastupitelé, ani obyvatelé nebo představitelé politických stran nebo zájmových skupin se nesjednocovali na ústředním problému, ani nevedli spor o některý jiný. Druhou nevýhodou bylo, že starosta byl ve městě, v radě a zastupitelstvu (alespoň zpočátku) sám, kdo projekt opravdu prosazoval. Jak mezi úředníky radnice, tak i mezi zastupiteli bylo hodně skeptiků a našli se mezi nimi dokonce lidé, kteří projektu vysloveně nepřáli. Starostu i další aktivní občany stálo nemálo sil vzdorovat těmto negativním postojům a projekt tedy měl i fáze, kdy se práce nedařila. Město Cheb má také svá specifika související s příhraničním umístěním - problém prostituce, který se občané rozhodli řešit jako jeden z prioritních.
V průběhu projektu se podařilo získat dostatek aktivních členů pracovních skupin a připravit dostatečně konkrétní akční plány. Starosta proměnil v dílčí úspěch i mediální kampaň, která shodou okolností obrátila pozornost občanů celé ČR na několik dnů k Chebu a jeho problémům s prostitucí. Petice starostů příhraničních měst ústavním činitelům využila rozboru problému, který provedla pracovní skupina ustavená v Chebu právě v tomto projektu.
Protože projekt má své zastání v osobě starosty, lze doufat, že bude úspěšně zakončen a že budou realizovány některé z navržených akcí zpracovaných akčních plánů. Zatím se ukazuje, že se tak v současné době skutečně děje.
Modřany - Praha 12
Modřanský projekt byl od počátku prozářen mládím a optimismem. Byl zaměřen na otázky využití volného času, na problémy mladých lidí a nevyhýbal se ani problematice drog. Iniciátory byli dva aktivní pracovníci radnice, dr. Helena Chudomelová a doc. Stanislav Labík, kteří našli velkou podporu jak mezi radními a zastupiteli, tak i na školách a mezi rodiči.
Jednoznačným specifikem tohoto projektu bylo zapojení nejmladší generace do práce komise pro spolupráci občanů s radnicí (CPC) i jednotlivých pracovních skupin. Dialog mezi generacemi a aktivní vstup teenagerů do hledání problémů a navrhování jejich řešení znamená výhodu nadšení a optimismu, ale i nevýhodu malých zkušeností. Poněkud slabším místem byly technické otázky a pomalejší rozjezd.
Projekt byl od počátku koncipován jako specifický, nepříliš široce zaměřený. Tento výběr oblasti života města, v níž se aktivní občané, radní i pracovníci zúčastněných neziskových organizací nesetkávali s mocnými zájmovými skupinami, se ukázal pro okrajovou část Prahy jako velmi vhodný. Přivedl na radnici občany, kteří pro svou obec chtěli něco udělat. Získal radnici nadšené spolupracovníky a vytvořil atmosféru spolupráce a vzájemného respektu, na kterou bude možno v budoucnosti navazovat v dalších oblastech.
Je pochopitelné, že zvolené relativně úzké pole působnosti nedokázalo aktivizovat všechny obyvatele Modřan a okolí. Skupina účastníků z řad občanů však pracovala efektivně a ve spolupráci s neúnavnou iniciátorkou projektu dr. Chudomelovou, zkušeným moderátorem Agory, Ing. J. Vítkem a s neviditelným, ale účinným a všudypřítomným zázemím radnice, dovedla akci k užitečným výsledkům.
Dosažené výsledky v Praze 12 - Modřanech odpovídají očekávání. Věcné návrhy jsou konkrétní. Přinášejí neotřelé inovace, jsou plny mladistvých nápadů. Nepříliš velká skupina aktivních občanů, která se s velkým nasazením věnovala po několik měsíců projektu, vydržela a předložila skutečný výsledek interaktivního vyjednávání občanů, a to i těch nejmladších, a radnice.
Za nejcennější výsledek v Praze 12 - Modřanech je možno považovat oboustranný respekt účastníků projektu. Vytvořené partnerství mládeže (a dětí) a dospělých, občanů a radnice je významným úspěchem. Protože projekt neaspiroval na řešení problémů, které by měly konfliktní povahu, lze očekávat i jeho příznivé přijetí zastupitelstvem a prosazení realizace většiny konkrétních plánů.
Varnsdorf
Specifikem Varnsdorfu bylo počáteční zaměření projektu na otázky bydlení. Radnice si již na začátku od projektu slibovala podporu řešení této priority, a to jak věcnou, tak prostřednictvím peněz z veřejných zdrojů a od investorů i finanční. Ukázalo se, že tato problematika zajímá či trápí jen část obyvatel města a na setkání občanů byly mezi prioritní oblasti zařazeny další otázky: bezpečnost, čistota a sportovní vyžití.
Aktivita některých občanů a zastupitelů, jejich optimismus a zapálení překvapivě přesahovala angažovanost radnice a městské rady v čele se starostou a místostarostou. V projektu chyběla jejich řídící role a iniciativa. Starosta Jaroslav Tomášek, který projekt ve Varnsdorfu inicioval, a podobně i další radní, se k němu stavěli rezervovaně.
Projekt nebyl ve městě náležitě propagován. Lidé o jeho existenci nevěděli a dosud málo vědí. Pro získávání názorů občanů nebylo použito telefonického dotazování obyvatel a návratnost vyplněných anketních dotazníků byla ze všech zúčastněných měst nejnižší. Účast občanů v pracovních skupinách byla nízká. Účast radních byla rozhodně malá, buď zcela nulová, nebo jen formální a nezaujatá, bez patrné snahy projektu pomoci. Iniciátor projektu - starosta - se prakticky do konce projektu nezbavil svých nerealistických představ o cíli, možnostech i o průběhu projektu. Několik zastupitelů a jeden či dva úředníci radnice, kteří pomáhali věci udržovat v pohybu, mají zásluhu na tom, že projekt s vydatnou pomocí Agory dospěl až do závěrečné fáze. Pasivní obyvatelstvo, které ve své většině nevyhledává podíl na rozhodování, nevzalo projekt dostatečně na vědomí. Důvodem patrně byla i malá angažovanost úředníků radnice na informační kampani.
Projekt pomohl nebo patrně napomůže realizaci užitečných, dobře připravených akcí ve městě. Ty jsou součástí akčních plánů, které vznikly. Ani v tomto městě tedy nebyl zbytečný. Škoda jen, že se do něj nezapojilo více lidí - z radnice, zastupitelského sboru i z řad občanů. Škoda, že projekt plný elánu a optimismu nepřispěl k prolomení atmosféry převažující skepse a odevzdanosti, kterou lze ve městě pocítit.
Hodnocení akce samotnými účastníky není jednotné. Jak ukázal monitoring, jsou skeptický realismus a mírný pragmatický optimismus nejčastějšími polohami.
Pozitivní faktory
[*] Aktivní přístup iniciátorů projektu ve městě.
[*] Pochopení principů občanské participace a snaha tyto principy v projektu prosazovat.
[*] Pozitivní myšlení iniciátorů projektu ve městě, jejich aktivní snaha přesvědčit také ostatní účastníky projektu o potřebě pozitivního myšlení.
[*] Konkretizace problému města, který zaktivizuje občany a podnítí jejich zájem o město.
[*] Respekt iniciátorů a organizátorů akce k řadovým účastníkům i respekt zúčastněných k názorům někoho jiného včetně oponentů.
[*] Výběr přiměřené oblasti spolupráce, odpovídající možnostem iniciátorů a organizátorů akce. Volba takové sféry života města, v níž může spolupráce s občany přinést konkrétní výsledky.
Negativní faktory
[*] Pasivita, zdrženlivost nebo rezervovanost iniciátorů projektu při jeho prosazování ve městě.
[*] Snaha využít projekt k získání podpory občanů pro uskutečnění "hotových plánů" radnice.
[*] Nedostatek sympatizantů s projektem na radnici, v radě a v zastupitelstvu.
[*] Pozdní, anebo nedostatečné vysvětlení principů projektu v zastupitelstvu města.
[*] Nezíská-li projekt dostatečnou podporu u "elity" města, vzniká vážné nebezpečí, že se o něm značná část občanů vůbec nedozví.
[*] Formální pojetí projektu a úkolů z něj vyplývajících.
[*] Podcenění informační kampaně.
[*] Nedostatečné využití neformální mezilidské komunikace k seznámení veřejnosti s projektem.
Rady pro nové projekty
Při výběru měst a regionů pro realizaci projektu Agora Central Europe je třeba:
[*] Předem nevylučovat žádný z projektů pro nesplnění jen jednoho z kritérií výběru.
[*] Vybírat přednostně města a regiony s jasnou představou, k čemu by chtěly projektu využít.
[*] Vybírat města s ohledem na ochotu a připravenost uplatnit pravidla a metody spolupráce, užívané ACE při projektech interaktivní spolupráce s občany.
[*] Vybírat města, která jsou schopna projekt organizačně zajistit.
[*] Dávat přednost městům, v nichž se najde iniciátor, který dovede strhnout ostatní ke spolupráci.
[*] Při jednání dávat přednost městům a regionům, které prokáží ochotu zastupitelstva restrukturovat rozpočet obce podle priorit, k nimž projekt spolupráce s občany dojde.
Při rozhodování o iniciátorech projektu je nutno:
[*] Uvážit, zda jsou dostatečně seznámeni s cíli a principy projektů sponzorovaných ACE, seznámit se s těmito cíli a principy.
[*] Uvážit, zda jsou seznámeni s metodami interaktivního vyjednávání radnic s občany, požádat o vysvětlení, seznámit se s ukázkami.
[*] Uvážit, zda jsou ochotni a schopni používané metody uplatnit v podmínkách svého města (regionu).
[*] Uvážit, zda jsou schopni získat nebo přesvědčit aktivní radní, zastupitele a úředníky radnice k účasti.
[*] Posoudit, zda se občané města budou chtít účastnit.
[*] Posoudit, zda radnici a zastupitele skutečně zajímají názory a přání občanů, zda budou ochotni je respektovat jako partnery pro vyjednávání.
[*] Uvážit, zda je radnice schopna a ochotna projekt organizačně zabezpečit.
[*] Iniciátory by mělo zajímat, kterým oblastem a problémům by měl být projekt v jejich městě nebo regionu věnován.
Při volbě oblastí spolupráce bychom měli mít na zřeteli:
[*] Rozsah projektu a složitost problémů, které lze očekávat, by měly být úměrné možnostem, které radnice má na jejich realizaci.
[*] Iniciátoři by se neměli pouštět do příliš rozsáhlých a ambiciózních projektů, zahrnujících všechny oblasti života města nebo regionu, pokud nejsou schopni aktivizovat dostatečné množství radních, zastupitelů a úředníků radnice. Jejich pomoc a podporu budou v rozsáhlých projektech zcela jistě potřebovat.
[*] Totéž přiměřeně platí i o potřebném množství občanů, kteří by byli ochotni aktivně se podílet na vstřícném hledání problémů a na navrhování způsobu jejich řešení.
Spolupráce s občany
Od začátku je třeba:
[*] Informovat občany o smyslu a cílech projektu.
[*] Vysvětlit jim principy, možnosti jejich spoluúčasti a metody spolupráce.
[*] Projevit zájem o názory občanů a ochotu jim naslouchat.
[*] Dát jasně najevo připravenost radnice zabývat se názory oponentů.
[*] Přizvat ke spolupráci občany, kteří mají kritické připomínky k práci radnice a vyzvat je k věcné argumentaci a diskuzi.
[*] Vyhnout se přijímání rozhodnutí, která by předjímala výsledky očekávané diskuze o problémech.
Jak tedy zajistit, aby názory občanů bylo slyšet, aby s nimi radnice mohla počítat?
Vždy bude třeba počítat s různými stupni účasti. Nejširší okruh lidí vyjádří svůj názor při dotazování (v telefonickém, osobním či v dotaznících a anketách). Ti o stupeň aktivnější přijdou na shromáždění občanů. A je pochopitelné, že někteří z nich zde převezmou iniciativu. Pokud s nimi ostatní nebudou souhlasit, je třeba zajistit, aby měli možnost jejich jednostrannou orientaci svými hlasy korigovat.
Dalším, vyšším stupněm je účast na práci pracovních komisí a také zde je třeba nechat zaznít hlas menšiny.
Reprezentace názorů občanů tedy není procentním součtem jednotlivých, ne vždy hotových a ustálených mínění jednotlivců. Je třeba ji vnímat jako podmíněnou aktivním zapojením občanů. Aktivní občan bude mít vždy větší vliv na dění v obci než ten, který se k věcem veřejným nevyjadřuje.
Dana Špačková
FOTO ARCHÍV
