Stáda ovcí, koz a skotu spásají stráně i louky ve chráněných oblastech hlavního města

Tak jako každé léto se ve vybraných lokalitách v Praze i letos objevila stáda ovcí a koz a také skotu. Spásání porostů představuje tradiční a zároveň k přírodě šetrný a efektivní způsob obhospodařování pozemků ve zvláště chráněných oblastech na území hlavního města. Pastvu zajišťuje a financuje odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Projekt zahájil pražský magistrát v roce 2000 s malým stádem ovcí a koz v přírodní rezervaci Slavičí údolí v Radotíně, v roce 2012 přibylo první stádo skotu. V současné době jsou k pastvě využívána tři stáda ovcí a koz a dvě stáda skotu soukromých zemědělců. Roční náklady města na pastvu ovcí a koz jsou zhruba 950 tisíc korun, v případě skotu asi 450 tisíc korun.

„Spásaní trávy ovcemi, kozami či kravami je naprosto ekologický a šetrný způsob, jak se zbavovat vysoké trávy, a to i v těžko přístupném terénu. Půda také dostává zpět potřebné živiny, což se o motorových sekačkách říct nedá. Proto již několikátý rok přistupujeme k tomuto řešení,” říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Každé stádo ovcí a koz čítá zhruba 70 zvířat, přičemž převažují ovce (zhruba 80 až 90 %), které spásají především travní porosty. Zbytek tvoří kozy, které okusují především listy dřevin. Od října do dubna se stáda pohybují po předem stanovených lokalitách, mezi něž patří Prokopské a Šárecké údolí, Trojská kotlina, Radotínské údolí, Třešňovka v Hrdlořezích, Vidoule a další. Délka pasení záleží na podmínkách v jednotlivých místech a na aktuálním vývoji počasí.

Dvě stáda skotu – jalovic - spásají zejména podmáčené a vlhké louky. Jedno o přibližně 15 kusech je umístěno od května v suchém poldru Čihadla a druhé stádo, o 12 kusech, začalo pastvu v Čimickém údolí a dále putuje po loukách v oblastech Milíčova, Šáreckého údolí a Šeberova.

Pastva zvířat je vhodnou možností, jak se o tyto lokality starat. Řada míst je technice nepřístupná a pro mnoho chráněných společenstev a druhů rostlin i živočichů vytváří tento způsob hospodaření příhodné podmínky, které lze jinak jen velmi obtížně simulovat. Aby zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na jednotlivých lokalitách, případně je kombinována s ručním kosením. A vždy je ponechána část plochy nespasená.

Pastvu pro hlavní město zajišťují soukromí zemědělci, kteří také obstarávají čtyřiadvacetihodinový dohled nad stády. Pasáčci celý den stádo hlídají a také kontrolují, zda zvířata spásají jen území, která jsou k pastvě skutečně určená.

Pasoucí se stáda ovcí, koz a skotu je možné v chráněných oblastech na území hlavního města vidět od jara do podzimu. Pastva v konkrétní lokalitě je vždy vymezena, veřejnost může v jejím okolí procházet po chodnících a pěšinách bez omezení. Jen majitelé psů jsou žádáni, aby měli své psy na vodítku.

/zr/

Na snímku: Pastva v pražské Divoké Šárce

Foto: archiv města*