Od povodní, které potrápily zejména Moravu a východní Čechy v létě 1997, uplyne zanedlouho už pět let. Přesto dosud nejsou zcela odstraněny všechny škody, připomínající vzpouru vodního živlu. Jedním z citelně poznamenaných regionů byl Zlínský kraj.
| Zajímá nás, jak je dnes proti případným záplavám podobného rozsahu zabezpečen a jaké stavební práce je teprve nutné uskutečnit, aby se protipovodňová ochrana na tomto území zvýšila. Devadesát procent všech akcí na území Zlínského kraje realizovala společnost Povodí Moravy Brno, jejíž pracovníci mají o situaci v celém regionu nejucelenější přehled.
"Na průtoky povodně z července roku 1997 budou ochráněny jedině Otrokovice, a to po dokončení hrázování řeky Dřevnice. Po uskutečnění výstavby pro protipovodňovou ochranu rozhodujících retenčních objemů v předpokládané hodnotě asi 17 miliard korun v celém povodí Moravy stupeň ochrany vzroste. Musíme však brát na zřetel, že stále ještě všude nezabezpečí ochranu na průtok srovnatelný s povodní v červenci 1997, ale většinou na průtoky padesátileté až stoleté. Je nutné uvědomit si, že z hlediska ochrany lidských životů a majetků není vždy nezbytná ochrana absolutní, leckde postačí časové oddálení počátku povodně tak, aby bylo dosti času na organizační i technická opatření až po případnou evakuaci," bilancuje současný stav Ing. Václav Košacký, specialis-ta generálního ředitele Povodí Moravy Brno. NEJNÁROČNĚJŠÍ AKCE Pokud bychom chtěli dnes zhodnotit, které dokončené protipovodňové akce byly technicky a finančně nejnáročnější, byly to podle Ing. Košackého v první řadě ty práce, kterými muselo Povodí urychleně obnovit funkce poškozených úprav na tocích, tedy opravy či rekonstrukce nefunkčních hrází a mnoha dalších objektů sloužících protipovodňové ochraně. Dále to byly akce, u nichž byla navíc poškozena či zničena infrastrukturní zařízení, jako silnice, železnice, mosty, kanalizace, vodovody, plynovody apod. Vzhledem k tomu, že prvními protipovodňovými opatřeními byly nápravy povodňových škod, vše byly aktivity směřující k ochraně Otrokovic, Zlína, Vsetína, Rožnova pod Radhoštěm, Valašského Meziříčí, Kroměříže, Uherského Hradiště a dalších míst. Povodí Moravy podle svého specialisty plánuje i do budoucna řadu dalších významných staveb důležitých pro Zlínský kraj. Zásadní význam pro snížení povodňové vlny na Dřevnici přitom má mít suchá nádrž v km 24,0 Veselá - Slušovice s retenčním objemem asi 2,5 mil. m3. Zachytila by i průtoky Trnávky a Všeminky a výrazně by zvýšila ochranu sídel podél Dřevnice až po Otrokovice. Naprosto relevantní a rozhodující protipovodňový význam pro části okresů Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště v inundaci řeky Moravy má suchá nádrž na řece Bečvě nad lázeňským městem Teplicemi nad Bečvou s retenčním objemem 95 mil. m3. "Tento objem by snížil průtoky takovou měrou, že škody způsobené povodní v červenci 1997 v rozsahu asi jedenadvaceti miliard korun by byly sníženy o 14 miliard, a to i včetně Hodonínska, kde byly vzniklé materiální ztráty nepoměrně nižší," říká Václav Košacký. Podle předpokládaného harmonogramu by v následujících letech měly být realizovány tyto stavby: suchá nádrž Dřevnice - Veselá (do roku 2007) a suchá nádrže v Teplicích nad Bečvou (do roku 2010). Ovšem eventuální prodloužení lhůt lze podle Košackého očekávat hlavně v přípravné fázi, a to v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí a ve výkupech pozemků. Obtížné bude, jak míní, asi také zabezpečování finančních zdrojů. DOSAVADNÍ INVESTICE Od roku 1997 bylo ve Zlínském kraji proinvestováno dosud asi 760 miliónů korun. "Náklady na zabezpečení ochrany nové "stoleté" povodně lze odhadnout na více než deset miliard korun včetně výstavby suché nádrže v Teplicích nad Bečvou. Její rozpočet odhadujeme přibližně na pět miliard," zamýšlí se Ing. Košacký. Je známo, že záměry směřující k napravování povodňových škod a k uskutečňování akcí protipovodňové ochrany občas narážejí na nevoli ochránců přírody. A jakou zkušenost mají pracovníci Povodí Moravy? "Dosud jsme byli limitováni hlavně v oblastech Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ostatní instituce státní správy nás omezovaly méně. Dá se říct, že v průběhu častější spolupráce s orgány ochrany přírody, zejména od roku 1997, zaznamenáváme postupné zlepšování vztahů zřejmě díky vývoji od amatérských, rigorózních nadšenců z doby těsně po roce 1989 po dnes již většinou profesionály znalé širších souvislostí, a tedy schopné komplexnějšího hodnocení. Posouzení vlivů na životní prostředí je jasnou zákonnou normou a bez něj nelze vydat územní rozhodnutí ke stavbě," konstatuje Košacký. Hlavními problémy, a tedy i specifiky Zlínského kraje z jeho pohledu jsou: především nedostatek retenčních prostor, nepodstatná možnost zpomalení povrchových odtoků zvětšením zatravnění a zalesnění a dále stálá hrozba sesuvů půdy ve flyšovém pásmu. - hm - FOTO ARCHÍV |
