Vzdělání občánka doma v obci by mělo mít velkorysejší podmínky . O ně by se především měly zasazovat kompetentní složky Ministerstva školství, pokud se ovšem za "kompetentní" pokládají. Jakákoliv malá i větší obec cítí potřebu starat se o školní děti k jejich i svému prospěchu. Snaha pozitivně...
Vzdělání občánka doma v obci by mělo mít velkorysejší podmínky . O ně by se především měly zasazovat kompetentní složky Ministerstva školství, pokud se ovšem za "kompetentní" pokládají.
Jakákoliv malá i větší obec cítí potřebu starat se o školní děti k jejich i svému prospěchu. Snaha pozitivně ovlivnit dění v obci, stejně jako třeba setkávání rodáků není u dospělých nic jiného než reakce na základy vložené do nich v dětství, tedy i ve škole. Škola představuje jednotící prvek politických uskupení a je vždy napojená na "krevní oběh" obce. Je-li amputována, nemusí se podařit krvácení zastavit a obec zanikne na řadu doprovodných nemocí. Snaha o udržení malých škol tak přerůstá v boj o zachování malých venkovských obcí.
Francie má na 36 tisíc obcí. Účelově se spojují v praktické svazky k řešení konkrétních problémů, přičemž není ohrožena suverenita žádné z nich. Je tam obvyklé, že školní autobusy - přesné a spolehlivé - svážejí děti z maličkých vesniček. Ve Francii jsem viděla mateřské školy umístěné - přes výhrůžky hygienických norem EU - v areálech základních škol, kde se v témž prostoru cvičí, jí i spí - pouze se rozloží lehátka.V roztroušených vesničkách státu Nová Anglie v USA jsem na výcviku venkovských leaderek poznala komunitní centra plnící též funkci mateřské školy a klubu mládeže. Význam autentity obce se tam zapojením spolků a institucí výrazně posílil.
Letos jsem se starosty malých obcí Libereckého kraje nahlédla do systému švýcarského školství. V obci Stein kantonu St. Gallen byly v první až šesté třídě na celkem 52 dětí čtyři učitelky. Na školství tento kanton věnuje 37 % rozpočtu. Každá školská obec tam má stejná pravidla jako obec politická, školy patří pod obec, vzdělávání limitují kantony, které také stanovují počet dětí ve třídě. Základní docházka má být nábožensky neutrální, zdarma a kvalitní. Mezi obcemi sílí fúzování, které má výrazné jak příznivce, tak odpůrce. Ve Švýcarsku ekonomové spočítali, že ideální obec má mít 3500 obyvatel. Asi všude na světě jde o přeskupování molekul vesnic do takových celků, aby uspokojily potřeby občanů, anebo aby zanikly a přelily se v jiný útvar.
Přes 14 let starostování mě učitelské úvahy neopustily. Stanovený počet 17 dětí na třídu je pevný pouze na papíře. Potřeba pozornosti a míra péče je u jednotlivých dětí neporovnatelná. Chceme-li zařazení malých občanů s omezenou fyzickou a psychickou výbavou do běžné třídy, mohou ostatním ukrojit právě tolik času jako geniální neklidné dítě. Je však třeba, aby na cestě k maximálně otevřeným informacím vyrůstaly společně při vzájemné toleranci. Výjimku uděluje Ministerstvo školství na rok. Umíte si představit prosperitu projektu základního vzdělání pouze s ročním plánováním? Bez vizí se na nekonečné cestě k jejich naplnění neobejdeme.
"Příliš myslíte na peníze," vytýkali nám školitelé ve Švýcarsku. Tehdy se mě to dotklo: Naše obec totiž není chudá ráda a už vůbec ne vlastním rozhodnutím. S větším časovým odstupem si myslím, že švýcarští přátelé měli pravdu. Vzdělání občánka doma v obci by opravdu mělo mít velkorysejší podmínky. O ně by se především měly zasazovat kompetentní složky Ministerstva školství, pokud se ovšem za "kompetentní" pokládají.
starostka obce Višňová na Liberecku
