Jak by měl postupovat úředník územního samosprávného celku, když by chtěl pobírat důchod a současně si vydělávat, ale musí mít uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, nejdéle na rok? Přitom pracovní poměr na dobu určitou mít...
Jak by měl postupovat úředník územního samosprávného celku, když by chtěl pobírat důchod a současně si vydělávat, ale musí mít uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, nejdéle na rok? Přitom pracovní poměr na dobu určitou mít nesmí.
Novela zákona o důchodovém pojištění č. 425/2003 Sb., s účinností od 1. ledna 2004 stanoví, že výplata starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů sjednat.
U úředníků územního samosprávného celku je zvláštním předpisem zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, který v ust. § 10 uvádí důvody, kdy lze sjednat s úředníkem pracovní poměr na dobu určitou.
Nenastane-li případ, který je v tomto ustanovení uveden, např. práce po dobu rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti delší než 3 měsíce, nemusí mít sjednán pracovní poměr na dobu určitou a přitom může pobírat vedle výdělku i starobní důchod.
Jestliže by však vykonával činnosti, které uvádí § 10 odst.1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a neměl-li by sjednán pracovní poměr na dobu určitou, starobní důchod by mu vedle výdělku nenáležel. Nesplnil by podmínku stanovenou v § 37 zák. č. 155/1995 Sb., neboť pracovní poměr na dobu určitou je možné v těchto případech sjednat.
V praxi může nastat několik eventualit s výše uvedenými právními důsledky:
1. Úředník vykonává pracovní činnost podle pracovní smlouvy sjednané před 1. lednem 2004 a během letošního roku nebo dalších let mu vznikne nárok na starobní důchod. Nejde o činnosti uvedené v § 10 zákona č. 312/2002 Sb.
Po vzniku nároku na starobní důchod se může rozhodnout, zda bude dále pracovat a současně pobírat starobní důchod nebo si bude zvyšovat vyměřovací základ pro starobní důchod o příslušná procenta (za každých 90 odpracovaných dnů o 1,5 procenta) a důchod pobírat nebude. Přitom nemusí (ale také nemůže) mít sjednán pracovní poměr na dobu určitou.
2. Úředník vykonává činnosti uvedené v § 10 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (práce po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti jiného zaměstnance apod). V tomto případě musí mít sjednán pracovní poměr na dobu určitou, jinak mu starobní důchod vedle výdělku nenáleží.
3. Na pracovní místo úředníka bude přijat zaměstnanec, který pobírá starobní důchod. Nejde-li o činnosti uvedené v § 10 zákona č. 312/2002 Sb., bude pobírat starobní důchod a vydělávat si může bez omezení, aniž by měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou.
