"Občané většinou dobře vědí, co by pro ně měl úřad udělat - a také to od něho vyžadují." Tvrzení, které bylo vyzdviženo jako jeden z ústředních motivů článku Anny Bauerové v Moderní obci č. 5/2003, je zdánlivě...
"Občané většinou dobře vědí, co by pro ně měl úřad udělat - a také to od něho vyžadují." Tvrzení, které bylo vyzdviženo jako jeden z ústředních motivů článku Anny Bauerové v Moderní obci č. 5/2003, je zdánlivě jasné. Každý člověk přece ví, co by měli "ti na radnici" udělat a má pochopitelně i zájem na tom, aby to skutečně udělali.
Ve skutečnosti je však toto tvrzení mnohem záludnější: Každý člověk si totiž přeje něco jiného. A pro starostu či radu města není ani tak důležité, co považuje za zásadní věc konkrétní občan X nebo Y, ale to, jaké problémy hýbou městem či obcí, co by občané jako celek chtěli nejdříve řešit, a konečně i to, s jakým ohlasem se setkalo třeba poslední rozhodnutí zastupitelstva.
PŘÍMÝ KONTAKT
Existuje několik možností, jimiž si mohou představitelé obce názory občanů zjišťovat. Tím nejjednodušším je přímý kontakt s nimi. Je to věc potřebná a nenahraditelná, udržující představitele obce v dialogu s těmi, kteří je volili. Jakousi vypovídací schopnost může mít však jen v malých obcích, které tak trochu fungují jako jedna rodina, i když i tam je někdy pouhou ilustrací rozdílnosti názorů.
Cestu na radnici, na setkání starosty s občany nebo na jednání zastupitelstva si nacházejí obvykle stále stejní lidé, často skupiny vyhraněných kritiků nebo kverulantů, pro které je příležitost veřejně vystoupit a někomu "to ukázat" nejlepší zábavou. Ve větších sídlech je omezenost okruhu komunikujících občanů ještě nápadnější. Nicméně přímý kontakt rozhodně nelze zavrhovat, i když je to mnohdy hledání zlatých zrnek rozumných hlasů v hromadě písku.
MÍSTNÍ TISK A ANKETY
Podobně ilustrativní význam mají příspěvky v místním tisku. I tam se prezentují obvykle stálí dopisovatelé. Snaha otevřít časopis názorům veřejnosti vede zpravidla jen k nekonečným polemikám, které zajímají pouze několik přímých účastníků a možná pár jejich nejbližších spolubojovníků.
Místní tisk bývá někdy využíván také k pořádání různých anket. Možnost odstřihnout si půl stránky a vyplnit dotazník s předepsanými otázkami je metoda jednoduchá a levná (je v ceně časopisu), její praktický význam je však pochybný. Návratnost anketních lístků je zpravidla nevalná a navíc i složení odpovídajících není obyčejně reprezentativním vzorkem populace města. Není totiž důležité jen to, kolik lístků se vrátí, ale i to, kdo odpovídá. Anketa, v níž se vrátilo 500 lístků, může být právě tak cenným zdrojem informací (jestliže by skutečně se zúčastnil takový soubor respondentů, který by odpovídal struktuře obyvatelstva města), jako bezcenným a klamným experimentem (je-li vzorek odpovídajících od reprezentativního souboru výrazně pokřivený, jestliže například v něm dominuje určitá věková skupina, čtvrť města, profese apod.).
Klamná je i představa, že anketa, v níž se vrátí 50 lístků v obci s 2000 obyvatel, je cennější než ta, v níž odpovědělo 50 lidí z dvacetitisícového města. Naprosto bezcenné jsou ve skutečnosti obě, protože z tak malého vzorku respondentů nelze udělat žádný kvalifikovaný závěr.
Možná, že heslo "svěřte věc profesionálům" bylo v minulosti lehce zprofanováno, ale v tomto případě je namístě. Průzkum veřejného mínění, pokud je proveden opravdu na základě standardních metod, je neocenitelným zdrojem informací a v mnoha případech je i finančně návratnou investicí. Amatérský pokus znamená jen práci navíc - anebo může dokonce vést k rozhodnutím, které narazí na nesouhlas nebo nepochopení veřejnosti a zkomplikují vztah představitelů města a občanů.
U malých obcí, kde je i padesát tisíc velkou částkou, se radní asi spíše spolehnou na svou intuici a informace z jediné místní hospody. Je-li to pro ně dostatečná zpětná vazba, mohou posoudit asi jen oni sami. U všech větších obcí a měst by však měli představitelé města dobře vážit, zda by si před opravdu důležitým rozhodnutím neměli prozkoumat půdu. Rozhoduje-li se město o několikamilionové investici a nejsou-li si jeho představitelé jisti, zda vůbec o ni mají občané zájem, je určitě těch padesát či sto tisíc vložených do místního šetření rozumnou "předprojektovou přípravou" takového díla. Je také částkou vloženou do vzájemného dialogu, bez něhož se žádná obec nemůže úspěšně rozvíjet.
JAROSLAV HUK,
místostarosta města Roztoky
