Starostka s certifikátem

Žádnému starostovi, který začíná vykonávat svůj úřad, by neuškodilo vstupní - "zasvěcovací" - proškolení. Myslí si to Helena Langšádlová, starostka Černošic v okrese Praha-západ.

Od starosty se očekává, že bude ihned schopen orientovat se v doslova legislativní džungli, která se na obecním úřadě projevuje v podobě měsíc co měsíc doplňované Sbírky zákonů. Starosta může také do své funkce přijít z profese, jež je na hony vzdálená jeho novému pracovnímu zařazení. "U starosty se totiž předpokládá, že zvládne stejně dobře krizové řízení jako úskalí investiční činnosti či třeba problematiku dopravy, životního prostředí apod.," vysvětluje Helena Langšádlová.

Její kancelář zdobí Certifikát řízení chodu úřadu, který v počátcích své práce pro obec získala v čelákovickém Vzdělávacím centru pro veřejnou správu. "Kurs, který jsem tam absolvovala, mně rozhodně pomohl. Ale najít si tento kurs a vyhledávat i další školení a výcvik tohoto druhu jsem musela sama. Nějaký ucelený systém přípravy starostů, ale i dalších volených zastupitelů však v naší zemi chybí," soudí Helena Langšádlová.

KDYŽ SE MĚNÍ PRAVIDLA...

Možná by se tak dokonce podle ní předešlo některým pochybením starostů a dalších volených zastupitelů například při využívání státních dotací, což se v poslední době stává vděčným tématem pro některá média. Ale zřejmě ani důkladná školení by sama o sobě v tomto směru nepomohla. Jak starostka upozorňuje, jeden výklad k nakládání se státní dotací poskytuje ministerstvo, jiný pak například příslušný finanční úřad. Také pravidla pro poskytování dotací se někdy změní v samotném průběhu investiční akce, pro niž dotace byla použita.

"Jednoznačně jsem pro trestní stíhání každého, kdo zneužije svého postavení, veřejnou správu nevyjímaje, a peníze daňových poplatníků zpronevěří či promrhá. Ale veřejně udělat ze starosty černou ovci a trestně jej stíhat za to, že občané si kvůli zdražení zemního plynu rozmysleli napojit svoji domácnost na plynovou přípojku - a obec kvůli tomu nedodržela původně stanovené procento plynofikace? Takový postup skutečně pouze svědčí o jediném. Že příslušné orgány v centru nevědí, v čem spočívá práce starostů, zejména v menších obcích, kde nemají k ruce silný a kvalifikovaný aparát. Samo Ministerstvo financí by mělo přehodnotit své striktní, byrokracií zavánějící pohledy na kontroly vyúčtování dotací. Něco jiného je totiž očividná zpronevěra a něco jiného několikadenní zpoždění kolaudačního řízení. Finanční postavení obcí, jak známo, není nikterak růžové. Proto mně připadá velice nefér, když si stát - který je ostatně zadlužený mnohem víc než obce - hledá malicherné záminky nejen k vracení dotací, ale i k osočování starostů. Čímž, jak znovu připomínám, vůbec neobhajuji ty starosty a zastupitele, kteří vědomě porušují zákony ve svůj vlastní prospěch."

STANDARDY? ZATÍM JEN SLOVA

Zatímco v komerční sféře je manažerské vzdělávání pravidlem, ve veřejné správě starostové - de facto manažeři obcí, jsou odkázáni sami na sebe. Čím menší obec, tím tento nedostatek zpravidla bývá výraznější. Černošická starostka připouští, že jen těžko lze s chirurgickou předností vymezit, kolik času z často i dvanácti až čtrnácti hodin denně na úřadě tráví při výkonu samostatné a kolik při výkonu přenesené působnosti obce. Rozhodně však podle ní povinností spojených s přeneseným výkonem přibývá. "V poslední době lze stále častěji slyšet o nutnosti standardizace výkonů veřejné správy. Zatím se o standardizaci více mluví, a to i na úrovni Ministerstva vnitra, než aby byly vidět už nějaké konkrétní výsledky. Tato standardizace by jistě napomohla jisté měřitelnosti práce úředníků, takže by možná na některých radnicích bylo dokonce možné jejich počet snížit. Ale standardy lze přenést pouze na běžné opakující se úkony, jako je třeba proces vydávání občanských průkazů. Na ostatní činnost, která se vykonává v rámci přenesené působnosti, by však standardizace šla aplikovat jen velice těžko," míní Helena Langšádlová.

Černošce patří mezi obce třetího typu. Svým způsobem jsou raritou: Poměrem počtu vlastních občanů k počtu občanů ve spádovém území překonávají běžnou praxi obcí s rozšířenou působností. Zatímco totiž v Černošcích žije zhruba pět tisíc obyvatel, do jejich spádového území patří na 87 tisíc lidí v celkem 85 obcích.

"Proto kladu důraz nejen na komunikaci dovnitř našeho vlastního obecního úřadu a samozřejmě vůči černošickým občanům, ale také na posilování kontaktů a prohlubování vzájemné důvěry v rámci celého spádového území. Alespoň dvakrát či ještě raději třikrát ročně se také scházím se všemi starosty. Těmto setkáním bývají přítomni i zástupci Policie ČR, Probační a mediační služby, Povodí Vltavy a jiných orgánů či organizací, takže máme všichni příležitost s nimi řešit problémy, které nás společně trápí. Musím v té souvislosti konstatovat, že je škoda, že se zánikem okresních úřadů zmizela i praxe okresních shromáždění starostů."

Helena Langšádlová ví, co říká. Stojí totiž v čele pracovní skupiny Svazu měst a obcí ČR pro problematiku obcí třetího typu. Byť tato pracovní skupina dostala do vínku především úkol zasazovat se o vyřešení odpovídajícího příspěvku na výkon státní správy, i na jejích jednáních probleskuje, že leckde v regionech obcím začínají chybět dřívější užší vzájemné kontakty a větší prostor pro výměnu zkušeností, ale i k případnému společnému tlaku na státní orgány a instituce působící v místě.

NAJÍT SI SVÉ PRIORITY

"Důležité je, aby pod tlakem běžných denních problémů, jimiž je starosta zavalován, neztrácel ze zřetele ani své dlouhodobé priority," svěřuje se starostka. V osobním životě si Helena Langšádlová, která funkci starostky vykonává už druhé volební období, za prioritu vytkla neztratit kontakt se svými dospívajícími dětmi.

V obci pak za svůj prvořadý úkol považuje dobudování vodovodu a kanalizace i přístavbu školy, neboť v Černošcích roste počet dětí. Již nyní v létě obec začne s občany veřejně konzultovat návrh své strategie rozvoje.

"Starosta obce je skutečně jakýmsi manažerem obce, který se opírá o tým spolupracovníků z řad volených zastupitelů i zaměstnanců obecního úřadu. Manažer v soukromém sektoru svůj výkon poměřuje dosaženým obratem a ziskem, výší nákladů, expanzí na další trhy apod. Starosta může svůj úspěch měřit podle množství a rozsahu investičních akcí. Ale možná ještě více podle toho, s jakou důvěrou se na něj obracejí lidé v úřadě i na ulici," uzavřela Helena Langšádlová.