V souvislosti s diskusí o postavení a možnostech malých obcí jsme oslovili starosty několika menších sídel. Otázka byla poměrně jednoduchá:Pociťujete při výkonu veřejné správy ve své obci jako handicap fakt, že je malá, a pro jaké formy meziobecní...
V souvislosti s diskusí o postavení a možnostech malých obcí jsme oslovili starosty několika menších sídel. Otázka byla poměrně jednoduchá:
Pociťujete při výkonu veřejné správy ve své obci jako handicap fakt, že je malá, a pro jaké formy meziobecní spolupráce a za jakých podmínek byste případně byl?
Dodejme, že z 18 oslovených obcí jsme obdrželi odpověď pouze z pěti.
PETR PILLÁR, starosta obce LIŠNICE (183 obyvatel), okres Most, Ústecký kraj:
Velikost obce jako handicap při výkonu veřejné správy nepociťuji. Ale kdybych měl hovořit o tom, zda malá obec má vůbec šanci získat nějaké "větší" peníze pro své projekty, pak musím konstatovat, že tato šance je nulová. Pokud obce naší velikosti budou spojovat své síly a projekty, aby dosáhly na peníze z národních či evropských zdrojů, pak tento postup vidím jako vhodný. Spektrum problematiky, které by mohly v rámci mezioobecní spolupráce obce řešit, může třeba začínat u společných regionálních investic a pokračovat přes péči o životní prostředí, odpadové hospodářství až po například péči o nemovitý majetek, společný bytový fond apod. Určitě by se nalezl prostor pro spolupráci v zájmových uskupeních a společenských organizacích či v dobrovolných hasičských sborech. Osobně si však myslím, že to je "běh na dlouhou trať" a jednotlivá obecní zastupitelstva nebudou příliš ochotná se o některé věci dělit, zejména půjde-li o to dospět ve větším rozhodovacím celku ke konsenzu například ohledně společných investic.
Ing. FILIP KLÍMA, starosta obce DOLNÍ PĚNA (108 obyvatel), okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj:
Meziobecní spolupráce je jistě prospěšná, ale musí probíhat na bázi dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti pro každou obec. Tato spolupráce zřejmě není nutná pro zajištění základní administrativní agendy, ale může být velmi prospěšná při větších investičních akcích. naše obec teď ve spolupráci s obcí Horní Pěna připravuje projekt společné kanalizace s čistírnou odpadních vod. Tento společný projekt považuji za maximálně výhodný, neboť oběma obcím ušetří mnoho finančních prostředků a zároveň zvyšuje šance na čerpání dotací z fondů Evropské unie.
FRANTIŠEK KRYŠPÍN, starosta obce HABARTICE (467 obyvatel), okres Liberec, Liberecký kraj:
Takřka veškerou správu si zajišťujeme v obci sami, včetně malé stavební komise. Vše je však o penězích a o reformě veřejné správy, která se vůbec nepovedla a počtem úředníků se na nás řítí trychtýřovitě, přičemž by to mělo být zcela obráceně. Dnes v obci rozpočtujeme na úrovni rozpočtu bývalého místního národního výboru, i když ani to není zcela pravdou, neboť jaké byly ceny tehdy a jaké existují dnes, ví snad i malé dítě. Pochopitelně že se vtírá otázka, zda začátek diskusí o nových formách meziobecní spolupráce není krokem k pozdějšímu slučování malých obcí. Ano, jde o jejich likvidaci. Nešlo to doporučením, tak se to dnes děje ekonomicky. Má-li stát na oddlužování bank, podniků, na nákupy drahých vojenských hraček, měl by mít i dostatek financí na rozvoj obcí a ne jen na zachování udržitelného stavu. Většinou je totiž tento stav neudržitelný. Společné obecní úřady by nebyla špatná myšlenka, pokud by byly občanům blízko - ne jako kraje. Kdo to však vše zaplatí? Inu, zase obce! Chceš být samostatný? Plať! Nemáš na výkon státní správy? Plať! Chceš, aby k vám jezdily autobusy? Zaplať! Plať i za to, že někdo přijme do základní školy děti z jiné obce. Plať, plať...
VLADISLAV ROKOS, starosta obce LESNÁ (77 obyvatel), okres Pelhřimov, kraj Vysočina:
Nepociťuji žádné problémy s vedením jakékoliv agendy, které by souvisely s velikostí naší obce. Jedině by to snad chtělo více peněz...
Ing. JAN HORNÍK, starosta obce BOŽÍ DAR (179 obyvatel), okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj:
Bohužel státní správa se při přerozdělování sdílených daní řídí podle pravidla "Čím více obyvatel, tím více peněz", aniž by se brala do úvahy rozmanitost obcí a fakt, že jejich poslání je mnohem širší než být pouze domovem pro své trvalé obyvatele. Například malá obec s necelými dvěma stovkami stálých obyvatel se díky svému zimnímu rekreačnímu středisku úderem jednoho dne desetinásobně rozroste a je pro své návštěvníky povinna vytvořit přiměřené podmínky, ať už jde o odvoz odpadu, úklid sněhu apod. Pokud si takové obce nevytvořily finanční zdroje pro zvládnutí podobných situací, bude na ně z centra vyvíjen tlak na jejich "kolektivizaci" formou návratu střediskových obcí. Bohužel žádnému z těch, kdo tento směr prosazují, nedochází, že okleštěním suverenity obcí dojde opět u některých z nich až k likvidaci samosprávy a všeho, co českou vesnici dělá tak zajímavou a půvabnou. Nepoukazujme pouze na hrstku zadlužených obcí, v nichž volení zástupci řádně nespravovali svěřený majetek. Existují totiž i stovky příkladů obcí, které dokáží velmi dobře hospodařit. Obávám se však, že centrum své názory na další osud malých obcí nakonec přece jen prosadí. Má totiž v rukou mocnou zbraň - peníze a jejich socialistické přerozdělování. A ještě jedna poznámka: Ne všechny zahraniční zkušenosti jsou plně přenositelné do naší země. Ale na druhou stranu jistě lze mnohými obohatit náš systém. Například kdyby pověřená obec mohla mít alespoň jednoho kvalitního a dobře zaplaceného právníka, který by pracoval i pro okolní samosprávy.
(Údaje o počtu obyvatel obcí, jejichž starostové vystoupili v naší anketě, byly převzaty z portálu Města o obce online.)
