Cyklistické stezky se těší nejen velké oblibě turistů, ale také přízni vlády a poslanců. Objem finančních prostředků vyčleňovaných na podporu jejich výstavby a údržby se rok od roku výrazně zvyšuje.
Příspěvky na cyklostezky poskytuje stát od roku 2001 prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). V této instituci se nepočítá v miliónech, ale v miliardách.
TŘI ZDROJE PRO SFDI
Náměstek ředitele fondu Ing. Jiří Novák uvedl, že k dispozici jsou tři průběžné zdroje příjmů: veškerý výnos z výběru silniční daně, veškerý čistý výnos z prodeje dálničních kupónů a 9,1 % z výnosu spotřební daně z prodeje minerálních olejů. Kromě toho do fondu plynou prostředky z privatizace. Letos hospodaří s 55,671 mld. Kč. Na rozdíl od státního rozpočtu má výhodu v tom, že nevyčerpané finanční prostředky může převádět z roku na rok; děje se to poměrně často.
ČINÍ SE I POSLANCI
Zvyšující se ceny pohonných hmot znamenají i vyšší výběr spotřební daně, což se opět příznivě promítá do příjmů fondu. Kromě toho mu letos stát navíc převedl 10 mld. Kč z výnosu z privatizace, s nimiž se původně nepočítalo. To vše ve svém důsledku znamenalo, že i na cyklostezky se letos dostává podstatně víc peněz, než se zpočátku zamýšlelo: Výbor fondu zvýšil původně schválenou částku 100 mil. Kč o plných 50 % na 150 mil. Kč. Skutečně přislíbené příspěvky jsou přitom ještě o něco vyšší.
Dostatek zdrojů byl sice podmínkou pro zvýšení vyčleněné částky, ale nebyl hlavním důvodem, proč se tak stalo. Způsobila to hlavně neutuchající snaha poslanců blýsknout se před svými voliči při získávání peněz na konkrétní akce včetně cyklostezek. Jejím výsledkem bylo, že při schvalování rozpočtu fondu schválila Poslanecká sněmovna pro rok 2006 příspěvky ve výši přesahující 50 mil. Kč na deset konkrétních cyklostezek. Pokud by fond splnil rozhodnutí sněmovny bez odpovídajícího zvýšení celkového rozpočtu, znamenalo by to, že o tuto částku musí zároveň snížit objem peněz určených těm, kteří žádají o příspěvek rovnou, bez poslanecké přímluvy.
Podobná situace nastala i loni, kdy k původně schváleným 60 mil. Kč přibylo díky poslancům dalších téměř 31 mil. Kč. Nadále platí, že příspěvek může představovat až 60 procent z celkových nákladů stavby.
ZDALEKA NE KAŽDÝ SE ŽÁDOSTÍ USPĚJE
Fond letos obdržel 69 žádostí o příspěvek na stejné množství cyklostezek; pokud by všichni žadatelé stoprocentně uspěli, bylo by na to třeba 213 mil. Kč. To se ale prakticky žádný rok nestane. Sedmičlenná hodnotitelská komise (po dvou členech jsou v ní zastoupeni zástupci Výboru SFDI a samotného fondu, po jednom dozorčí rady fondu, Svazu měst a obcí ČR, Ministerstva dopravy ČR a Centra pro dopravní výzkum v Brně) téměř polovinu žádostí zamítla. Příspěvky na schválené žádosti budou tudíž letos poskytnuty na 36 cyklostezek, a představují více než 103 mil. Kč (k nimž je nutné přičíst příspěvky na zmíněných deset "poslaneckých" stezek).
Jednou ze zásad financování cyklostezek je, že žadatel musí nejdříve použít své vlastní prostředky, teprve poté následuje čerpání příspěvku. Fond poskytuje peníze dodatečně a průběžně na základě předložených faktur a podle náměstka Nováka se tu žádný problém - třeba ve zpožďování plateb - nevyskytuje. Ani pravidelné kontroly, jak přímo ze strany fondu, tak případně finančních úřadů nebo Nejvyššího kontrolního úřadu, prý žádné vážné prohřešky neobjevily.
ČASTO SE NERESPEKTUJE ANI UŽ DVA ROKY PLATNÁ PODMÍNKA
V čem žadatelé nejvíc chybují při podávání žádostí, čímž se připravují o možnost získat státní příspěvek?
Podle náměstka Ing. Jiřího Nováka jednoznačně převažují nedoložené právnické vztahy k pozemkům, přes něž má cyklostezka vést. Jinak řečeno, obce by chtěly stavět na cizím, aniž by doložily souhlasné stanovisko vlastníka. Státní fond požaduje, aby žadatelé v takovém případě předložili smlouvu o smlouvě budoucí.
Už dva roky platí podmínka, že žádost o příspěvek musí doprovázet - podle charakteru stavby - buď stavební povolení, nebo kladné stanovisko k ohlášení stavby. Přesto ji někteří žadatelé nerespektují. Trochu zmatku způsobilo špatné pochopení nového stavebního zákona.
Konkrétně jde o ustanovení, které hovoří o tom, že stavby, které stačí jen ohlásit, se považují za schválené, pokud k nim stavební úřad nevydá do 30 dnů zamítavé stanovisko. Stalo se však, že obec stavbu sice ohlásila, avšak nevyčkala požadovaných 30 dnů; stavební úřad jí potom během této doby sdělil, že stavbu na ohlášení nepovoluje.
Při úzkém propojení samosprávy a státní správy šlo o poměrně kuriózní případ, jenže se skutečně letos objevil. Zvlášť pozor by si měli podle náměstka Nováka dát tam, kde chtějí vést stezku nějakým chráněným územím.
K dalším prohřeškům patří špatné "zúřadování" žádosti, pominutí některých náležitostí, jinak řečeno nedbalost. Zamítnutí žádostí z těchto důvodů však nebývá zdaleka tak časté.
