Naplňování navrhované koncepce státní politiky bydlení si neumím představit bez úzké spolupráce s obcemi, tvrdí ministr pro místní rozvoj Ing. Kamil Jankovský.
Jako »střízlivý a realistický pohled na vývoj bydlení v ČR, zhodnocení reálných možností státu jak v oblasti bydlení pozitivně a účinně působit ve prospěch občanů naší země - a především jako představení možných finančních zdrojů pro to, aby stát vůbec mohl alespoň v určité míře politiku bydlení naplňovat,« hodnotí ministr pro místní rozvoj Ing. Kamil Jankovský návrh nové koncepce bytové politiky státu. Koncem června jej odeslal Úřadu vlády k zařazení do programu schůzí kabinetu.
»Minulé koncepce často narážely na nedostatek finančních prostředků či nezájem investorů. Nosnou osou naší koncepce je vytvoření stabilního prostředí pro všechny. Pro mladé i starší, pro majitele bytového fondu i nájemníky, pro investory bytové výstavby, a tím do jisté míry i pro podnikatele a jejich zaměstnance ve stavebnictví. Jednou z dílčích priorit, s ohledem na demografický vývoj společnosti, je podpora bydlení pro seniory a nájemního bydlení v lokalitách, kde to bude potřeba,« konstatuje ministr a pokračuje: »S trochou nadsázky lze říci, že přijetím koncepce budeme mít pro oblast bydlení do roku 2020 jízdní řád, jehož naplňováním významně přispějeme k naplňování sociální politiky státu. Politiku bydlení vnímám jako jeden z hlavních nástrojů pro státní sociální politiky.«
V souvislosti se svým návrhem však také tvrdíte, že dosud podpora státu byla vychýlena ve prospěch vlastnického bydlení a že systém založený hlavně na dotacích a preferující vlastnické bydlení je třeba změnit. Nelze v podtextu vašich slov vyčíst i nervozitu (a tlak) stále většího počtu zejména soukromých vlastníků bytů, jejichž byty zůstávají neobsazeny, díky čemu také klesají ceny nájmů? Nebo je nadcházející větší orientace na nájemní bydlení dána tím, že stát na zásadní podporu vlastnického bydlení zkrátka už nemá peníze?
Masivní příklon k vlastnickému bydlení, nereflektující základní ekonomická pravidla a motivovaný touhou po maximálním profitu za každou cenu, je pro zdravý trh, tedy i pro trh s bydlením, škodlivý. Mobilitu pracovní síly nevyjímaje. Nejpřímějším důkazem tohoto tvrzení je hypoteční krize, která se do Evropy přelila ze zámoří. Obdobné problémy mají některé lokality poblíž velkých měst také třeba ve Španělsku a neumím vyloučit, že obdobně to může být také u nás. Dokonce i v německy mluvících zemích, tradičně příznivě nakloněných nájemnímu bydlení, lze v posledních deseti letech statisticky vysledovat rostoucí příklon obyvatelstva k vlastnickému bydlení. Nicméně tamější dynamika růstu tohoto segmentu trhu není tak vysoká jako u nás. Nájemní byty jsou pro život společnosti důležité v několika aspektech. Jednak mohou plnit funkci sociálního bydlení, jednak mohou sloužit jako startovní bydlení pro mladé, začínající domácnosti - anebo naopak mohou být výhodné pro ty zaměstnance, kteří při získání nového pracovního zařazení musí urychleně změnit adresu bydliště daleko od svého nynějšího.
Podpora vlastnického bydlení byla dosud také - stejně jako kdekoli jinde ve světě - ovlivněna bankami a jejich zájmy na poskytování hypotečních úvěrů a stavebními firmami, pro které je výstavba přímým předmětem podnikání. Stát může tyto zájmy respektovat, ale svoji podporu musí poskytovat vyváženě. Není možné a ani dlouhodobě udržitelné podporovat vlastnické bydlení v úrovni desítek miliard ročně a na výstavbu bytů pro seniory mít ročně »pouhých« 150 milionů. Což mimochodem stačí na zhruba 300 bytů.
Municipality z větší části už svůj bytový fond rozprodaly. Měl by stát nějak motivovat obce k tomu, aby si případný zbývající bytový fond už určitě ponechaly, třeba pro budoucí potřeby sociálního bydlení? A co jim bude moci stát jako »motivaci« v tomto směru nabídnout?
Motivace obcí a hlavně úzká spolupráce s nimi při naplňování bytové politiky jsou jedněmi ze zásadních východisek pro nadcházející období. Chcete-li ovšem od někoho, aby aktivně, tedy v zásadě investičně, naplňoval svoji roli v oblasti bytové politiky, musíte mu k tomu poskytnout podmínky, což především znamená finanční zdroje. S poklesem výkonnosti ekonomiky se bude snižovat finanční potenciál obcí. Je naším úkolem najít peníze pro to, aby obce svoji roli v oblasti bytové politiky, kterou neoddiskutovatelně mají, mohly reálně naplňovat. Věřím, že bychom mohli například začít využívat evropské fondy a výnosy z prodeje emisních povolenek na podporu revitalizace bytového fondu, snižování energetické náročnosti a případně výstavbu bytů nových. Ale budeme muset opustit dosud aplikovaný systém dotačních podpor a využívat více revolvingových nástrojů. Musíme se začít chovat jako skuteční hospodáři.
Jakkoliv je proces privatizace bytového fondu hodnocen rozporuplně, myslím si, že v konečném důsledku to byl krok správným směrem a že také trochu přispěl k rozhýbání trhu s bydlením. Je na obcích, zda využijí nízkoúročených úvěrů na výstavbu nájemních bytů, sociálních bytů či bytů pro seniory. Mají stejné možnosti jako podnikatelé. Pro letošní rok máme k dispozici na tuto podporu 120 milionů korun, pro příští rok uvažujeme se 450 miliony. Záleží na tom, jaká bude po tomto produktu poptávka.
Už jste naznačil, že návrh koncepce počítá s rozšířením nabídky seniorského bydlení, bytů pro osoby se zdravotním postižením či s podporou bydlení skupinám obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Bude v tom stát spoléhat i na větší zainteresovanost obcí a měst, které by nyní opět mohly začít posilovat své investice v oblasti bydlení, v minulosti značně utlumené?
Sama investiční podpora nestačí. Je třeba analyzovat stávající pojetí sociálního systému v oblasti bydlení, zejména s ohledem na jeho funkčnost a efektivitu. My uvažujeme o zavedení institutu tzv. »bytové nouze« pro účely specifikace podmínek, za nichž vznikne člověku nárok na podporu ze strany státu. Rádi bychom více využili a zapojili do oblasti sociálního bydlení neziskový sektor. Práce v terénu je mnohdy důležitější než investiční pobídka. Všechny tyto úkoly však musíme připravovat společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které je za oblast sociální politiky gesčně odpovědné. Nicméně vnímáme to jako jednu z dalších hlavních priorit a jsme připraveni se jejich naplňování intenzivně věnovat.
Programů motivujících k investiční aktivitě připravujeme samozřejmě více a budou postupně představovány. Obce se o nich dozvědí jako první. Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) začal vydávat zpravodaj, v němž se s měsíční periodicitou snažíme poskytovat obcím aktuální informace v oblasti bytové politiky, ale i názory či některá řešení, která jim mohou být prospěšná. Věřím, že i tato forma komunikace přispěje k nastavení úzké a oboustranně prospěšné spolupráce.
Mimochodem, dáváte přednost tomu, aby se do oblasti sociálního bydlení, bydlení pro seniory apod. více zapojovaly obce, nebo soukromé subjekty?
Není důvod preferovat veřejný sektor před soukromým. Myslím si, že obce se budou přirozeně o něco více angažovat v oblasti sociálního bydlení než ve výstavbě bytů pro seniory. Bydlení pro seniory totiž může být docela zajímavým podnikatelským záměrem a aktivita obce může spočívat třeba v tom, že poskytne vhodný pozemek a hlavně přispěje znalostí problematiky k tomu, aby vybudované byty nezůstaly prázdné. Provozovat je může docela efektivně nezisková organizace, kterou obec buď založí, nebo jen její vznik podpoří. Není důvod, aby obec investovala za každou cenu i v projektech, které mohou být příležitostí třeba pro místní podnikatele.
Snižování investičního dluhu v bytovém fondu České republiky jeho komplexní rekonstrukcí je jednou z priorit chystané koncepce. Jak toho chcete dosáhnout, když se udává, že zanedbanost bytového fondu vystavěného před rokem 1989 dosahuje až 500 mld. Kč?
S využitím fondů EU a výnosů z prodejů emisních povolenek chceme vytvořit revolvingové nástroje (státní garance, nízkoúročené úvěry, možná i úrokové dotace, pokud bude jedním ze zdrojů státní rozpočet) na snižování investičního dluhu starého bytového fondu. Myslím si, že s ukončením regulace nájmů v roce 2012 dojde k jejich mírnému poklesu a ke stabilizaci na určité úrovni odpovídající nabídce a poptávce, která bude odrazem kupní síly obyvatel v jednotlivých lokalitách. Nicméně růst cen energií se patrně nezastaví. Proto chceme připravit takové programy, které budou směřovat k maximálnímu snižování energetické náročnosti bytů a bytových domů, a tudíž ke zvyšování dostupnosti bydlení jak pro nájemníky, tak pro vlastníky bytů.
Prioritou má být i zvyšování kvality vnějšího prostředí rezidenčních oblastí. Jak by k tomu měl konkrétně přispívat například uvažovaný Program podpory regenerace rezidenčních oblastí? Neumím si dost dobře představit zásadní změny na sídlišti, kde část panelových domů patří stále obci, další část bytovým družstvům - z nichž některá vznikla ještě před rokem 1989, a další část »čerstvým« společenstvím vlastníků, případně dalším subjektům. Nebudou muset přijít na pomoc i změny v legislativě?
Poměrně sofistikovaná forma podpory již nyní dlouhodobě funguje a běží. Bohužel, rozpočtově je dosti náročná. Ministerstvo pro místní rozvoj každoročně poskytuje ze státního rozpočtu finanční prostředky na podporu regenerace sídlištních prostor. Jak známo, jde o dotace směřující na výstavbu doplňkové architektury, odpočinkových zón nebo zařízení řešících dopravu v klidu. Nyní chceme nově tento záměr upravit, rozšířit směrem k prevenci kriminality a zaměřit jej obecně na snižování dluhů starších rezidenčních oblastí. Návrh je spojen také se zodpovědností Státního fondu rozvoje bydlení, čímž je řečeno, odkud by měly být získávány zdroje. Budeme však také společně s odbornou veřejností analyzovat stávající právní úpravy s dopady do bydlení. Je otázkou, zda komfort nastavený stávajícími předpisy není příliš drahý a jestli se i tady neotevírá prostor, jak zvýšit disponibilní zdroje státu a obcí pro bytovou výstavbu.
Máte vůbec pro takto ambiciózní návrh podporu u koaličních partnerů a byla by pro něj i parlamentní opozice? Jaké registrujete první ohlasy z municipální sféry?
Koncepci bydlení považuji za nadstranické, ryze věcné téma. V naší zemi bydlení užívá téměř každý a jeho dostupnost je jednou ze základních podmínek udržení integrity osobnosti. Pro každého z nás je bydlení spojeno s pocitem jistoty a bezpečí. Nikdo nespojuje bydlení primárně s otázkou komfortu. Ta nastupuje až v druhé nebo třetí řadě a její naplnění je odrazem priorit a schopností každého z nás. Proto jsem chtěl, aby koncepce byla co nejvíce konzultována s odbornou veřejností, a troufnu si tvrdit, že její podporu máme. Myslím si, že máme podporu koaličních partnerů, její míra se samozřejmě projeví při hlasování ve vládě. Dokonce si ani nemyslím, že zásadní výhrady by projevila také opozice, i když ta se z podstaty věci musí vůči vládním krokům vymezovat alespoň v dílčích řešeních. Jsem připraven diskutovat o jakýchkoli věcných návrzích, které mohou k vylepšení koncepce dále přispět. Svaz měst a obcí ČR, kterého jsme jako jednoho z našich partnerů požádali o názor na předkládanou koncepci, ji ústy svého zástupce na závěrečné konferenci též podpořil. Osobně si tak široké podpory nesmírně vážím. O to silněji vnímám závazek k jejímu naplnění.
Uvažujeme o zavedení institutu »bytové nouze« pro účely specifikace podmínek, za nichž člověku vznikne nárok na podporu ze strany státu.
Strategické cíle státní bytové politiky a harmonogram okamžitých opatření (do konce roku 2011)
Strategický cíl: Dostupnost
Podpora výstavby nájemních bytů, především pro seniory (do 31. 7. 2011)
- příprava a předložení vládě pilotního programu, a to ve formě návrhu nařízení úpravy podmínek - poskytování nízkoúročených úvěrů na výstavbu nájemních bytů či rekonstrukcí (diferencovaná výše úrokové sazby dle cílové skupiny nájemců);
- zdroj financování - aktiva Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB).
Strategický cíl: Stabilita
Pro stabilizaci portfolia zdrojů financování (do 31. 7. 2011)
- zahrnutí podpory bydlení do programových priorit rozvoje České republiky na období 2014-2020 (do 31. 8. 2011);
- předložení legislativních změn úpravy zapojení SFRB do systému evropských fondů a finančního inženýrství (do 31. 12. 2011);
- návrh využití finančních prostředků z prodeje emisních povolenek na podporu regenerace zanedbaného bytového fondu.
Pro stabilizaci soukromoprávních vztahů (do 31. 12. 2011)
- předložení návrhu zákona - úpravy související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostor;
- revize vyhlášky o rozúčtování nákladů na energie (teplo, teplá voda);
- rozbor právních aspektů institutu »trvalého bydliště« a doporučení úprav.
Pro nutné vymezení odpovědnosti aktivit státu v oblasti politiky bydlení (do 31. 12. 2011)
- jednoznačné vymezení kompetence a odpovědnosti MMR v rámci bytové politiky a
- SFRB jako nástroje pro naplňování investiční podpory státu v oblasti bydlení a poskytování servisu v rámci celé bytové politiky.
Strategický cíl: Kvalita
Synergie se sekcí dostupnosti, která je závislá na sekci stability - řešení v této oblasti je elementárním předpokladem pro zvyšování dostupnosti a kvality současného i nově budovaného bydlení.
Termíny dalších opatření jsou stanoveny v průběhu a do konce roku 2012:
- snižování investičního dluhu - revize stávajících programů pro revitalizaci bytového fondu = návrh jednotného programu v oblasti bydlení pro docílení komplexních rekonstrukcí a maximálního snížení energetické náročnosti staveb;
- návrh politiky rozvoje stavební kultury (architektury);
- revize stávajících programů na podporu revitalizace rezidenčního bydlení a návrh řešení snížení dluhu v rezidenčním prostředí starší bytové zástavby.
ZDROJ: MMR ČR
Kamil Jankovský: Byt není ani pravicový, ani levicový. Bydlení je jednou ze základních lidských potřeb. Je však také primárně osobní odpovědností každého jednotlivce. Těm, kdo si z objektivních důvodů své bydlení zajistit nemohou, je povinností státu pomoci.
FOTO: ARCHIV HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN
