Krnovsko tvoří severní část okresu Bruntál, nacházející se na severovýchodním výběžku Moravskoslezského kraje. Celá oblast je jedním z nejstarších osídlení na území ČR. Dokazuje to především velké množství hradů a tvrzí, později většinou přestavěných na zámky.
Mezi kulturními památkami v tomto kraji má nejpočetnější zastoupení sakrální architektura, spojená s historií křesťanských církví. Kostely jsou - kromě pár výjimek - ve vlastnictví římskokatolických farností. Až na jeden jsou všechny zapsány v seznamu kulturních památek ČR. Avšak stav většiny z nich poukazuje na to, že finanční prostředky farností jsou nedostačující pro zlepšení jejich stavu. Dotace z programů Ministerstva kultury ČR (Havarijní program nebo Program záchrany architektonického dědictví) pokryjí jen poměrnou část nákladů potřebných na celkovou opravu těchto objektů. V minulém roce bylo schváleno šest projektů z celkových dvaadvaceti pro poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci Programu obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí. Tyto prostředky byly použity mj. na dokončení obnovy věže kostela v Hynčicích u Krnova, na opravu střechy kostela sv. Urbana ve Vysoké nebo na dokončení restaurování maleb v Kostelci. Jsou to neinvestiční dotace, které jsou přísně účelové, lze je použít jen na financování prací zabezpečujících uchování souhrnné památkové hodnoty objektů.
VĚTŠINA ZÁMKŮ CHÁTRÁ
V celém regionu se dochovalo velké množství panských sídel. Jen na Krnovsku patří mezi kulturní památky devět zámků a čtyři zříceniny hradů. Většina zámků sloužila od 70. let jako sklady zdravotnického materiálu pro případ války či katastrofy. Nedávno oznámený záměr ministerstva zdravotnictví prodat zámky ve Slezských Rudolticích, Branticích a Dívčím Hradu vyvolal mezi starosty obcí vlnu rozhořčení. Pro malé obce s nízkým rozpočtem, které léta usilovaly o bezplatný převod, bude koupě těchto objektů za odhadní cenu zřejmě nemožná. Existuje ještě naděje, že získají zámky bezplatně, pokud prokáží, že je to historický majetek obce.
Většina zámků na Krnovsku je dnes nevyužitá a pomalu chátrá. Některé sice přešly do soukromých rukou, ale jejich majitelé si zřejmě předem neuvědomili, jak velké sousto si tímto krokem nabrali. Jejich obnova tak buď vůbec nezačala, nebo pokračuje jen velmi pomalým tempem. Také zámecké parky a areály, které jsou z větší části zapsány spolu se zámky do seznamu kulturních památek, a kde bychom nalezli značné množství vzácných druhů dřevin, jsou často zpustošené.
VESNICKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY
Na Krnovsku najdeme také několik území s plošnou ochranou - vesnickou památkovou rezervaci Heřmanovice a vesnické památkové zóny Piskořov a Petrovice. Jsou to území s větším či menším počtem kulturních památek, zejména roubených domů a chalup, ovšem podmínky památkové ochrany se týkají jak veškerých úprav venkovních ploch a jednotlivých staveb, tak nové výstavby, přestavby a modernizace objektů, které nejsou kulturními památkami. S tím je samozřejmě spjato mnoho problémů, jejich příčinou je skutečnost, že není zajištěna řádná kompenzace zvýšených nákladů vzniklých s plněním požadavků památkové péče.
Letos mají vlastníci kulturních památek šanci poprvé získat dotace z nového programu ministerstva kultury Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obce s rozšířenou působností. Tyto prostředky jsou určeny pouze na obnovu památek, které se nalézají mimo památkově chráněná území a nejsou národními kulturními památkami. Na Krnovsko připadla největší částka z celého Moravskoslezského kraje: 1 315 000 korun. Dotace bude použita na obnovu objektů, které nedosáhly na jiné programy ministerstva kultury, zejména na drobnější kulturní památky ve venkovském prostoru.
LENKA BEDNÁŘOVÁ
odbor regionálního rozvoje - státní památková péče Městského úřadu Krnov
