Rostoucí inflace, výše úrokových sazeb či zvyšující se ceny stavebních materiálů a energií v rámci uzavřených smluv na veřejné zakázky působí vrásky na čele nejen obcím a městům, nýbrž také jejich dodavatelům. Ti často objektivně nejsou schopni za původně vysoutěženou cenu splnit své závazky vůči zadavatelům.
Lze nějak vybřednout z této situace? Odpovědi na tuto otázku hledáme v rubrice Kauza aktuálního červencového vydání Moderní obce (jehož tváří je starosta Hlinska Miroslav Krčil – viz snímek nahoře).
V červencovém vydání časopisu najdete mj. obsáhlá vyjádření jak místopředsedkyně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Mgr. Markéty Dlouhé či předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Mgr. Elišky Olšákové a výkonné ředitelky Svazu měst a obcí ČR Mgr. Radky Vladykové, tak názory zástupců významných firem ze stavebního trhu – společností Čermák a Hrachovec a.s. a STRABAG a.s., stejně jako doporučení Mgr. Tomáše Machurka a Mgr. Pavla Hermana z advokátní kanceláře MT Legal s.r.o., výrazně se zaměřující na oblast veřejného investování se specializací na zadávání veřejných zakázek a uzavírání koncesních smluv, či advokátky Mgr. Marcely Káňové, Ph.D., která k problematice veřejných zakázek pravidelně publikuje na stránkách Moderní obce.
Níže přinášíme alespoň část rozsáhlého textu v rubrice Kauza, který jsme nazvali: Stavby rychle zdražují: Přibrzdí to investiční rozvoj obcí a měst?
STAVEBNÍ TRH OČIMA SVAZU PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ
Jak Moderní obci potvrdil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Ing. Jiří Nouza, ceny vstupů skutečně nyní podléhají natolik výraznému nárůstu, že o něm s veřejným a státním sektorem už jednají desítky až stovky dodavatelů.
Zeptali jsme se ho i na to, zda fakt, že se mnohé stavební firmy nyní raději ani neúčastní výběrových řízení, protože by nemohly zaručit, že dodrží vysoutěžené ceny, nemůže vést k podvázání rozvoje stavebního trhu, ale i dalšího rozvoje obcí a měst – a vlastně celé české ekonomiky?
„I tak můžeme současnou situaci popsat,“ odpověděl. „Ale je důležité – a já tímto také apeluji na veřejné investory a starosty, aby se se stavebními firmami nebáli jednat. Chápu sice jejich postoj, ale situace je opravdu vážná. Pokud jde o podvázání rozvoje ekonomického růstu, je třeba říci, že jsme si jako stavební trh vědomi nejistoty, ve které se veřejní investoři momentálně nacházejí, a vnímáme jejich znepokojení budoucím vývojem situace. Je však třeba činit rozhodnutí a zároveň počítat s tím, že investici, která měla nějakou výši a byla téměř připravená – jen zatím nebyla vysoutěžená – bude nutné navýšit. To je bohužel realita a nelze legitimně očekávat, že by ceny klesly na úroveň před ukrajinskou krizí. Zase jde o můj apel na starosty, primátory a představitele investičních organizací v municipalitách.“
Prezident SPS se vyjádřil i k tomu, na jak dlouho dopředu v průměru mají stavební společnosti v současnosti nasmlouvané zakázky. „Myslím, že pokud jsou moje informace relevantní, bavíme se o roku 2022 s přesahem do roku 2023,“ konstatoval Jiří Nouza. „Je samozřejmě otázka, jak se situace bude vyvíjet s ohledem na poptávku po stavebních pracích a na investiční apetit na straně veřejného sektoru, protože u toho soukromého také pozorujeme mírnou stagnaci. Ale jak říkám, do konce roku 2022 jsou podle mě stavební firmy stávajícími zakázkami vytížené.“
„Ovšem v okamžiku, kdy nejste schopni garantovat dostupnost některých surovin, například oceli, betonu, cihel a dalších,“ upozornil Jiří Nouza, „nemůžete zaručit ani harmonogram stavby. Je proto logické, že se nepodepíšete pod podmínky, které vám s velkou pravděpodobností v budoucnu přinesou sankce kvůli tomu, že některé komodity nelze nakoupit s větším než například dvoutýdenním předstihem, a to ještě v omezeném množství. Podle mého názoru se proto do českého stavebnictví promítne neochota přijímat nové zakázky do doby, než se stabilizuje situace a s ní i cenová hladina vstupních surovin.“
Poněkud jinou situaci Jiří Nouza vidí na straně územních samospráv. „Období, kdy se města a obce chovaly velmi obezřetně a čekaly, jak se bude situace vyvíjet, jsme pozorovali dříve. Dnes už však pod tlakem současné reality si spíše hledají cestu, jak zakázky řešit i při respektování nárůstu cen, protože z logiky věci už neplatí to, co platilo před půl rokem, a je potřeba se s tím vypořádat,“ uvedl prezident SPS a pokračoval: „Pozorujeme, jak některá města hledají cesty na zadání například ocelového mostu. Uvědomují si, že jde o těžko predikovatelnou komoditu z hlediska dosahu i ceny, a proto pátrají po způsobu, jak v rámci zadávací dokumentace ošetřit případné navýšení ceny. Stanovují se tak nová pravidla, například se přidávají inflační doložky, což v předchozí praxi zejména veřejní investoři na straně municipalit nebyli ochotni akceptovat.“
Jiří Nouza rovněž připomněl, že již nejméně tři čtvrtě roku je platné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jak řešit případy, kdy ve smlouvě zadavatele s dodavatelem chybí inflační doložka. „Ta stanoviska jsou dokonce dvě – jedno ze srpna a druhé z listopadu loňského roku. Obě jsou vyvěšeny na stránkách Hospodářské komory ČR a Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Dokonce se na ně nyní odvolává i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Není tedy pravda, že by nebylo možné překročit vysoutěžené ceny stavebních prací, i když inflační doložka ve smlouvě není. Je to věc kompromisu a dohody a my se to budeme snažit dostat i do vládního usnesení, aby došlo k veřejnému projednání,“ zdůraznil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
ZE SDĚLENÍ MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ K DŮSLEDKŮM EXTRÉMNÍHO RŮSTU CEN
* Metodická doporučení a stanoviska, včetně společného stanoviska MMR a ÚOHS, umožňují zadavatelům reagovat na extrémní růst cen i na situaci na Ukrajině, a to jak při přípravě zadávacích řízení a budoucích smluv, tak stávajícími změnami smluv již uzavřených.
* Zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje dopředu stanovit tzv. výhradu budoucí změny podle § 100 odst. 1, kdy zadavatel dopředu deklaruje, že počítá s případným nárůstem ceny, uveřejňuje dopředu mechanismus (ve formě inflační doložky nebo nějakého sledovaného indexu cen) a postup takové změny, pokud takové okolnosti nastanou. Všechny informace jsou uveřejněny na Portálu o veřejných zakázkách, https://portal-vz.cz/. V uveřejněných dokumentech jsou konkrétní postupy, co a jak má zadavatel dělat, aby případným problémům při změně ceny předešel již v zadávací dokumentaci.
* Rychlá úprava zákona o zadávání veřejných zakázek v tom smyslu, aby v odůvodněných případech – a případně i na omezenou dobu – bylo možné v rámci určitých limitů překročit vysoutěžené ceny stavebních prací, by nepomohla. Změna ceny je změna smlouvy a má svá pravidla – bez ohledu na to, jak se proces nazve, věcně půjde vždy o změnu smlouvy/závazku. Již stávající ZZVZ umožňuje podle § 222 odst. 4 změnu stavebních prací do 15 %, v případě smluv na dodávky a služby do 10 % bez jakéhokoliv odůvodnění. Pokud by změny byly rozsáhlejšího charakteru, mohou po zvážení právě v odůvodněných případech postupovat podle § 222 odst. 6. Bezpochyby pomůže, pokud již takový mechanismus zadavatelé zavedou dopředu do zadávacích dokumentací, a následně tedy i do smluv – potom mohou podle takového mechanismu měnit smlouvu, a tedy i ceny vždy, kdy dopředu deklarované podmínky nastanou.
* Z hlediska zadávání veřejných zakázek zcela jednoznačně doporučujeme soustředit se na přípravu rozpočtu, vybudování dostatečné rozpočtové rezervy, kterou budou dopředu jasně deklarovat, a hlavně do zadávacích dokumentací zabudovat inflační doložky (je na volbě zadavatele podle charakteru veřejné zakázky, zda obecnou inflační doložku podle ČSÚ nebo nějaký index cen z oboru, který sleduje cenový vývoj v oboru stavebnictví). Využít možnost předběžných tržních konzultací podle § 33 ZZVZ s dodavateli a experty, případně v případě složitějších veřejných zakázek s pravděpodobností více poddodavatelů využít možnost plateb rovnou poddodavatelům podle § 106, aby se případné zvýšené platby dostaly těm, na které zvyšování cen dopadá.
* Zadavatelé mohou absolvovat školení na danou problematiku. MMR každý měsíc v rámci Vzdělávacího programu k veřejným zakázkám školí seminář na téma Extrémní růst cen. Informace jsou uveřejněny na https://portal-vz.cz/info-forum-vzdelavani/skoleni/.
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU: V NYNĚJŠÍ TURBULENTNÍ DOBĚ JE OBTÍŽNÉ ODHADOVAT DALŠÍ VÝVOJ
Nejistotu, která vládne na stavebním trhu, připustila i Miluše Trefancová z odboru komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu, když z výsledků květnového konjunkturálního průzkumu provedeného Českým statistickým úřadem připomněla: „V odvětví stavebnictví se důvěra meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 4,9 bodu na hodnotu 118,6. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou se v květnu ve srovnání s předešlým měsícem zvýšil. Podnikatelé též očekávají v příštích třech měsících snížení tempa růstu stavební činnosti a také mírné snížení počtu zaměstnanců. Již tak rekordní počet respondentů očekávajících další růst cen stavebních prací znovu stoupl. V meziročním srovnání je však důvěra podnikatelů ve stavebnictví vyšší.“
Podle Miluše Trefancové v současné turbulentní době je obtížné odhadovat další vývoj. „Investoři musejí rozhodně počítat s možným navýšením ceny stavby a případné mechanismy a nástroje pro úpravu ceny zapracovat do soutěžní a smluvní dokumentace v dikci platné právní úpravy,“ vzkázala mluvčí MPO radnicím.
/rš/
Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na: https://www.profipress.cz/predplatne/.
Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.
Na snímku nahoře: Tváří červencového vydání Moderní obce je Miroslav Krčil, starosta Hlinska.*
