V minulém díle jsme se věnovali problematice přerušení a zastavení územního řízení, nyní se zaměříme na další otázky související s tímto řízením.
Velmi důležité je upozornění na tzv. koncentrační zásadu, tj. na to, že veškeré připomínky a námitky proti návrhu na vydání územního rozhodnutí mohou být uplatněny pouze do ukončení ústního jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Tato zásada je výjimkou ve správním řízení, obecně platí zásada tzv. jednotnosti řízení, tj., že účastníci řízení mohou své připomínky a námitky uplatnit zásadně v celém průběhu řízení, to znamená až do vydání rozhodnutí ve věci.
Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit návrh na územní rozhodnutí (§ 36 odst. 2 věta první stavebního zákona). Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí lhůtu, do které mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k námitkám podaným později nebude přihlédnuto; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů (§ 36 odst. 2 věta druhá stavebního zákona). Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního řízení (§ 36 odst. 3 věta první stavebního zákona). Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží (§ 36 odst. 3 věta druhá stavebního zákona).
Veřejná vyhláška
Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, o chráněném území a ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům řízení veřejnou vyhláškou (§ 36 odst. 4 věta první stavebního zákona). Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi (§ 36 odst. 4 věta druhá stavebního zákona). Podle správního řádu doručení veřejnou vyhláškou použije správní orgán v případě, kdy mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis (§ 26 odst. 1 správního řádu). Doručení veřejnou vyhláškou se uskuteční tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklém. Poslední den této lhůty je den doručení (§ 26 odst. 2 správního řádu). Jedním ze zvláštních právních předpisů, který stanoví doručení veřejnou vyhláškou, je stavební zákon. Písemnost se vyvěsí na úřední desce toho správního orgánu (stavebního úřadu), který ji má doručit.
Činnosti nevyžadující územní rozhodnutí
Územní rozhodnutí nevyžadují: 1. udržovací práce, 2. stavební úpravy, 3. drobné stavby, 4. stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru, 5. informační, reklamní a propagační zařízení a 6. dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením (§ 32 odst. 2 stavebního zákona). Pro všechny případy uvedené výše pod body 1) až 6) platí přímo ze zákona, že se územní rozhodnutí nevyžaduje, tzn., že stavební úřad ani nemůže v jednotlivých případech individuálně rozhodnout, že územnímu rozhodnutí podléhají.
Sloučení územního a stavebního řízení
Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo její přístavby či nástavby a staveb rozvodů inženýrských sítí může stavební úřad sloučit se stavebním řízením v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné; u jiných staveb a jejich změn lze tak postupovat jen tehdy, je-li pro dané území schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny nebo regulační plán (§ 32 odst. 3 stavebního zákona). V obou těchto případech je věcí úvahy stavebního úřadu (jeho posouzení), zda územní řízení sloučí se stavebním nebo zda bude obě řízení provádět samostatně. Na sloučení obou řízení tedy nemá navrhovatel nárok.
Příslušnost
K územnímu řízení je příslušný stavební úřad (§ 33 odst. 1 stavebního zákona). Jde vždy o obecný stavební úřad (viz § 117 odst. 1 stavebního zákona - viz část VI.). Jedinou výjimkou, pokud jde o příslušnost k provádění územního řízení, jsou stavby umisťované na území vojenských újezdů, kde působnost stavebního úřadu vykonávají orgány Ministerstva obrany (viz § 121 odst. 1 stavebního zákona). Obec a kraj mohou chráněné území nebo stavební uzávěru vyhlásit nařízením obce nebo nařízením kraje (§ 33 odst. 3 stavebního zákona). V těchto dvou případech (u uvedených dvou typů územních rozhodnutí) nebude mít územní rozhodnutí formu správního rozhodnutí a nebude výsledkem správního řízení, ale půjde o právní předpis v oblasti přenesené působnosti, k jehož vydání je příslušná obec nebo kraj, a vydávat (schvalovat) jej bude vždy rada obce nebo kraje.
Podklady územního rozhodnutí
Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace (§ 37 odst. 1 věta první stavebního zákona). Nebyla-li zpracována územně plánovací dokumentace, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytně nutném pro územní rozhodnutí, například územně plánovací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření (§ 37 odst. 1 věta druhá stavebního zákona).
Obec a kraj mohou chráněné území nebo stavební uzávěru vyhlásit nařízením obce nebo nařízením kraje.
právník,
odborný asistent na katedře
společenských věd
Stavební fakulty ČVUT
Obec a kraj mohou chráněné území nebo stavební uzávěru vyhlásit nařízením obce nebo nařízením kraje.
