Taxativní výčet činností, staveb, konstrukcí a dalších, které nevyžadují ani stavební povolení, ani ohlášení stavebnímu úřadu, je uveden pod bodem 9): Jsou to udržovací práce, které současně splňují tyto podmínky: 1) jejich provedení...
Taxativní výčet činností, staveb, konstrukcí a dalších, které nevyžadují ani stavební povolení, ani ohlášení stavebnímu úřadu, je uveden pod bodem 9): Jsou to udržovací práce, které současně splňují tyto podmínky: 1) jejich provedení nemůže ovlivnit stabilitu stavby, 2) požární bezpečnost, 3) její vzhled, 4) životní prostředí a 5) nejde o jakékoli udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou. Tyto podmínky musí být splněny vždy současně. Pokud by v konkrétním případě jediná z nich splněna nebyla, automaticky pak takové udržovací práce podléhají ohlášení stavebnímu úřadu.
Udržovací práce
Příkladný výčet udržovacích prací (které nepodléhají stavebnímu zákonu) obsahuje § 14 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona (ÚSŘ).
Jde celkem o 5 "kategorií": l) opravy fasády a vnitřních omítek, obkladů stěn, podlah a dlažeb, výměna a opravy střešní krytiny, opravy povrchu plochých střech, komínových těles, opravy vnitřních instalací, výměna opravy a nátěry oplechování střech, žlabů a odpadních dešťových svodů, opravy oken a dveří a jejich nátěry, výměna oken a dveří, nemění-li se jimi vzhled stavby, 2) výměny nepodstatných částí konstrukcí stavby, 3) opravy ústředního vytápění, větracího a klimatizačního zařízení a výtahů, budou-li je provádět oprávněné osoby, 4) výměny zařizovacích předmětů (např. kuchyňských linek, van) a jiného běžného vybavení stavby a 5) práce stanovené zvláštními předpisy - § 15 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (např. práce na komunikacích v rámci jejich údržby, jestliže jejich provedení nemůže ovlivnit stabilitu stavby, její vzhled nebo životní prostředí, nejsou prováděny na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny a nedochází při nich k jakémukoli rozšíření komunikace, změně její trasy nebo nivelety). Uvedený výčet je pouze příkladný. Avšak proto, aby tyto udržovací práce nepodléhaly stavebnímu zákonu, musí být vždy splněno všech pět obecných podmínek (§ 55 odst. 3 stavebního zákona /dále jen zákona/). Například oprava fasády může vyžadovat ohlášení stavebnímu úřadu, jestliže se opravou změní vzhled stavby apod.
Ohlášení
Prvním, a to podstatně zjednodušeným postupem povolování stavební činnosti je "proces" ohlašování. Stavebník drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací uvedených v § 55 odst. 2 a 3 je povinen jejich provedení předem písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavební úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce lze uskutečnit jen na základě stavebního povolení (§ 57 odst. 1 zákona). Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce může stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek. Pokud toto sdělení nebude stavebníkovi oznámeno do 30 dnů ode dne ohlášení nebo stavební úřad v téže lhůtě nestanoví, že ohlášená drobná stavba, stavební úprava nebo udržovací práce podléhá stavebnímu povolení, může ji stavebník uskutečnit (§ 57 odst. 2 zákona). Za den ohlášení se považuje den, kdy ohlášení bylo podáno u stavebního úřadu (§ 57 odst. 3 zákona). Mají-li být vykonány stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení stanovisko orgánu státní památkové péče. Totéž se týká objektů na územích vyhlášených ochranných pásem a chráněných území podle příslušného zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (§ 57 odst. 4 stavebního zákona).
právník, odborný asistent
Stavební fakulty ČVUT
