Základní rozdíly mezi stavebním řízením a ohlašováním stavební činnosti jsou: 1) ohlášení (ve smyslu souhlasu sdělovanému stavebníkovi - žadateli, že proti provedení jím ohlášené např. drobné stavby není námitek) není správním rozhodnutím, ale pouhým...
Základní rozdíly mezi stavebním řízením a ohlašováním stavební činnosti jsou: 1) ohlášení (ve smyslu souhlasu sdělovanému stavebníkovi - žadateli, že proti provedení jím ohlášené např. drobné stavby není námitek) není správním rozhodnutím, ale pouhým opatřením (viz § 3 odst. 5 správního řádu), 2) jeho vydání nepředchází správní řízení, ale pouze neformální přezkoumání podaného ohlášení, 3) nejsou zde žádní účastníci řízení, tj. celý "proces" se odehrává pouze mezi žadatelem a stavebním úřadem, 4) sdělení stavebního úřadu nemůže být záporné, tj. nelze tímto zjednodušeným postupem podanou žádost zamítnout, 5) sdělení stavebního úřadu nemůže obsahovat žádné podmínky pro provádění stavby, 6) dokumentaci předkládanou k ohlášení drobné stavby (§ 10 odst. 2 vyhlášky o ÚSŘ) může zpracovat kvalifikovaná osoba (definice kvalifikované osoby - § 44 odst. 3 stavebního zákona), tj. nevyžaduje se autorizace, 7) je-li opět např. drobná stavba prováděna svépomocí, může odborný dozor nad jejím prováděním zabezpečovat rovněž pouze kvalifikovaná osoba a 8) za vydání ohlášení se nevybírá správní poplatek.
Stavební povolení
V případech, kde nepostačí ohlášení stavebnímu úřadu (viz předchozí výklad), se vyžaduje stavební povolení. Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu (§ 58 odst. 1 stavebního zákona). Obsah dokumentace předkládané stavebníkem se žádostí o stavební povolení je stanoven v ust. § 18 vyhlášky o ÚSŘ. Jde o "základní" rozsah a obsah dokumentace (viz formulace "Projektová dokumentace stavby /projekt/, která se předkládá ke stavebnímu řízení obsahuje zejména" - § 18 odst. 1 věta první vyhlášky o ÚSŘ). Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby anebo má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu, provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní (§ 58 odst. 2 stavebního zákona).
Stavebníkem může být
1) ten, kdo má vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě, 2) ten, kdo je nájemcem stavby, v případě, že jde o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě (§ 58 odst. 3 stavebního zákona), 3) ten, kdo má právo věcného břemene, které jej opravňuje k provedení např. stavebních úprav nebo udržovacích prací na stavbě, 4) ten, kdo spolu se žádostí o stavební povolení předloží smlouvu o budoucí kupní smlouvě ohledně pozemku nebo stavby, 5) ten, kdo předloží smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení práva věcného břemene k pozemku nebo stavbě, 6) ten, kdo předloží smlouvu o budoucí směnné smlouvě a 7) ten, kdo předloží stavebnímu úřadu spolu se žádostí o stavební povolení souhlas vlastníka pozemku s realizací budoucí stavby, její změny apod.
právník, odborný asistent
Stavební fakulty ČVUT
