V minulém díle jsme se zabývali problematikou udržovacích prací. Tato část se věnuje dokončení tématu a definici pojmů drobné a jednoduché stavby.Udržovacími pracemi jsou například i opravy komínových těles, vnitřních instalací apod. Dále to jsou výměny nepodstatných částí konstrukcí staveb (co je...
V minulém díle jsme se zabývali problematikou udržovacích prací. Tato část se věnuje dokončení tématu a definici pojmů drobné a jednoduché stavby.
Udržovacími pracemi jsou například i opravy komínových těles, vnitřních instalací apod. Dále to jsou výměny nepodstatných částí konstrukcí staveb (co je a co není nepodstatnou částí konstrukce stavby, posuzuje příslušný stavební úřad), opravy ústředního vytápění, větracího a klimatizačního zařízení a výtahů, budou-li je provádět oprávněné osoby (fyzické nebo právnické osoby oprávněné podle zvláštních předpisů), výměna zařizovacích předmětů (např. kuchyňských linek, van) a jiného běžného vybavení stavby a práce stanovené zvláštními předpisy (§ 15 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích). Uvedený výčet udržovacích prací v obsáhlejší podobě, ale opět jenom příkladmo, obsahuje ustanovení § 14 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, když jde o udržovací práce, které nevyžadují ohlášení stavebnímu úřadu.
Dalšími klíčovými pojmy stavebního zákona jsou drobná a jednoduchá stavba. Tyto pojmy jsou - na rozdíl od pojmu stavba - přímo zákonem definovány. Společné oběma definicím je, že obsahují jak pozitivní, tak negativní vymezení, tj. stanoví, jednak co je drobnou (jednoduchou) stavbou, jednak, co jí není.
Drobné stavby
Kategorie drobných staveb byla zavedena s cílem co nejvíce zjednodušit (zrychlit) povolovací řízení o stavbách, tj. co nejvíce zjednodušit postup při povolování těchto staveb. Drobné stavby nevyžadují územní rozhodnutí, stavební povolení (postačí pouze ohlášení) a ani kolaudační rozhodnutí. Pokud je drobná stavba prováděna svépomocí a stavebník není fyzickou podnikající ani právnickou osobou, která má stavební a montážní práce v předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů, může drobnou stavbu provádět, jestliže zabezpečí odborný dozor nad jejím prováděním kvalifikovanou osobou (pojem kvalifikovaná osoba - viz další výklad), tj. není třeba odborné vedení realizace stavby oprávněnou osobou (viz další výklad), tentýž požadavek platí i pro osobu, která má zpracovat dokumentaci takové stavby. Tato zjednodušení významně zrychlují postup při přípravě, povolování i realizaci drobných staveb proti stavbám ostatním (jednoduchým a jiným než jednoduchým stavbám - viz další výklad ).
Drobné stavby plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to:
- stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m,
- podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m /ust. § 139 odst. 7 písm. a) a b) stavebního zákona/.
Hlavní stavba je stavba, pro kterou je pozemek, na němž je umístěna, účelově určen, tj. určen územně plánovací dokumentací. Může jít konkrétně o stavbu pro bydlení, pro individuální rekreaci nebo garáž apod.
Za drobné stavby se považují též:
- stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m,
- oplocení,
- připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,
- nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod. (ust. § 139b odst. 8 stavebního zákona). U této skupiny drobných staveb nemusí být splněna podmínka doplňkové funkce ke stavbě hlavní (viz výše), tj. může jít o první nebo jedinou stavbu na pozemku, např. se bude oplocovat dosud nezastavěný pozemek apod.
Za drobné stavby se nepovažují:
- stavby garáží,
- stavby skladů hořlavin a výbušnin,
- stavby pro civilní ochranu,
- stavby pro požární ochranu,
- stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení,
- sklady a skládky nebezpečných odpadů,- stavby vodohospodářských děl (ust. § 139 odst. 9 stavebního zákona).
Jednoduché stavby
Jednoduché stavby jsou:
- stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží, včetně podkroví,
- stavby pro individuální rekreaci,
- nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m,
- přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
- opěrné zdi,
- podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m (ust. § 139b odst. 5 stavebního zákona).
Stanislav Malý,
právník,
odborný asistent na katedře společenských věd Stavební fakulty ČVUT